Mezi běžnými vojáky základní služby a poddůstojníky absolventy bývala rivalita – už proto, že nevysokoškolák sloužil dva roky, zatímco vysokoškolák jen jeden rok. Závist vykonávala své. „Jak mám ukáznit opilého vojáka, když ani nemám pořádnou zbraň?“ ptávali se absolventi důstojníků z povolání, když před hlídkovou službou absolvovávali nezbytné předpisové poučení. „První, co uděláte s kontrolovaným vojínem, je to, že si od něj vyžádáte jeho vycházkovou knížku. Z ní vidíte jeho jméno – a držíte ji v ruce. To si pak vojín rozmyslí klást vám odpor, když mu ji můžete zabavit. Jeho pak při návratu do kasáren bez vycházkové knížky odvedou rovnou do basy; a kromě pár dní „ostrých“ nejspíše vyfasuje zaražení vycházek na delší dobu.“ Tak znělo poučení od zkušených lampasáků – s intuitivním využitím PTR.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS287012
ÚJMA TRESTEM MÁ BÝT MNOHONÁSOBNÁ OPROTI VÝHODĚ Z NEZÁKONNÉHO JEDNÁNÍ Výše jsem rozebíral v jiných souvislostech, že musí být trest v záporném smyslu mnohem bolestivější, než je v kladném smyslu plynoucí zisk z porušení pravidel. Tam výše to bylo o „že“, nyní nastupuje „proč“. Výše byl popis jevu, nyní je na řadě jeho podstata a objasnění pozadí z hlediska PTR. Pokuta (dejme tomu – s časem se to mění) jeden tisíc korun za jízdu pražským metrem načerno – to je základna. Skutečný stav, ztráta 32,- korun za lístek platícího pasažéra (opět dejme tomu – s časem se to mění) je oproti té tisícovce báječným vylepšením. Ovšem musí při tom platit, že pravděpodobnost přichycení revizorem při nějaké jízdě metrem je vyšší než 1:33. Bezskrupulózní černí pasažéři s trochou znalosti kupeckých počtů si to totiž spočítají: „Za lístek je 32,- Kč, pokuta je 1000,- Kč, pravděpodobnost kontroly revizorem je podle jejich zkušeností nižší, třeba 1:50, tedy při každé padesáté jízdě v průměru… tak tedy jezdím načerno, protože než platit za padesát jízd 50 x 32,- = 1600,- korun, to raději 49 x zdarma a 1 x za 1000,-.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS287012
ZPŘESNĚNÝ VÝPOČET A PODVODNÍCI VELKÉHO FORMÁTU Takže – aby trest odradil, musí být výše ztráty při dopadení oproti výši možného riskantního zisku při nedopadení tolikrát vyšší, že i výše ztráty vynásobená pravděpodobností dopadení je pořád vyšší než výše riskantního nelegálního zisku při nedopadení. Zní vám to příliš složitě? Tak se mrkněte na polední odstavec předchozí kapitolky – tam je konkrétní příklad. A dodejme s použitím obojího ještě konkretizaci obecného pravidla z rámečku: Ta tisícovka pokutové ztráty musí být tolikrát vyšší než riskantní zisk 32 korun při černé jízdě bez lístku, že i tisícovka vynásobená třeba střední hodnotou frekvence revizorských kontrol (dejme tomu jednou za dvacet jízd, = pravděpodobnost dopadení je 0.05), tedy tisícovka vynásobená číslem 0.05, musí být vyšší než riskantní nelegální zisk 32 korun při černé jízdě. V tomto konkrétním příkladu tomu tak je. 1000 x 0.05 = 50, což je větší než 32. Jezdit načerno se v tomto případě nevyplatí. Trest odradí. Obecně:
Je-li
pravděpodobnost
revizorského
dopadení
zaokrouhleně menší než 0.03 (= 1:33), vyplatí se cynikům jezdit stále načerno. Je-li větší než 0.03, nevyplatí se jim to.
100 Ukázka elektronické knihy