„A my se půjdeme podívat do prvního patra. Jsou tam kanceláře vědeckých pracovníků,“ navrhl Yukinora. „Ty počkej venku, dáme ti vědět!“ zarazil Yukinora Shigekiho, který očividně chtěl jít dovnitř s jeho skupinou. Tři muži a nadporučík Yukinora vyrazili do budovy Institutu. Ω Hned při vstupu policisté uviděli lidské tělo ležící na zemi. „Pane, máme kontakt!“ zvedl ruku. „Zdá se, že je mrtvý!“ pronesl druhý z policistů a zkontroloval jeho životní funkce. Když toto Shigeki uslyšel, vysmekl se z dozoru dvou členů Sekce 44 hlídajících vchod a prorval se dveřmi do haly. Jakmile se policisté zvedli od mrtvého těla, které našli, poznal, že to je Kazuaki. „Kazuaki!“ vykřikl a vyběhl k tělu. „Nechte ho projít,“ ozval se nadporučík, když si všiml, jak se jeho tým snaží chlapce zastavit. Shigeki přiběhl k ležícímu tělu. Na tváři se mu objevily slzy. „Kazuaki! Kazuaki! To se nemělo stát!“ Yukinora k němu pomalu kráčel. „Kdo by chtěl zabít chlapce?!“ podivil se nadporučík. Čekal na Shigekiho reakci. Měl tušení, že ten mladík ví mnohem víc, než tvrdí. Byli kamarádi. Nevěřil, že by si nic neřekli. Co však ten hoch dělal tady? „Pomstím tě!“ zašeptal Shigeki, aby ho policisté neslyšeli. „Tělo si odvezeme,“ řekl Yukinora.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS292372
„Musím to říct jeho rodičům.“ „Zavezeme tě tam,“ navrhl Yukinora. Po chvilce se ozval ve vysílačce hlas velitele průzkumné skupiny, která měla zkontrolovat podzemní prostory budovy Institutu.
„Pane nadporučíku, našli jsme několik lidských těl. Přesný počet jsme v té tmě zatím nezjistili, protože jsou roztrhaná na kusy.“ „Přijdu se na to podívat.“ „Hai. Rozumím.“ „Máte nějaké údaje na frekvenčním přístroji?“ „Ne, pane!“ „Dobře, jdeme k vám! „Hai!“ Yukinora se podíval na své muže a poté k Shigekimu, který klečel u svého kamaráda. „Ty zde počkej! Vrátíme se hned!“ řekl nadporučík a vyrazil se svými muži do podzemních prostor budovy. Jakmile policisté zmizeli za dveřmi vedoucími ke schodišti, Shigeki vyběhl ven z budovy. Policista stojící u transportéru ho chtěl zastavit, ale chlapec mu proklouzl. „Stůj!“ vykřikl na něho policista. „Nechci tu být!“ ohradil se a zmizel ve vedlejší ulici. Utíkal, co mu nohy stačily. Neotáčel se za sebe. Předpokládal, že ho policista sledovat nebude, když hlídal obrněný transportér. V tom měl pravdu. Policista na něho několikrát zavolal, a když se mladík nezastavil, mávl rukou a vrátil se k vozidlu.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS292372
Ω Dům rodiny Nagato Shigeki doběhl k domu, kde bydlela rodina Kazuakiho Nagata. Přistoupil k brance, rozhlédl se do stran a poté vstoupil dovnitř. Cítil se provinile, i když za jeho smrt nemohl. Přesto věděl, co se děje a kdo je vrahem jeho kamaráda. „Pomstím tě!“ šeptl a vykročil k domu. Zaklepal na dveře a vyčkával, až mu otevřou. „Shigeki!“ vyhrkla překvapivě paní Nagato. „Jsem-tu-abych…“ „…kde je Kazuaki?“ zeptala se. „Víte, Kazuaki…“ Ve chvíli, kdy to chtěl říct, objevil se ve dveřích jeho otec pan Nagato. „Co se stalo?!“ zeptal s vážným výrazem ve tváři. „Je Kazuaki v pořádku?“ vyhrkla jeho matka a už měla slzy v očích, když viděla mladíkův smutný výraz. „Je mi to líto, ale Kazuaki je mrtvý,“ odvětil a rozbrečel se. V tu chvíli vyjekla i paní Nagato. „Nééé! To ne!“ vykřikla a rozbrečela se. „Pojď dovnitř a pověz nám víc?“ pobídl chlapce pan Nagato. „Policie našla jeho tělo v Institutu Technologie,“ odvětil Shigeki. „Co tam dělal?“ „To já nevím.“ „Pojď dovnitř,“ znovu ho pobídl pan Nagato.
Ukázka elektronické knihy