98
n o r a
r o b e r t s
•
ú k r y t
Michaela ho rozhodně popsala dobře – byl to pohledný hnědooký chlapík s dokonale střiženými tmavými vlasy a jen lehce prošedivělými skráněmi. Působil jako chytrý, světaznalý muž, který si umí udržet přitažlivou postavu. Vedle Sparkse, jak vystřiženého z filmového plakátu, však nemohl vyniknout. Tomu ani pár hodin v cele nebo oranžový mundúr neubraly na lesku. Měl světlé, sluncem melírované mírně zvlněné vlasy, zlatavé opálení a výjimečně řezanou tvář s výraznými lícními kostmi, těžkými víčky a plnými rty. K tomu dokonalé svalnaté tělo. Nasadil lítostivý, lehce zahanbený výraz bez špetky zlosti a Michaela pochopila, že typ jako on nepřestává hrát v podstatě nikdy. Red se posadil, zapnul rekordér a odříkal povinné formule. „Nejdřív vám chci poděkovat, šerife, zástupkyně,“ začal Rozwell, „že jste si na nás ještě udělali čas. Máte za sebou náročný den.“ Tvářil se přívětivě a ihned navázal. „Chci vás však informovat, že ráno hodlám podat návrh na zamítnutí většiny obvinění, vznesených proti mému klientovi. Můj klient je znechucen rolí, kterou nechtěně sehrál v celém případu, ale vše, co vykonal bylo na naléhání matky dotyčného dítěte a ve víře, že otec dítě zneužívá. Netušil ovšem, že se paní Dupontová chystá vydírat vlastní rodinu…“ „Sorry, tady bych vás zarazil…“ Red se tvářil vstřícně a mluvil, jak se od venkovského šerifa čeká. „Nemá smysl ztrácet čas. Jak říkáte, byl to dlouhý den. Takže si něco vyjasníme hned. Máme písemná doznání Charlotty Dupontové i Franka Denbyho.“ Pousmál se přitom na Sparkse a bylo jasné, že si detaily chce zatím nechat pro sebe. „Je v nich detailně popsaná spolupráce na trestných činech, kterou lze podepřít důkazy. Vše se shoduje s výpovědí zmíněného dítěte.“ „Pan Sparks prohlašuje, že na přípravě činu spolupracovala paní Dupontová s panem Denbym a že byl podveden.“ „Byl jste podveden tak, že jste dítěti píchl do krku injekci s propofolem?“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS290905
99
n o r a
r o b e r t s
•
ú k r y t
„Já jsem ji ne…“ „Nechte toho. Měl jste paruku, kterou jsme našli, a brýle, ale Caitlyn vidí a slyší dobře. Promluvil jste na ni, než jste jí dal tu injekci, pak taky v té masce vlkodlaka, kterou jsme rovněž našli a jíž jste děsil desetileté dítě. Uspal jste ji, naložil do vozíku a odvezl přímo z pietní akce od ještě truchlící rodiny.“ „Šerife, dítě by za takovýchto okolností nebylo schopno někoho bezpečně poznat jen podle hlasu.“ To Michaelu rozesmálo. „Je vidět, že to dítě neznáte. Pokud ji přimějete vypovídat pod přísahou v soudní síni, buďte si jistý, že porota bude hltat každé její slovo, až bude vyprávět o tom, jak její vlastní matka s milencem zosnovali její únos, zdrogovali ji a vyděsili k smrti. A to jen kvůli penězům. Váš hlas je taky na záznamníku, Sparksi, když jste požadoval deset milionů výměnou za dítě. Nezavolali sice policii, ale nahráli si vás.“ „Vaši parťáci nám toho řekli vážně dost. Denby je totiž pořádně naštvaný, že jste se s ním chtěl dělit jen o dva miliony, ale od Sullivanů jste jich požadoval deset. To mu rychle rozvázalo jazyk. A jestli věříte, že ženská, která spí s trenérem v manželově posteli, ohrozí vlastní dítě, připraví ho o pocit bezpečí, nechá uspat a děsit, k vám bude loajální, tak jste blázen.“ Red se natočil k Rozwellovi. „Sděluju vám to proto, že už jsem unavený a znechucený a pro dnešek jsem vyčerpal zásobu trpělivosti. Dupontová i Denby přistoupili na dohodu. Váš klient je poslední na řadě, a jak tu jistě každý ví, poslední to slízne nejvíc. Možná vám tenhle mizera napovídal, jak mu rve srdce, že byl tak podveden, a jak je mu líto ubohého děcka, máme ale svědectví, která všechno snadno vyvrátí. Abych to shrnul, váš povedený klient se na Dupontovou zaměřil, jako ostatně na mnoho dalších zazobaných paniček předtím. Máme jména, stačí jen doplnit pár výpovědí. V Dupontové ale viděl lepší dojnou kravičku, která by ho mohla zajistit na stará kolena třeba někde v Mosambiku.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS290905
100
n o r a
r o b e r t s
•
ú k r y t
Red vrhl na Sparkse soucitný pohled. „Měl jste v počítači spoustu stránek o Mosambiku, s nímž nemáme smlouvu o vydávání našich občanů. Troubo.“ Obrátil se zpátky k Rozwellovi. „Spojil se tedy s bývalým parťákem Denbym, aby na mladou paní trochu zatlačili. Denby pořídil fotografie jisté, jak se říká flagrantní situace, a to Sparksovým foťákem – ten máme rovněž mezi důkazy. Dotčená, bohužel nejhorší matka, jakou jsem zatím potkal, souhlasila s únosem dítěte a výkupným – ona a Sparks zvedli jeho výši a podvedli Denbyho. A přiměla dceru, aby při hře na schovávanou zašla na dohodnuté místo, kde na ni čekal Sparks s injekcí, vozíkem a dodávkou.“ Red, jakoby silně znechucený, vstal a odvrátil se. „Pokračujte, zástupkyně, nějak se mi zvedl žaludek.“ Michaela bez zaváhání doplnila zbylé informace nebo aspoň jejich podstatnou část. Rozwellův výraz příliš neprozrazoval. Red si uvědomil, že ten člověk by mohl stejně dobře mluvit před porotou jako hrát poker. Jenže každý má nějakou slabinu a Red měl dojem, že ji zahlédl, když právník v jednu chvíli trhl koutkem. Když Michaela domluvila, šerif se opět posadil. „Neexistuje soudce, který by některá z těch obvinění neuznal. Zrovna tak neexistuje porota, kterou by ta sladká holka nepřesvědčila. A váš klient bude sedět do smrti bez možnosti odvolání.“ Zadíval se na Sparkse. „Pokračujte v tom, a hlavní výhra je vaše.“ „Udělal jsem to z lásky!“ vykřikl Sparks zdrceně. „Prokrista,“ ucedil Red, „on si nedá pokoj.“ „Charlotte přísahala, že…“ „Mlč, Grante.“ „Marku, musíš mi věřit. Vždyť mě znáš. Já bych nikdy…“ „Řekl jsem, abys mlčel.“ Teď Red v právníkově hlase rozeznal víc než jen únavu. „Musím se s klientem poradit.“ „Jen do toho, stejně potřebuju na vzduch.“ Red vyšel z místnosti a uvědomil si, že nelhal. „Musím se trochu vydýchat, Mic.“
Ukázka elektronické knihy