K APITOL A 7 PSANÍ HUDEBNÍCH DĚJIN
Ačkoli většina etnomuzikologů je hudebními etnografy, provádí terénní výzkum a píše o takzvané etnografické přítomnosti, někteří jsou hudebními historiky. Ti pracují především s dobovými rukopisy v knihovnách a archivech, s již existující odbornou literaturou a nahrávkami. Platí to zejména pro ty, co se věnují východní, jihovýchodní, jižní a západní Asii, tedy oblasti s dlouhými hudebními dějinami v písemné tradici. Ale, je-li to možné, i hudební etnografové často tráví dost času odkrýváním minulosti studovaných tradic. Dělají to, aby pochopili, jak se věci dostaly do stavu, v němž se aktuálně nacházejí, proč se tradice proměňují a jak si lidé ve studované kultuře tvoří prostřednictvím současných hudebních praktik své vlastní hudební dějiny.
Hudební dějiny Ze způsobu, jakým etnomuzikologové píší dějiny hudby provozované ve vzdálené minulosti, vysvítá, že historiografie a etnografie od sebe nejsou až tak vzdálené. Aby mohl Joseph Lam popsat téma své knihy State Sacrifices and Music in Ming China (Státní oběti a hudba v mingské Číně, 1368–1644), čerpá ze „standardních pramenů“ dynastie Ming, mezi něž patří Ming š’-lu neboli Pravdivé záznamy dynastie Ming.68 K sepsání těchto dějin prostudoval notové záznamy z období dynastie Ming, které v roce 1984 objevil a které „uchovávají rozsáhlý repertoár tří set dvaceti dvou státních obětních písní“. S využitím těchto pramenů vytváří hudební dějiny, v nichž lze najít ozvěny některých témat 68
Jde o soubor třinácti kronik vlád jednotlivých císařů dynastie Ming, která v Číně panovala v letech 1368–1644. Je to jeden ze základních pramenů k historii Číny v této době. Označení „standardní“ se v tomto kontextu používá pro oficiální dokumenty vzniklé v císařských úřadech (pozn. překl.).
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS287350
/ 99 / hudebních etnografií píšících o současnosti, včetně sporů o hodnoty vyplývajících z různých perspektiv aktérů nebo možností individuálního vyjádření v pevně strukturovaném sociálním prostředí. Podoba rituální hudby dynastie Ming byla výsledkem celé řady vyjednávání, jejichž nedílnou součástí byla dvorská politika a boje mezi úředníky a hudebníky. Jádro sporu spočívalo mimo jiné v napětí mezi kreativitou a ortodoxií. Rituály si však svou moc a autoritu udržovaly dokonce i tehdy, když se pro jednotlivé hudebníky stávaly prostředkem vlastního hudebního vyjádření. George Sawa rozsáhle čerpá ze dvou arabskojazyčných pramenů z 10. století, Kitáb al-músíqá al-kabír (Velká kniha o hudbě) a Kitáb al-aghání (Kniha písní), což mu umožnilo sepsat etnomuzikologicky poučené pojednání o hudební teorii, praxi a životě v Bagdádu, Damašku, Mekce a Isfahánu tohoto období. Díky svým rozsáhlým znalostem současné arabské hudební praxe je také schopen pořídit podrobné překlady hudebně teoretických pasáží z Velké knihy o hudbě, což je v jistém smyslu provozováním hudební historiografie pozpátku, tedy využíváním inspirace současným pro porozumění záznamům z minulosti. V obou těchto případech a v mnoha dalších etnomuzikologové píší hudební dějiny tak, že kladou důraz na etnomuzikologická témata, otázky a hodnoty.
Dějiny soudobé hudby Spíše než studie o hudbě provozované ve zcela vzdálené minulosti jsou pro etnomuzikologii typičtější ty, které se zabývají něčím, co se označuje jako „dějiny soudobé hudby“ psané z perspektivy zvané „historická etnomuzikologie“. V takových pracích začínají dějiny hudby v „etnografické přítomnosti“, tedy v časovém horizontu, který je pro synchronní terénní výzkum stále ještě přístupný. Odtamtud pak etnomuzikologové postupují v čase nazpět. Tímto způsobem se dozvídají, jak lidé rozlišují mezi staršími a novějšími podobami hudby. S využitím historických pramenů a nahrávek, jsou-li dostupné, pak píší takové dějiny, které každý druh hudby situují do konkrétního kulturního
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS287350
/ 100 / kontextu. Vysvětlují důvody v pozadí vzniku nových forem a osud těch starších. Odkrývají minulost, aby osvětlili současný život hudební tradice, a ukazují, jak lidé v určité kultuře konstruují své vlastní hudební historie. V počátcích etnomuzikologie bylo studium dějin soudobé hudby často pojímáno jako studium hudebních proměn, a to z perspektivy, která si cenila tradiční hudby. V tomto paradigmatu byla stabilita tradice brána jako samozřejmá a přirozená, a naopak změna představovala problém vyžadující vysvětlení. Došlo k ní v důsledku kulturního kontaktu? Touhy oživit mizející význam tradice tváří v tvář modernímu způsobu života a kontaktem s evropskou kulturou? Tvořivým individuálním využitím uměleckých možností, které nabízela hybridizace a fúze hudebních stylů? První práce tohoto druhu se zaměřily na výzkum kulturního kontaktu v Novém světě mezi evropskými kolonizátory, jejich otroky a původním obyvatelstvem. Tito etnomuzikologové používali od religionistů vypůjčený termín „synkretismus“, aby vysvětlili hudební formy zotročených Afričanů a jejich potomků, zejména tradice zpěvů a bubnování spojených s novými náboženskými praktikami, které sloučily neboli „synkretizovaly“ prvky katolicismu se západoafrickými animistickými náboženstvími. Postupem času se africké polyrytmy těchto synkretických hudebních stylů spojily s melodiemi a harmoniemi evropského původu a umožnily vzniknout obrovské rozmanitosti populárních a lidových tradic dnešní Latinské Ameriky. Rané teorie popisující tuto situaci chápaly jako určující faktor podobnosti v hudebním stylu. Často citovaným příkladem bývá kubánská a mexická tradice zvaná son, což je písňový žánr, který střídáním 6/8 a 3/4 taktu v podobě 3+3 a 2+2+2 zachovává polymetrické cítění. Tato metrická nejednoznačnost byla v době prvního kulturního kontaktu v 16. a 17. století rysem jak africké, tak španělské hudby. Kromě hudebních podobností ale měla fúze africké hudby s evropskou jinou podobu v Latinské a jinou v Severní Americe. Etnomuzikologové tuto odlišnost mezi hudebním synkretismem v Severní a v Jižní Americe obvykle vysvětlují na základě kulturních odlišností. Zatímco v Latinské Americe římskokatolická církev synkretismus v teologii i hudbě umožnila jakožto prostředek konverze, severoameričtí protes-
Ukázka elektronické knihy