„Taky že miluju.“ „A on miluje tebe?“ „Tvrdil to.“ „Myslíš, že jde milovat dvě ženy zároveň?“ „Ano. Copak právě proto Mark neudělal to, co udělal? Myslíš, že také miluje Francine?“ Lorelei se celá nahrbila. Přemýšlela o její otázce. „Kdyby ji miloval, měla bych lehčí rozhodování. Pak bych ho musela opustit. Jenže on tvrdí, že ji nemiluje. Prý miluje mě a chce naše manželství udržet.“ „A ty mu nevěříš?“ „Já jsem nikdy nevěřila slovům. Jedině podle činů poznáš, co si dotyčný doopravdy myslí a co cítí. A jeho činy naznačují spíš opak.“ „Moc nerada to říkám, protože nechci, abys měla dojem, že umenšuju to, co jsem provedla – nebo co provedl Mark –, ale je možné, že zkrátka udělal chybu. Střetl se najednou s něčím, co… co ho na okamžik převálcovalo. Tak jsem to alespoň cítila já.“ „A jak krátký je ten okamžik? Toť otázka. Stalo se to jen jednou? Nebo víckrát?“ Reagan bylo Lorelei moc líto. Sama se nacházela v nové zvláštní situaci – o někom uvažovala jako o sourozenci. Přitom vyrostla naprosto bez sourozenců, a teď má zničehonic dvě sestry a chce s nimi navázat kontakt a myslí to vážně. Sice všechny přišly o sesterství ve svém dětství, a teď to je tudíž mnohem obtížnější a rozpačitější, ale za snahu to stojí. „Řekl ti to?“ „Tvrdí, že šlo o ojedinělý incident, ale teď, když znám pravdu, si najednou vybavuju další věci – různé poznámky, chvilky, kdy byli oba pryč a nebrali telefon a podobně. Což všechno dohromady naznačuje, že vztah po nějakou dobu probíhal. Minimálně měsíc.“ „Takže on pořád lže.“ „Asi jo.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289111
Reagan znovu potlačila nutkání se na Marka zdravě naštvat. „A co tvrdí ona?“ „S Francine jsem zatím nemluvila. Nechci s ní mluvit. Je to všechno moc čerstvé. A pokud to skutečně nějakou dobu probíhalo, nemůže mi nevrtat hlavou, jestli mi o tom Mark náhodou neřekl z jediného důvodu – kvůli tomu těhotenství.“ Reagan nepřipadalo, že by se choval zrovna kajícně. „Neměl by přece důvod lhát ohledně toho, s kým chce být, ne?“ snažila se zůstat pozitivní. „Asi ne,“ přitakala Lorelei. „Ale mohl by si to kdykoli rozmyslet. V tom je hlavní problém. To dítě není jediný důvod, proč je pro mě tak těžké mu odpustit. Od téhle chvíle se nezbavím dohadů – a hlavně až se to narodí –, jestli by radši nežil u Francine a svého druhého potomka. Nevím, jestli dokážu v jednom kuse žít s tímhle Damoklovým mečem nad hlavou. Psychicky mě to ničí. S podobnýma věcma jsem se musela vyrovnávat celé své dětství. Měla jsem pocit, že když nebudu nejlepší a nejúžasnější dítě na světě, tak mě mí pěstouni vrátí a vymění za nějaké lepší. Tohle už nechci prožívat jako dospělá.“ Bez ohledu na ironii osudu vzhledem k tomu, co ona sama nedávno provedla, měla Reagan chuť se do Marka opřít. „To se ti nedivím.“ „A přesto musím dělat to, co je nejlepší pro Lucy. Pokud je mu všecko skutečně tak líto, jak tvrdí, nechci naše manželství bořit. Před tím vším, co se přihodilo, jsme byli šťastní. Tedy aspoň já jsem si myslela, že jsme.“ Reagan se znovu pokusila vyrukovat s něčím, co by situaci poněkud uklidnilo a otupilo hroty. „Existuje nějaká šance, že by to dítě mohlo být někoho jiného?“ Zavrtěla hlavou. „Podle toho, co mi tvrdil, ne. Jakmile se malé narodí, pochopitelně si požádáme o test otcovství, než začneme platit výživné, to je jasné. Jenže když se Francine s manželem Allenem před půl rokem rozešli, odstěhoval se do Arizony, kde se 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289111
narodil. Pochybuju, že by spala ještě s někým dalším. Myslím, že zrovna mně by o tom řekla, když jsem její nejlepší kamarádka.“ „A jak Mark vysvětlil, co se stalo? Jakými slovy to vylíčil?“ „Prý to pro něj nic neznamenalo. Prý je otcovství velká odpovědnost a vracet se každý večer domů ke stejné manželce může být omezující. Tudíž se začínal nudit a zaujalo ho mít možnost něčeho jiného. Mít jinou zkušenost. A ona se mu zrovna v této souvislosti hodila do krámu.“ „Začal se nudit?“ ozvalo se z obývacího pokoje za nimi. Obě se ohlédly a spatřily Serenity, jak se vrací do kuchyně. Lorelei k ní okamžitě vykročila a omlouvala se. „Nezlob se…“ Serenity jen mávla rukou. „Reagovala jsem poněkud přehnaně. O nic nejde. Zapomeňme na to.“ „Já nemůžu. To, co jsem provedla, bylo naprosto nevyprovokované. Ani nevím, proč jsem se do té hádky pustila. Prostě jsem byla… naštvaná a chtěla jsem zaútočit.“ „Docela to chápu. Jakmile jsem se ocitla nahoře a trochu vychladla, uvědomila jsem si, jak strašně všechno tohle tady…“ mávla rukou ke zbylým hromádkám fotek na stole, které Reagan ještě nestihla uklidit, „pro tebe muselo být bolestné. Právě to byl spouštěč tvého vzteku, tím jsem si jistá. Jak jsem řekla, zapomeňme na to.“ Lorelei však nemizel z tváře ustaraný výraz. „Určitě nechceš, abychom radši s Lucy odjely?“ „A vrátily se k Markovi dřív?“ zeptala se provokativně Serenity. „Ne! Už tak je dost zlé, co řekl. Že ho nudí život. I kdyby existoval způsob, jak by to mohl překroutit, aby to znělo soucitně, proč si teda kruci nevzal prezervativ, když byl s tou tvou nejlepší kámoškou?“ Reagan při zmínce o kondomu jen zatajila dech. Kdyby byla těhotná ona, všichni by si říkali přesně totéž. Divili by se její hlouposti a lehkomyslnosti.
100
Ukázka elektronické knihy