především vypořádání se s nespravedlivými sociálními a ekonomickými institucemi, vedou k frustraci, pasivitě a neschopnosti rozvíjet demokratickou participaci. Kvalitní kritická věda ve veřejném zájmu vyžaduje narušení příliš rigidních společenských struktur, jež blokují a oddalují snahy vědců o změnu ve vědní oblasti i občanů a dalších osob ve společnosti v systému globálního kapitalismu.113
Interní kritika Jelikož ke společenské kritice dochází nejen v oblasti filozofie a konkrétnějších humanitních a sociálních věd, ale často přímo v každodenním životě, nepotřebuje být objevena nebo vytvořena, ale spíše více artikulována. Sociální kritik vede řeč s dalšími členy své pospolitosti a přispívá k posuzování podmínek jejich společných aktivit: pospolitá řeč provádí interní kritiku v podobě „kolektivní reflexe podmínek kolektivního života“.114 Bez identifikace s určitými významnými potřebami, zájmy a hodnotami dané společnosti by kritik nemohl zjistit společenské neduhy a zaměřit se na problémy nespravedlnosti, jež se v dané společnosti vyskytují, aniž by jí vnucoval své stanovisko a postupoval autoritářsky.115 Oproti interně zakotvené sociální kritice stojí vytváření teorie separované od konkrétní společnosti, tak 113
Podrobnější teoretické základy a praktické souvislosti přesahující tato dvě témata vysvětluji ve své knize: Hrubec, M. Od zneuznání ke spravedlnosti. Kritická teorie globální společnosti a politiky (Praha: Filosofia, 2011; druhé, aktualizované vydání 2021, v tisku). 114 Walzer, M. Interpretace a sociální kritika (Praha: Filosofia, 2000), s. 41. Například Albert Camus, George Orwell či Mahátma Gándhí začínali svůj přístup formulovat jako interní kritici. 115 Rorty, R. Nahodilost, ironie, solidarita (Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 1996). Srv. Višňovský, E. Richard Rorty a zrkadlo filozofie (Bratislava: Kalligram, 2015).
– 98 –
TISK_Nova vedecka era_VNITREK.indd 98
06.06.2021 20:44:51 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS292674
jak je prosazuje například hlavní proud současné anglofonní politické filozofie.116 Kritický přístup musí odmítnout pokusy o utváření takového druhu (pseudo)univerzální teorie, jež by byla od společnosti izolována.117 Takovéto externí stanovisko by bylo vystaveno riziku podlehnutí elitářskému autoritářskému jednání filozofa a vědce nebo alespoň odpovědností nezatíženého poskytování zdánlivě neutrálně formulovaných expertíz mocenským kruhům, které mohou nabýt autoritářských podob diktatury či být přímo namířeny proti členům společnosti. Každá skutečně nosná sociální kritika musí sice z interní kritiky vycházet, ale musí ji formulovat způsobem, který bude reflektovat rovněž určité nerelativní měřítko, neboť relativismus by umožnil legitimizaci jakékoli nespravedlnosti.118 Kritériem může být identifikace prvků spravedlivého vývoje v dlouhodobé perspektivě od minulosti přes přítomnost až do budoucnosti. Utvářejícím prvkem by přitom měla být kritická artikulace negativních prvků v dějinách, zachycení sociálních patologií v historickém vývoji, a ve vztahu k tomu formulace pozitivních neboli progresivních prvků.119 Jde zde o spojení kritického, 116
Paradigmatickým příkladem tohoto problematického proudu je liberální teorie Johna Rawlse. 117 Young, I. M. Justice and the Politics of Difference (Princeton: Princeton University Press, 1990), s. 6; srv. Young, I. M. Proti útlaku a nadvládě (Praha: Filosofia, 2010). 118 Honneth, A. „Rekonstruktivní společenská kritika s genealogickou výhradou.“ In: týž. Patologie rozumu. Dějiny a současnost kritické teorie. (Praha: Filosofia, 2011); Hrubec, M. A. kol. Etika sociálních konfliktů. Axel Honneth a kritická teorie uznání (Praha: Filosofia, 2012). 119 Příkladem tohoto přístupu je: Horkheimer, M.; Adorno, T. Dialektika osvícenství (Praha: OIKOYMENH, 2009, orig. 1947). Srv. Habermas, J. „The Entwinement of Myth and Enlightenment: Max Horkheimer and Theodor Adorno.“ In: týž. The Philosophical Discourse of Moder‑ nity (Cambridge: MIT Press, 1987), s. 106–130.
– 99 –
TISK_Nova vedecka era_VNITREK.indd 99
06.06.2021 20:44:52 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS292674
vysvětlujícího a normativního momentu pomocí pojmů, jež „zahrnují nejen danou skutečnost, nýbrž zároveň i její zrušení a skutečnost novou“.120 Obecně je možné říci, že všechny druhy interní kritiky spojuje názor, že je nutné, aby odmítání nespravedlnosti a formulace požadavků spravedlnosti vycházely – ať už přímo, či nepřímo – z místní pospolitosti. Přesněji řečeno, aby nároky na uznání v dané pospolitosti byly primárně založeny na artikulaci osob, které zakoušejí zkušenost narušovaného uznání, či dokonce odmítání uznání. To znamená, že interní kritika brání tomu, aby osobám někdo zvnějšku mohl odcizeně zasahovat do jejich rozhodování. Nyní je však třeba učinit nelehký krok vědce i občana k externímu druhu kritiky. Přestože je nutné pokoušet se začínat z interních zdrojů, za určitých podmínek je nutné uvažovat o externím přístupu. Existují rovněž společenské tlaky, jež interní přístup blokují. Taková situace nastává v případě společnosti, jež propadá silným nespravedlivým či společensky patologickým tendencím a proměňuje se například na společnost nacistickou, stalinistickou nebo jinak zatíženou, zvláště když majoritní část obyvatelstva tyto tendence sdílí, mnohdy v kontextu, který zatemňuje provázanost nespravedlivých tendencí s historickými vývojovými trendy, jež v minulosti problematické nebyly. Za těchto okolností, které lze ještě doplnit dalšími, se sociální kritika často stává jen slabým hlasem malé skupiny, jejíž stanovisko může být v místní pospolitosti jen marginálně vyslyšeno. 120
Horkheimer, M.; Marcuse, H., „Filosofie a kritická teorie.“ Filosofic‑ ký časopis, 51/4 (2003), s. 615. Aktualizačně řečeno, tato trichotomie, tj. kritika, vysvětlení, normativita, obsahuje základní prvky, jež ve svém vzájemném propojení realizují dynamiku bojů proti společenskému zneuznání, které začínají negací nežádoucího stavu, dále identifikují pozitivní fragmenty skutečnosti a následně je rozvíjejí do žádoucího stavu.
– 100 –
TISK_Nova vedecka era_VNITREK.indd 100
Ukázka elektronické knihy
06.06.2021 20:44:52