„Prodala mně to jedna holka, co potřebuje peníze,“ lhal Robert, „a tady Milan mně pomáhá. Víš?“ „Každý potřebuje peníze.“ Pavel zastavil mezi garážemi. „Ukaž.“ Robert mu ukázal řetízky a foťák. „No. Kurva. Kolik chceš?“ zeptal se Pavel. Pavel potěžkal řetízky a věděl, že jsou těžké a drahé. Zlato poznal. Nebyl to žádný šunt. Na googlu našel foťák. „Vidíš, Pavle. Nový stojí dvacet tisíc.“ „No jo. Ale já musím vydělat. Fízli budou mít výrobní číslo.“ „Jací fízli? Ta holka potřebuje peníze na nájem,“ lhal Robert. „Tvoje stará potřebuje na nájem,“ zasmál se Pavel. Foťák se mu líbil. Vyzkoušel ho a fungoval perfektně. Byl úplně nový. Možná si ho nechá. „Za všechno ti dám čtyři litry.“ Robert přemýšlel. „A co nějaké piko k tomu?“ nadhodil Milan. Pavel vozil pervitin šlapkám z bordelu a dohazoval jim načerno klienty. Dostával prachy od klientů a od šlapek, a ještě jim prodal perník. „No, kurva, já se v tom nevyznám,“ přiznal Pavel, protože nebral. Jenom chlastal. „Kurva, dej mně čtyři a půl a máš k tomu piko a vyděláš,“ spustil Robert. Pavel se v duchu rozhodl a vytáhl peněženku.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS288998
Dal mu čtyři tisícovky a pětistovku a vzal si sáček s perníkem, foťák a řetízky. Robert a Milan kývli na souhlas. „To jo. Naředím to sodou?“ zeptal se Pavel. „Jasně,“ řekl Milan, „soda je zdravá.“ Všichni se zasmáli. Pavel je odvezl před barák a vypadli. Na stání před Perlu se nevrátil. Jel domů a řetízky a foťák schoval v garáži pod pneumatiky a všechno přikryl špinavými hadry. Doma si rozdělili prachy. Milan vlezl do vany plné vody. Vysvlékl se a oblečení položil vedle sebe. Nohy měl hnědé špínou a nehty černé jak uhel. Tělo bílé, vyhublé strádáním a fetem. Na břichu měl nějakou vyrážku. Posadil se do vany a pustil na sebe teplou vodu, která klouzala po jeho mastné pokožce. Na vaně našel mýdlo a celý se namydlil. Na zbytku vlasů se mu drželo mýdlo. Napustil vanu, zacpal si nos a ponořil se. Nechtěl se vynořit. Voda mu dělala dobře. Jako dítě se potápěl ve vaně a počítal, jak dlouho vydrží. Zbavil se mydlin a vypustil vanu. Odporně hnědá břečka mizela v odpadu. Utřel se ručníkem a vanu vypláchl. V zrcadle viděl svoji umytou tvář a sám sebe skoro nepoznal. Jsi to vůbec ty? Zeptal se sám sebe a podíval se na svoje hadry. Všechno páchlo potem, který najednou cítil. Vzal si ručník a vylezl z koupelny. „Roberte. Koupím od tebe tričko a rifle,“ zavolal na Roberta. Robert vytáhl staré černé tričko a hodil ho po Milanovi. „Rifle nemám.“ V Milanových kalhotách byl stejně jeho poklad, a tak si je znovu oblékl. Nové tričko mu dělalo dobře. Nelepilo a nesmrdělo. Staré 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS288998
hodil do koše na odpadky a sedl si na gauč. Trenýrky nenosil. Robert mu dal i ponožky, protože se třásl hrůzou z Milanových nohou. „Tak, teď se budeš Janě líbit,“ zasmál se Robert. „Já se líbím každé.“ „Janě se líbíš. Až na ten smrad.“ Milan se na něj uraženě podíval. Janě se líbí fet a prachy, řekl si v duchu. „Kurva, ty jsi nikdy nežil s ženskou?“ „Jo, žil. A taky jsem za to osm let seděl.“ Robert nachystal škrtidlo, lžíci a zapalovač. Milan vytáhl destilovanou vodu a injekční stříkačku. Za chvíli se oba spokojeně dívali na krásný, euforický, svět.
100 Ukázka elektronické knihy