JEDENÁCTÁ KAPITOLA Hrabství Cumbria na severu Anglie vypadalo přesně tak, jak si ho Roslyn představovala. Zvlněná krajina byla poprášená sněhem a podél klikatých silniček byly rozeseté cihlové domky. Během cesty z malého letiště k rezidenci Townshendových nedokázala odtrhnout oči od pohádkové scenérie. Připadala si jako v jiném světě, kde byl bezstarostný život. Trochu ji to vrátilo zpátky do rodného Royalu. Možná, že si s Nigelem přece jen byli podobní. Přiznal, jak moc pro něho rodina znamená, a byl schopný pro ni udělat cokoliv. Takový přístup Roslyn naprosto chápala. Čím dál víc se ukazovalo, jak se k sobě hodí. Po nezapomenutelném letu se jen zázrakem dokázala soustředit na věci kolem sebe. Většinu času si v hlavě přehrávala každý pohyb a dotek, které jí rozechvívaly celé tělo. Hodiny ve vzduchu ji vtáhly ještě hlouběji do jeho magického světa. Nigel k ní natáhl ruku a pevně jí stiskl prsty. „Ničeho se neboj. Uvidíš, že si tě oblíbí. Bude stačit předstírat, že jsme do sebe zamilovaní.“ Roslyn se zhluboka nadechla. Co se týče setkání s Nigelovou rodinou, nervozitu už dávno potlačila. Předstírání jí šlo poslední dobou na jedničku. Během uplynulých dnů získala dojem, že by si za svůj herecký výkon zasloužila nominaci na Oscara.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS288624
LÁSKA NELŽE
A láska? Ta mezi nimi neexistovala. Nechyběl jim chtíč a touha, ale jejich vztah neměl s láskou nic společného. Musí včas zatáhnout za záchrannou brzdu, než jí pro Nigela začne nekontrolovaně tlouct srdce. Zatím ale nevěděla, jak pozná, kde končí růžová zahrada a začíná hluboký sráz. „Chceš mluvit o tom, co se stalo v letadle?“ zeptala se do ticha a odtrhla oči od malebné krajiny, která ubíhala za oknem. Nigel zkušeně vybral prudkou zatáčku a potom na ni vrhl potměšilý úsměv. „Co bys na tom chtěla rozebírat. Bylo to skvělé. Nejkrásnější let mého života.“ Roslyn zauvažovala, kolik žen asi před ní prošlo ložnicí soukromého letadla. Po tom, co všechno mu nalhala, ale neměla důvod žárlit. Koneckonců vůči sobě neměli žádné závazky. Na druhou stranu ale nedokázala poručit myšlenkám. „Možná jsem se s tebou měl proletět ještě dřív,“ zavtipkoval. Roslyn ztěžka polkla. „Kolik žen už se ti podařilo v oblacích svést?“ „Ale no tak,“ zamumlal a pozvedl ruku na obranu. „Nejsem takový sukničkář, jakého si čtenářky bulváru představují. A ženy v letadle rozhodně nesvádím.“ „Svlékl jsi mě, ještě než jsme vystoupali nad mraky,“ oponovala. „Jako kdybys to dělal obden.“ „Neříkám, že jsem žil v celibátu. V ložnici mého letadla ale před tebou žádná žena ještě nebyla.“ Z jeho hlasu zněla upřímnost a Roslyn neměla jediný důvod mu nevěřit. Navíc o jeho minulost tu vůbec nešlo. Bylo jí jasné, že měl za sebou nespočet intimních vztahů. Nigel byl přitažlivý a vlivný mediální magnát. Uvědomila si, že aniž by spolu oficiálně chodili, začíná se chovat jako žárlivá přítelkyně. Její úkol na 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS288624
JULES BENNETTOVÁ
následující týden byl jednoznačný. Měla předstírat, že se milují. Na tom snad není nic složitého. Emoce ale mohla jen stěží ovládat. Milování v letadle v ní probudilo ještě hlubší city. Možná pramenily ze skutečnosti, že se konečně rozhodla zbavit své nevinnosti. Nebo ji těšilo, že Nigel opravdu není jen povrchní sukničkář, jak ho média občas prezentují? Veškeré myšlenky se zastavily v mrtvém bodě, jakmile Nigel odbočil na dlouhou příjezdovou cestu lemovanou zastřiženými keři pokrytými vrstvou bělostného sněhu. Za poslední zatáčkou se najednou objevila rozlehlá třípatrová rezidence z červených cihel. Ve slunečních paprscích se leskly nekonečné řady oken. Roslyn si okamžitě představila dlouhé hodiny strávené s knížkou v arkýřových výklencích. Architektura přesně odpovídala jejím snům. Ať se podívala kamkoliv, připadala si, že se vrátila do dávné minulosti. Nemohla se dočkat, až vstoupí do historického sídla a nechá se inspirovat bezchybným designem. Na nádvoří před rezidencí se třpytilo hluboké jezírko s fontánou. Okamžitě si představila léto a zahradu zahalenou do pestrobarevných květin. I čerstvě napadlý sníh ale dodával místu pohádkovou atmosféru. Těšila se na inspiraci, kterou po několikatýdenní přestávce na internetovém kanále zužitkuje a ukáže divákům, jak lze snoubit moderní výstřelky s tradiční architekturou. „Vítej v sídle Shrewsbury,“ prohodil Nigel a zaparkoval před hlavním vchodem. Roslyn stále ještě nespouštěla oči z obrovské rezidence. Až dosud si myslela, že co se majetku týče, patří do vyšší třídy. Do Nigelova domu by se ale pohodlně vešly kromě její vily ve francouzském stylu ještě minimálně další dvě. I otcova rezidence vypadala 100 Ukázka elektronické knihy