9. Oddělení X, 14:41
Když kapitán Kjelsson se seržantkou Romstromovou dorazili, Mikaelsen seděl už za svým stolem. „Volal jsem vám,“ spustil, jakmile uviděl kapitána. „Asi mám vybitou baterku,“ odvětil Kjelsson a podíval se na svůj telefon. Tmavá obrazovka to potvrdila. „Co jste potřeboval?“ zeptal se, ale tušil, že se to bude týkat Svarssona, kterého zde stále neviděl. „Seržant Svarsson doma není,“ odvětil. „Počkáme do zítra a pak po něm vyhlásíme také pátrání.“ „A po kom ještě vyhlásíme pátrání?“ zeptal se Mikaelsen. „Arne Peltonen. Přišli jsme pozdě. Někdo mu dal zřejmě echo, že jedeme a on utekl,“ odvětil Kjelsson. „A narazili jsme na našeho pachatele,“ přidala se Romstromová. „Vážně?“ udivil se Mikaelsen. „Je to pěkně vychytralej parchant,“ sykl kapitán a odešel do kanceláře, kde připojil telefon k nabíječce. Poté se vrátil k tabuli. Romstromová už aktivně přidávala do skládačky ofocené stránky knihy Báruch. „Co to je?“ zeptal se Mikaelsen.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS287446
„Listy z knihy Báruch. Našli jsme to u Peltonena na stolku,“ odvětila Romstromová. „Židovská kniha?“ „Jak víte, že to je židovská kniha?“ „Už ten název o tom hodně napovídá,“ odvětil a mávl rukou před sebe. „Jste odborník přes židovskou literaturu?“ zeptal se Kjelsson. „Ne, to nejsem,“ odvětil Mikaelsen. „Peltonen na něčem pracoval, jen nevíme na čem,“ podotkla Romstromová a zaťukala prstem na tabuli. Mikaelsen jen zakroutil hlavou a pak se podíval na kapitána. „Co tam píšou?“ zeptal se Kjelsson v naději, že seržantka něco dokáže přečíst. „Z domu Arne Peltonena jsme vzali několik kopií listů z knihy Báruch, ale tohle…,“ ukázala na dva listy. „…tohle patří podle stylu písma i obsahu k jiné knize.“ „Proložíte to?“ „Pokusím se,“ kývla a pomalu začala překládat text z prvního listu.
…žádné oznámení se nedostane k veřejnosti bez naší kontroly. Dosáhli jsme toho již nyní, protože všechny zprávy jsou přijímány několika agenturami a tyto agentury dají publicitu pouze tomu, co jim nadiktujeme. Je to umění směrovat masy a jednotlivce pomocí prostředků chytře manipulované teorie, výmluvnosti a ovlivňování každodenního života… „Co to sakra je?!“ podivil se Kjelsson.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS287446
„Jako by zápis z úmluvy nějaké tajné skupiny,“ poznamenal Mikaelsen. „Řekla bych, že se jedná o nějakou tajnou skupinu, která něco připravuje,“ podotkla Romstromová a přečetla poslední odstavec.
…dosáhneme diskreditace některých vlivných lidí a skupin v očích nemyslícího davu. Zatímco my sami budeme celou dobu ve stínu… „Skoro mi to připomíná nějaké sektáře,“ dodal Mikaelsen. „Ale tohle je zajímavé,“ ozvala se znovu Romstromová.
…politika nemá nic společného s morálkou. Vládce, který je svazován morálkou, není obratný vládce, a proto nesedí pevně na svém trůně. Ten, kdo chce vládnout, musí mít oporu v prohnanosti a pokrytectví. Velké národní hodnoty, jako je upřímnost a čestnost, jsou v politice vadami, protože svrhávají vládce z trůnů účinněji a spolehlivěji než nejmocnější nepřítel… „Politika?“ udivil se Mikaelsen. „Co když nám chce pisatel naznačit, že politika je plná pokrytců?“ zareagovala na to Romstromová. „Je to jejich plán,“ vstoupil do toho Kjelsson. Okamžitě si získal pozornost všech. „Jak to myslíte, šéfe?“ zeptal se Mikaelsen. „Žádné oznámení se nedostane k veřejnosti bez naší kontroly a nějaké agentury dají publicitu pouze tomu, co jim nadiktujeme. Tohle se už děje delší dobu, jen to nevnímáme tak zásadně jako jiní,“ odvětil. „Jistě, ale tohle je jako by…“
Ukázka elektronické knihy