ABBY GREENOVÁ
Možná, že stačí vzájemná přitažlivost a vzájemný respekt. A přání přivést na svět děti a připravit jim šťastný život. Ale tísnivého pocitu, že to nestačí, se stejně nezbavila. Aby se rozptýlila, sáhla po hromádce novin a časopisů, které jim dala k ruce posádka letadla. Skoro okamžitě si všimla snímku na titulní stránce jednoho bulvárního časopisu. Byl na něm Lazaro Sanchez a ta hezká žena se zrzavými vlasy, která přerušila jejich zásnubní oslavu. Vycházeli z nějaké budovy, nejspíš z radnice. Ona měla na sobě světlý kostýmek, zrzavé vlasy měla vzadu sepnuté a v ruce držela malou kytici. On měl oblek a napřahoval ruku, jako by ji chtěl ochránit před dotěrnými reportéry. Bylo zřejmé, že se právě vzali. Takže Sanchez bude otec. Nedivila se, že se museli tak rychle vzít. Sanchezova žena se jmenovala Skye O’Harová. Leonora si říkala, že by měla něco cítit při pohledu na svého skoro snoubence, jak si bere jinou ženu, ale cítila jen úlevu. A skoro hrůzu z toho, že nebýt té ženy, s Gabrielem by se neseznámili, neprožili spolu noc a… nevzali se. „Co to máš?“ Leonora podala Gabrielovi časopis. Zkoumavě se na ni zahleděl. „Trápí tě to?“ Zavrtěla hlavou. „Ne, vlastně ani trochu.“ Gabriel zmačkal časopis a hodil jej do nejbližšího koše. Pak Leonoře rozepnul bezpečnostní pás a přitáhl si ji k sobě na klín. Začervenala se a rozhlédla se, ale nikdo z posádky poblíž nebyl. „Sanchezova ztráta je můj zisk.“ Leonora se mu podívala do očí. Chtěla se ho zeptat, jestli Sancheze osobně nezná, něco v tónu jeho hlasu to naznačovalo, ale nestihla to. Políbil ji na tvář 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS286360
STALO SE PŘI ZÁSNUBÁCH
a na krk. Všechny myšlenky se jí v tu chvíli vykouřily z hlavy, protože v luxusní ložnici soukromého letadla navázali na své kouzelné líbánky. Asi týden po návratu z líbánek večeřeli v jedné z menších zámeckých jídelen. „Už sis zvykla?“ zeptal se Gabriel. „Ano. Děkuju. Ernesto je velmi milý. Ukázal mi celičký zámek včetně sklepů, kde máš uložená vzácná vína, která ani nepiješ, a portréty předků.“ Gabriel se napil minerálky. „Ty portréty jsou trochu děsivé, viď?“ To byly. A byly taky připomínkou, jak významný a jak zavazující je odkaz Gabrielových předků. Položila si ruku na břicho a pomyslela si, že by byl zázrak, kdyby neotěhotněla během jejich líbánek. Milovali se každou noc a každé ráno. Ostatně, pomyslela si, to se dozvím do deseti dnů. „Proč nepiješ? Kvůli svému otci?“ Gabriel položil sklenici na stůl. „To taky, ale hlavně se mi nezamlouvalo, že jsem po pár skleničkách nebyl zcela při smyslech. Jako mladíček jsem se jednou hrozně opil a už nikdy bych to nechtěl zažít.“ To chápala. Sama se nikdy neopila, i když měla pocit, že není zcela při smyslech, kdykoliv se na ni Gabriel podíval. „Proč ses opil?“ zajímala se. Nejdřív si myslela, že na to neodpoví, ale pak váhavě řekl: „Kvůli své první lásce. Byla o něco starší než já a já jsem byl do ní blázen. Dokud jsem ji nenašel v posteli se svým nejlepším kamarádem.“ Sevřelo se jí srdce, ale musela se zeptat. „Byl jsi zamilovaný… tenkrát?“ Ušklíbl se. „Jestli to byla láska? Byla to spíš posedlost. A jestli to měla být láska, jenom se mi potvrdilo, že neexistuje.“ 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS286360
ABBY GREENOVÁ
Byl to signál, pokud by ho vůbec potřebovala, že se nemá pouštět do úvah o lásce a citech. Změnila téma a pokusila se o neutrální tón. „Dneska jsem viděla Matíase. Pořád mluvil o fotbalovém zápase, na který za několik týdnů půjdete. Děkuju, žes obstaral vstupenky.“ Gabriel pokrčil rameny. „Mám na stadionu lóži. Budou se tam o něho starat jako o krále.“ Leonoru to dojalo. Gabriel nemohl ani tušit, jak obrovská událost to pro Matíase bude. „Bude nadšený.“ „Jak pokračují renovace na vašem zámku?“ zeptal se Gabriel. „Velmi dobře. Už se tam toho udělala spousta. Rodiče chtějí po dokončení renovace zase provázet návštěvníky po zámku. Rozhodli se, že budou modernější. Chtějí provádět ochutnávky vín, nabídnout možnost přespat jednu noc v zámku a takové věci. Všechno se změnilo, když si zase mohli najmout personál. Mají novou chuť do života. Děkuju ti.“ Gabriel naklonil hlavu. „To všechno je součástí dohody.“ Leonořino nadšení trochu opadlo. Gabriel to nedělal z dobroty srdce. Dělal to proto, že to bylo součástí jejich předmanželské smlouvy. Ano, ale jeho chování k Matíasovi vycházelo ze srdce, tím si byla jistá. Ale i tak si musela připomínat, že jejich sňatek byl pro něho obchodní transakce. I pro Lazara Sancheze by byl sňatek s ní obchodní transakce. Byla zbožím, jehož cena spočívala v původu a jménu. Bylo oceňované i kvůli tomu, jak vypadala a jak se chovala. Měla jsem štěstí, že mě Gabriel shledal atraktivní, protože jinak bych tu nebyla. Přikryl jí dlaní ruku a ona pocítila známé vzrušení. Na vteřinu ji to skoro rozladilo. „Na co teď myslíš?“ zeptal se. 100 Ukázka elektronické knihy