BRONWYN SCOTTOVÁ
jistá, že za některými dveřmi se oslavuje a za jinými dává průchod smutku. Knihovna byla tichá a prázdná. Skvělé. Alespoň se opravdu může podívat po nějaké knize, aby Rosie neměla podezření. Přejížděla rukama po hřbetech knih a pročítala si názvy. Mít takovou úžasnou knihovnu! Slyšela, že jsou i lidé, kteří si nechávají posílat nové knihy každý měsíc. Neuměla si představit, že by na něco takového měla kdy peníze. Měla štěstí, že ji maminka naučila číst a od otce přejala lásku ke knihám. V jejich knihovně bylo jen deset knih, které s nimi cestovaly všude po světě, a také podle toho vypadaly. Ošuntělé, hřbety rozlámané, na stránkách stopy po špinavých prstech. Vergilius, Homer, Ezop, Shakespeare, Aischylos, Aristofanes a Sokrates. „To nejlepší z klasiky,“ vždycky říkával její otec. Další knihy si občas mohla půjčit na panstvích, kde hráli. Občas se mohla přiučit i něčemu dalšímu – šermu, hudbě, zpěvu, či tanci. To vše pak mohla hojně využít na jevišti. A také v těchto dnech. Zaslechla, jak se za ní otvírají dveře a lekla se, zamyslela se tak hluboce, že zapomněla, proč v knihovně je. „Myslel jsem si, že vás tady najdu,“ řekl tiše Sutton. „Pozval jste mě. Chtěla jsem si tu vybrat nějakou knihu, pokud by vám to nevadilo,“ vysvětlila. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS291496
POPELKA Z PŘEDMĚSTÍ
I Sutton už byl oblečený do postele. Chyběl kabát i vesta, košili měl u krku rozhalenou a místo punčoch byla vidět opálená kůže. Kdepak se asi opálil? Sutton došel k baru a nalil si. „Nedáte si něco?“ „Ne, děkuji.“ Sutton mávl rukou směrem ke dvěma židlím stojícím před nyní studeným krbem. V zimě tu musí být u ohně útulně, napadlo Elidh. Žádný průvan, žádná díra ve střeše. Jen samý luxus – knihy, teplo a pohodlné židle, jen si sednout a začít číst! „Máte ráda přímost, a tak půjdu rovnou k věci. Mám pro vás návrh, Chiaro. Potřebuju vaši pomoc.“ „Po dnešním prohlášení mě to ani nepřekvapuje.“ S čím mu tak má pomoci? „Potřebuji někoho nestranného, někoho, komu se mohu svěřit a kdo mi bude ochoten poradit. Pomůžete mi, prosím, vybrat si nevěstu?“ Elidh byla ráda, že si nedala nic k pití, protože po tomto návrhu by jí určitě zaskočilo. Taková pozice by jí dala obrovskou moc. A její otec by určitě začal kout pikle ve snaze všechny vybrané kandidátky zlikvidovat, aby pro Suttona zůstala jen ona. Elidh se na něj zkoumavě podívala. Pokud očekával, že bude okamžitě souhlasit, bude zklamaný. „Proč byste zrovna mně svěřil takový úkol? Sotva mě znáte. Přede dvěma dny jste nevěděl, že 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS291496
BRONWYN SCOTTOVÁ
existuji. To byste dovolil, aby vám neznámý člověk vybral nevěstu?“ „Ptal jsem se, jestli mi pomůžete, ne vyberete. Vyberu si sám. A jen tak mimochodem, vůbec nemám pocit, že se neznáme, Chiaro. Přijde mi, že vás znám odjakživa.“ „A přitom o mně víte jen to, že při kroketu neznám bratra.“ „Vím toho mnohem víc, divila byste se,“ naklonil se k ní. „Jste loajální a čestná. Když se hrál kroket, věnovala jste se hře, ne nějakým skrytým hrám. Bez výčitek jste mě poslala do lesů. To by si žádná jiná dívka nedovolila, i kdyby to bylo pro její tým nejvýhodnější.“ Odmlčel se a přejížděl po ní pohledem tak vřelým, že celá tála jako horká čokoláda. Kdykoliv se na ni takto podíval, svět okolo zmizel. Zmizely problémy, role, klamy a podvody. Byly tu jen oni dva, tak jako onu noc v galerii. „To jste z jedné hry vyčetl opravdu hodně,“ podotkla Elidh a uhnula pohledem, aby se neprozradila. Bývala taková – čestná, loajální a laskavá. Ve chvíli, kdy si navlékla kostým a přijala tuto roli, takové přívlastky ve vztahu k němu pozbyly pravdivosti. Když k němu není čestná a upřímná, nemůže ho mít a on ji, došlo jí v tu chvíli naplno. Natáhl se k ní a vzal ji za ruku, propletl si její prsty se svýma. „To nebylo z jedné hry. Bylo toho mnohem 100 Ukázka elektronické knihy