Základy podnikání a podnikatelský proces
Radikálnost příležitosti Radikálnost příležitosti zvyšuje pravděpodobnost, že objevitel ji bude využívat založením nové firmy (spin‑off). Existují pro to některé důvody, podporované empirickými důkazy (Shane, 2003): • zaměstnavatel se bude vyhýbat investování do radikálních příležitostí, které by mohly ohrozit existující fungování zavedené firmy (Tushman a Anderson, 1986); • zavedené firmy spíše dávají zaměstnancům pobídky, aby zaměřili svou pozornost na něco, co běžně provozují, namísto na příležitosti, založené na nejisté radikální inovaci (Foster, 1986; Holmstrom, 1989); • radikální příležitosti je obtížné provozovat existujícími firmami vzhledem k jejich struktuře a komunikačním kanálům (Henderson, 1993); • zavedené firmy usilují o to, aby sloužily svým existujícím zákazníkům, kteří dávají přednost dodavatelům s orientací spíše na přírůstková zlepšení stávajících produktů a služeb než na jejich radikální změny (Christiansen, Bower, 1996). Radikální příležitosti budou tedy spíše využívat nové firmy. Kapitálová náročnost příležitosti Jestliže základ podnikatelské příležitosti spočívá spíše v lidském než fyzickém kapitálu, pak objevitel příležitosti ji bude využívat s větší pravděpodobností založením nové firmy (Klepper, Sleeper, 2001). Lidé se totiž mohou přesouvat relativně snadno z existující firmy do nové firmy, zatímco fyzická aktiva jsou méně mobilní. Charakteristika objevitelova zaměstnavatele Sklon k využívání příležitosti vyčleněním a založením nové firmy (spin‑off) je ovlivněn několika dále uvedenými charakteristikami objevitelova zaměstnavatele: • nepružná byrokratická organizační struktura zvyšuje pravděpodobnost vyčlenění (Holmstrom, 1989); • silná obchodní značka zvyšuje pravděpodobnost vyčlenění kvůli obavě zaměstnavatele ze zhoršení jeho reputace; • nabídka lepších pobídek zaměstnancům pro využití příležitostí jménem zaměstnavatele snižuje pravděpodobnost vyčlenění (Romanelli, 1989b).
12.3.2 Rozhodnutí hierarchie versus trh Dalším důležitým rozhodnutím, které podnikatel musí učinit, je rozhodnutí o produkčním procesu, který bude použit pro transformaci zdrojů do nového výrobku nebo služby. Jde o základní otázku, zdali produkční proces bude vertikálně integrován v rámci hierarchie firmy anebo k tomu bude využit tržní mechanismus na způsob franchisingu nebo licence. Ve většině případů podnikatel použije vertikální integraci produkčního procesu v nově založené firmě. Tržní mechanismus však je často použit namísto vertikálně integrované nové firmy v těchto případech (Venkataraman, 1997): • podnikatel nemá vlastní kapitál a musí pro využití příležitosti získat externí kapitál, který je dražší, a je navíc dodáván po částech, takže nová firma neobdrží celou částku, kterou potřebuje pro účinné využití své příležitosti. Proto pro snížení kapitálových 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS290224
Organizační kontext podnikání
• •
• • •
potřeb používá přístup, vyžadující vlastnictví méně aktiv, jako jsou licence, franchising či leasing; jde o jednorázovou nebo časově závislou příležitost, příp. příležitost s krátkou životností či v případě, když nová firma chce být prvním hybatelem na novém technologickém trhu; nedostatek schopností a zkušeností objevitele příležitosti v přístupu ke kapitálu, ve znalosti trhu, v marketingu, distribuci, výrobě či v organizování. V takovém případě objevitel prodá podnikatelskou příležitost tomu, kdo je schopnější ji využít. Přebytek zisku z prodeje příležitosti bude vyšší než v případě, když by využíval příležitost sám. Příkladem může být univerzitní technologické licencování, kdy univerzitní vynálezce nezaloží firmu pro využití svého technologického vynálezu, nýbrž poskytne licenci jiným subjektům, kteří mají relevantní podnikatelské a tržní zkušenosti (Shane, 2002); existuje účinná ochrana intelektuálního vlastnictví podnikatelské příležitosti, která omezuje problém zveřejnění, redukuje pravděpodobnost morálního hazardu a usnadňuje uzavírání smluv; absentuje mechanismus pro eliminaci nepříznivého výběru při najímání zaměstnanců, kdy podnikatel je nucen použít nákladnou aktivitu testování potenciálních zaměstnanců k odlišení kandidátů vysoké kvality od méně kvalitních; existuje nebezpečí morálního hazardu ze strany zaměstnanců (ulejvání či flákání v práci), které bude eliminováno poskytnutím know‑how k využití jinému subjektu.
12.4 Vytvoření nové firmy
Většina podnikatelů využívá objevenou nebo vytvořenou podnikatelskou příležitost založením nové firmy. Proto do úplného rámce podnikání musíme zahrnout základní principy organizování nové firmy.8 V souvislosti s tím je zapotřebí stanovit a prozkoumat základní dimenze, které ovlivňují organizaci nové firmy. Jde o tyto dimenze: • právní forma nové firmy; • velikost nové firmy; • získávání, výběr a přijímání zaměstnanců; • stálí, resp. dočasní zaměstnanci a jejich alokace; • organizace struktur a procesů a jejich formalizace; • motivace zaměstnanců. Podrobnější poznatky k jednotlivým dimenzím uvádíme v rámci prezentace modelu podnikatelského procesu v kap. 15.2.18 Krok K12 – Organizování zdrojů do výstupů prostřednictvím firmy.
8
Založení a organizování nové firmy představuje značně širokou problematiku, kterou zde nebudeme podrobně rozebírat a odkazujeme na další literaturu, zejména na publikaci Srpová, J., Řehoř, V. a kol.: Základy podnikání, Praha: Grada Publishing, 2010. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS290224
Základy podnikání a podnikatelský proces
12.5 Dílčí závěr
Podnikatel po objevení podnikatelské příležitosti, pro jejíž využití shromáždil zdroje, se musí zabývat organizováním entity, prostřednictvím níž budou transformovány zdroje do produktu nebo služby prodejné zákazníkům. Organizování probíhá v čase a zahrnuje aktivity vedoucí k získání příslušných strojů a zařízení, uspořádání produkčního procesu, získání zdrojů a vytvoření právní entity. Proces organizování zahrnuje rovněž plánování. Výsledkem plánování je podnikatelský plán, který může mít formu dlouhého formálního plánu anebo kratšího jednoduššího plánu. Podnikatel se musí rozhodnout, pro kterou formu, vzhledem k množství potřebných finančních prostředků pro novou firmu, se rozhodne a do jaké míry se bude spoléhat na improvizaci. Jiným důležitým hlediskem procesu organizování je způsob využití podnikatelské příležitosti. Podle toho, zdali jednotlivec chce identifikovanou příležitost využít sám anebo v zastoupení někoho jiného, resp. zdali chce k jejímu využití využít tržní mechanismus nebo hierarchický mechanismus, mohou vzniknout čtyři obecné typy podnikatelské aktivity: • nezávislá, zcela nová firma (start‑up); • firma vzniklá vyčleněním z korporace (spin‑off); • firma na bázi licence; • podnikání v rámci korporace. Většina podnikatelů využívá objevenou nebo vytvořenou podnikatelskou příležitost založením nové firmy. V souvislosti s tím se musí zabývat organizováním nové firmy, do nějž zahrnujeme právní formu nové firmy, velikost nové firmy, získávání, výběr a přijímání zaměstnanců, organizaci struktur a procesů a motivaci zaměstnanců.
100 Ukázka elektronické knihy