Večer si přisedl ke stolku k Irmě a jejímu společníkovi pod záminkou nedostatku volného místa a když se mladík na chvíli vzdálil, aby ulevil svým ledvinám, vysvětlil Irmě, o co mu jde a naléhavě jí požádal jí schůzku. Sešli se hned následující den. Irma zjis�la, že Dušan je Ane�n kolega a má o ní skutečný zájem, proto mu pověděla v krátkos� její smutný příběh. Sama by si přála, aby její kamarádka našla v životě trochu štěs� a Dušan se jí zdál být dobrým typem. Aneta měla přítele, kterého její srdce přijalo jako dobrou volbu pro život ve dvou. Chodila s Markem krátce, ale jejich vztah se rychle překulit ke společnému bydlení. Aneta si jednou v pátek večer k němu do garsonky přivezla dvě tašky svých věcí. Kartáček na zuby už tam měla. Otevřeli láhev sektu a strávili příjemné chvíle, bohatě proložené mazlením a krásným milováním. V sobotu se Marek vypravil k rodičům do sousedního okresu. Anetu s sebou nevzal, prý musí nejprve rodiče připravit na její příchod do rodiny. Aneta se bavila rovnáním svých věcí do vyprázdněných polic ve skříni. Po poledni někdo zazvonil. Přišel Olin, Markův kamarád od školních let. Aneta ho pozvala dál, právě si postavila vodu na kávu, tak mu také nabídla. Marek jí s Olinem seznámil hned v počátku jejich známosti, tak na tom neviděla nic divného.
Že to byla chyba, měla zjis�t hned vzápě�. Sotva došli do pokoje, Olin se jí pokusil políbit. Aneta ho se smíchem odstrčila v domnění, že jde o nejapný žert. Ale Olin nežertoval, myslel to naprosto vážně a když se dál bránila, dostala nečekaně pár facek a pak jí hrubě znásilnil. Cynicky se jí vysmíval a povídal při tom věci, které jí rozdíraly srdce i duši. Měli prý s Markem vždycky všechny holky společně, ona není žádná výjimka. A Marek si teď prý užívá s Hankou, holkou, kterou Olin sbalil před měsícem. Dnes si je prostě vyměnili tak, jako to dělali i dřív. A padaly z něj ještě další zlá slova, za�mco se oblékal. Odešel s vítězoslavným úšklebkem. Aneta mu nevěřila ani slovo, seděla schoulená v koutku sedačky a plakala a plakala. Tak jí našel Marek, když se navečer vrá�l domů. Uklidňoval jí a poslouchal její vzlykáním přerušované povídání. Aneta se najednou zvedla a začala se oblékat. Ať prý s ní jde na
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289488
policii, že Olina udá. Marek jí přesvědčoval, aby to nechala až na zítřek, až se trochu uklidní, ustlal jí a uložil jí k spánku. Anetě to začalo docházet. Olin asi nelhal, to by se Marek choval určitě jinak. Ležela se zavřenýma očima a v hlavě jí sem tam pochodovaly myšlenky jako mažoretky na zahradní slavnos�. Najednou zaslechla Markovo �ché: „Spíš?“. Už, už chtěla otevřít oči, ale na poslední chvíli si to rozmyslela. Marek se posadil do křesla v protějším rohu a vymačkal číslo na mobilu. Škvírkou mezi víčky ho potají sledovala. Nervozně čekal na spojení a pak přeskakujícím hlasem na pokraji šepotu vychrlil „ „Ty vole, to´s přehnal. Chce jít na policajty, co´s kecal, copak jsme se nedomluvili. To´s musel bejt za machra. To bude průser, jestli jí neukecám! Já bych � dal s chu� přes držku, vole, že si nedáš s �m vytahováním pokoj!“ Pak chvíli poslouchal a nakonec dodal: „Jo, měls pravdu, fakt je dost dobrá, ani se nebránila. Docela jsem si to s ní užil. Tak čau a modli se, abych to s Anetou uhrál na remízu, vole!“ Aneta měla co dělat, aby se udržela a znovu se nerozbrečela. Takový grázli! Ale to jim nedaruje!. Počkala, až Marek usnul, pak po�chu vstala, vytáhla pod postelí tašku, naházela do ní v rychlos� a �chos� pár svých věcí, oblékla se a po špičkách opus�la Markovu garsonku. Do schránky mu ještě vhodila rychle načmáraný vzkaz, že si pro ostatní své věci pošle švagra a vyšla z domu na ulici. Sprintem proběhla na hlavní a tam si zastavila taxi. Nechala se odvést ke kamarádce Irmě. Do rána nespaly a probíraly proradnou mužskou cházku. Ráno Aneta zašla v doprovodu své kamarádky na služebnu policie a podala oznámení o znásilnění. Marek za ní stále chodil a přemlouval jí, aby vzala obvinění zpátky. Dokonce jí začal i vyhrožovat. Její psychická rovnováha dostala povážlivé trhliny. Začala se bát. Venku i doma. Doma to ještě jakž takž zvládala, ale venku bylo hůř. Bez doprovodu nebyla schopná kamkoli dojít. Byla v péči lékařů a ti měli plné ruce práce s tím, aby jí udrželi aspoň ve stavu, aby dokázala chodit do práce. Jenže Marek jí začal vyhledávat i tam, a to, co lékař pracně dávali v jejím nitru
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289488
dohromady, rozbíjel jako domeček z karet jen tím, že ho potkávala. A zákony na to nejsou. Tak to vzala do rukou Irma. Promluvila si o tom se svým přítelem a ten se svými přáteli z kick boxu a najednou měla Aneta od Marka pokoj. Zaslechla něco o tom, že mu jednou zastoupilo cestu pět docela nabušených chlápků a řekli mu pár naléhavých slov. Víc nebylo potřeba.
Olin to dostal natvrdo. V práci se na Anetu dívali někteří spolupracovníci všelijak, našlo se pár takových, kteří jí to měli za zlé a tak jí psychiatr doporučil změnit zaměstnání. Měla štěs�, že našla jiné poměrně rychle. Dušanovi bylo Anety líto. Věděl, že má pramalou naději, že se mu podaří se s ní sblížit. Přesto se nechtěl jen tak vzdát a taky cí�l potřebu jí aspoň na dálku chránit. Co kdyby ten lump Marek na ní chtěl něco vymyslet. A tak se stal Ane�ným s�nem. Doprovázel jí zpovzdálí skoro na každém kroku. Aneta za�m stále bydlela u Irmy. Té přišlo vhod, že Dušan zpovzdálí hlídával dům s Anetou, když někam večer odešla. Nebylo divu, � kluci vážně vypadali nebezpečně. Ale byl klid. Marek si asi vzal ponaučení pořádně k srdci. Jednou se Aneta vracela z práce mimořádně sama. Irma vyřizovala nějakou bezodkladnou záležitost a nemohla na ní čekat. Dušan by jí velice rád nabídl odvoz, ale věděl, že to udělat v žádném případě nesmí. Nikomu se s �m nesvěřil, ale když začal s hlídáním Ane�na klidu, navš�vil psychiatrickou ordinaci a nechal si poradit, jak se má chovat, aby jí místo pomoci neublížil. Aneta se rozhodovala, má-li jet domů tramvají, ale nakonec se rozhodla jít pěšky. Kráčela prostředkem chodníku a ostražitě se rozhlížela kolem sebe. Dušan se držel dostatečně daleko za ní, aby jí nevyplašil, kdyby si ho všimla. Náhle se stalo něco nečekaného. Anetě vstoupil do cesty starší muž a na něco se jí ptal. Hrůza jí zastřela vnímání a tak neslyšela, že se ptá jen na cestu do centra. Ledový pot se jí vyřinul na zátylku a na čele. Nezadržitelně se blížil okamžik, kdy se složí k zemi a začne křičet. Tak se projevovala její panická hrůza z neznámých mužů v bezprostřední blízkos�. Dušan střelhbitě vyrazil právě včas, aby zachy�l hrou�cí se dívku a začal jí konejšivými slovy zklidňovat. Podal jí papírový kapesník, aby si otřela pot z čela. Věděl, že každý jeho dotyk by fungoval kontraproduk�vně. Sotva
Ukázka elektronické knihy