O PA R A Z I T E C H A L I D E C H
ě ráno vane ě ř na Dnes ř farmě mírný větřík. ě Ptáci švitoří a ve vlnící živoč se trávě cupitají drobní živočichové. ť ř ě ě
č U síťových dveří trpělivě stojíěje kočka a pozoruje, venku. Žena co se děje ř venku. č Žena otevírá dveře a ěkočka vybíhá ven. V hlavě má touhu lovit a zabíjet.
É AD PŘÍPROŽŽEENNÉ
HHRO O E O E N KRYSY
čč V trávníku, který je koččiným č územím, čenichá krysa.
ě ř
Ale tato krysa se nechová jako č obyčejná krysa. Její mozek je napaden parazitickým prvokem zvaným Toxoplasma gondii.
ě
Nevíme to úplně přesně,ě ň ale Toxoplasma patrně ovlivňuje hladinu dopaminu v krysím mozku.
ě
čč
č ř ě
ř moči Pach kočičí by měl krysu přimět k obezřetnosti.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS290725
Pa r a z i t i l i d í n a ú z e m í č r – t o x o P l a s m a
Jenže krysa se lovící kočky vůbec nebojí, a tak se stane snadnou kořistí.
Pokud víme, je zažívací soustava kočky jediným místem, kde se Toxoplasma rozmnožuje. Odtud se šíří prostřednictvím kočičích výkalů.
A právě proto se chce Toxoplasma stát součástí příští kočičí svačiny.
Toxoplasma může inkovat mozek téměř každého teplokrevného živočicha, dokonce i člověka. Nákaza nebývá smrtelná, ale parazit může poškodit plod vyvíjející se v těle těhotné ženy. Z důvodů, které neznáme, se však Toxoplasma nikdy nedostane do mozku kočky.
Takže si nemusíte dělat starosti. Vaší kočce nic nehrozí.
Ukázka změn chování mezihostitelů (v tomto případě hlodavců) pod vlivem kosmopolitně rozšířeného parazita Toxoplasma gondii, jehož definitivním hostitelem je kočka. Zdroj: National Geographic, listopad 2014
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS290725
O PA R A Z I T E C H A L I D E C H
do našeho těla v okamžiku bodnutí vyvolávají větší svědivost, která na sajícího komára okamžitě upozorní. Komár je odehnán a musí si hledat potravu jinde. Aby se nakažený komár plně nasytil, musí sát na větším počtu lidí. A přesně to je cílem parazita, protože se tak může přenést do většího počtu hostitelů. Parazitické manipulace mají mnoho podob a často jsou natolik skryté či komplikované, že se je vědcům zatím nepodařilo objevit. Současně se však jedná o velmi zajímavé a atraktivní téma, a tak není divu, že se výzkumu manipulací věnuje řada vědeckých týmů po celém světě. Nepřekvapí tedy, že manipulace byla prokázána i u prvoka T. gondii. Hlodavci, zejména potkani nakažení toxoplasmou, výrazně mění své chování, a vystavují se tak nebezpečí, že budou uloveni kočkou, definitivním hostitelem parazita. Zatímco pro normální hlodavce je pach kočky signálem nejvyššího nebezpečí, nakažení jedinci jako by kočičí pach doslova vyhledávali. U hlodavců infikovaných toxoplasmou dochází i k dalším změnám chování, z nichž většinu je možné interpretovat právě v duchu manipulační hypotézy, tedy zvýšením pravděpodobnosti, že budou uloveni definitivním hostitelem. Od tohoto poznání je již jen krůček k hypotéze prezentované českým vědcem J. Flegrem, že i u toxoplasmou nakažených lidí dochází ke změnám chování. Parazit sice neví, do jakého mezihostitele se dostal, nicméně jeho hlavní cíl, tedy dokončit svůj vývojový cyklus v kočce, zůstává nezměněn. Změny chování u lidí, které jsou pochopitelně odlišné od změn u hlodavců, nemohou samozřejmě vést v konečném důsledku k našemu ulovení – ani kočkou, která je moc malá, ale ani tygrem nebo lvem, kteří nejsou k dispozici. To však toxoplasma neví, a proto na nás zkouší své triky dál. Podle výzkumů prof. Flegra jsou výsledkem toxoplasmové nákazy zpomalené reakce lidí a v důsledku toho i zvýšené riziko dopravních nehod. Podle dalších studií pak vede infekce ke zvýšené sexuální aktivitě nakažených mužů, kteří potom pohlavní cestou (dosud však neprokázanou!) šíří infekci na více žen. Zájem J. Flegra se však neomezuje jen na manipulační hypotézu, která je v mnoha ohledech velmi logickým vysvětlením chování parazita. Jak v odborných, tak i populárních časopisech a novinách, v televizi i na internetu se pravidelně dozvídáme, že jeho výzkumy vyvracejí názor lékařů o neškodnosti latentní toxoplasmózy.
100 Ukázka elektronické knihy