mladšímu synovi, když oba bratři stanuli před otcovým trůnem, aby vydali počet ze svých skutků. Hlupáku, kterýs pomáhal, místo abys kladl požadavky. Hlupáku, kterýs poslouchal, místo aby sis vzal, co ti nenáleží. Zbabělče, kterýs neměl dost odvahy neuposlechnout a nesplnit. Kliď se mi z očí! A zlatovlasá princezna se škodolibě usmála a vrhla se do náruče staršímu bratrovi. Ale možná že všechno obrácení začínalo už daleko dřív a že i mravenci sbírali daleko raději rozsypané perly pro toho, kdo jim neuhasil mraveniště. Protože ani oni si příliš nevážili toho, kdo jim pomohl, ale naopak se snažili zavděčit tomu, kdo, jak se jim zdálo, neměl zapotřebí vyslyšet jejich volání o pomoc. A krkavec přinesl ochotně živou vodu tomu, kdo ho neosvobodil z oprátky. A ryba řekla: Nechals mne ležet na suchu, a proto teď pro tebe vylovím prsten. Jestliže ovšem zásady nikdy neplatily, znamenalo to zároveň pro Annu, že právě ve chvíli, kdy se domnívala, že obstála, vlastně vůbec neobstála, protože otázka byla položena docela jinak, a i pokušení pak muselo spočívat v něčem jiném. A když si byla jista, že je nejvěrnější zásadám domu, nejvíc se jim zpronevěřovala, protože ony byly ve skutečnosti jiné. Oč tu pak vlastně šlo? V čem spočívala zkouška? Jaká byla lest nachystaná v předpokoji? To všechno se teď stávalo naprosto nejistým.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289889
Ale co když třeba mladší princ pohádku o dvou bratřích znal a nechoval se pak podle své přirozené povahy, ale chtěl svým jednáním pouze splnit určitý předpoklad, o němž dobře věděl, že mu přinese větší výhody, napadlo najednou Annu. Nebyl pak potrestán zcela po zásluze? Otázka, pro Annu svým způsobem velice důležitá, protože i ona byla takovým mladším bratrem. Vysoko nad hlavou držela její sestra veliký barevný míč prvorozenosti. Nedělní trápení druhorozené, která, ať se natahovala a sápala sebevíc, se sukničkou vysoko vytaženou a docela odhaleným zadečkem, navlečeným arciť v bílých punčocháčích, na něj stejně nemohla dosáhnout. Druhorozenost, to byla Annina nejstarší úzká brána. Kdo se pak mohl divit tomu, že příběh o dvou bratřích pro ni zněl jako tajné zaslíbení? Vždyť i babička ještě na smrtelné posteli, a to bylo zvlášť důležité, protože se to už nikdy nedalo odvolat, dávala tak jednoznačně přednost prvorozené Haně. Anna si dobře pamatovala, jak se babiččin obličej vždycky rozzářil, kdykoliv se Hana objevila na prahu nemocničního pokoje, a s jakým zalíbením se jí pak vždycky ptala: Tak jak se máš, Hano? Otázka, kterou Anně, která ji mimochodem navštěvovala daleko častěji než Hana – měla taky víc času, řeklo se v rodině, než o čtyři roky starší sestra gymnazistka – babička nikdy nepoložila.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289889
Jmenovat se aspoň Hana! přávala si Anna tenkrát a zdálo se jí, že už s tím jménem by na ni muselo připadnout něco z požehnání, kterým jsou obdařeni starší, větší a silnější. A snažila se sestře alespoň připodobnit pěšinkou česanou uprostřed hlavy, přestože jí to vůbec neslušelo. Zároveň ovšem Anna, pravidelně obehrávaná při společných partiích dámy, prohlašovaná za hloupou, kdykoliv potřebovala něco vysvětlit a obrátila se neprozřetelně na sestru, přestože byla jenom mladší, stejně dobře věděla, že ještě zdaleka není rozhodnuto. Jednou, jednou stanou ony obě před doutnajícím mraveništěm, bude jim jít kolem krkavce zmítajícího se v oprátce a ryby vyvržené na břeh a marně lapající po dechu. A pak se ukáže, že existují brány, které jsou otevřeny jenom druhorozeným. Neukazovalo se snad už teď, jak budoucí zkouška dopadne? Už teď přece jednala Hana tak často nesprávně. Anna nikdy nezapomněla, jak si sestra zcela po příkladu starších bratří přivlastnila všechno seno sušící se v zahradě na trávníku, přestože jeho polovina měla správně patřit Anně, shrabala je pod sebe, prohlásila Annu za svoji děvečku a nutila ji, aby po kolenou lezla po celém trávníku, sbírala a ze všech možných koutů vyškrabávala jednotlivá zapomenutá stébla a nosila je pak sestře blahobytně rozložené na své kupce sena jako orientální kupec na hromadě perských
100
Ukázka elektronické knihy