PIPPA ROSCOEOVÁ
od svých společníků. Potom sáhl do kapsy a vytáhl obálku. „Malik mě požádal, abych vám tohle předal. Řekl mi, že vypátral, co jste potřeboval, a kdybyste prý chtěl ještě něco dalšího, máte se na něj beze všeho obrátit. Myslím, že objekt pátrání nepatřil mezi jeho oblíbence, takže využil této příležitosti a s téměř škodolibou radostí vyzvěděl, co bylo potřeba. Zbytek je už na vás.“ Danyl měl pocit, že mu obálka ztěžkla v ruce. Rychle Odirovi poděkoval a potom se vytratil do temného koutu a otevřel ji. I když ho informace, které v ní našel, zas tak nepřekvapily, stejně ucítil záchvat zlosti a taky trochu lítost. Přesto doufal, že až se to dozví Mason, budou moct konečně minulost jednou provždy uzavřít a vydat se vstříc budoucnosti. Oba to totiž potřebují. Posunout se dál. Znovu zapátral očima v davu a zahlédl Mason, jak mizí v otevřeném francouzském okně vedoucím na zahradu. To se mu náramně hodilo. Rozhovor, který ho čeká, bude lépe provést beze svědků. Mason se zhluboka nadechla čerstvého vzduchu. Věřila, že jí to pomůže se trochu uklidnit. Pochybovala, že by se Danyl matce svěřil, Mason také otci nic neřekla. Tušil sice, že v New Yorku došlo ještě k dalším událostem, které tak docela nesouvisely s Rebelovou smrtí, ona však o ničem nemluvila a on nevyzvídal. Zaslechla za zády kroky a polekaně sebou cukla. Okamžitě vycítila, že se k ní blíží Danyl. Vždycky poznala, že jí je nablízku. Chlupy na předloktí se jí zježily a v zátylku ji zvláštním způsobem zamrazilo… Ani deset let odloučení na tom nic nezměnilo. Jeho bílá košile zářila ve tmě jako pochodeň. Povolil si kravatu a rozepnul knoflíčky u krku. Vypadal… 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS286359
JEZDEC DÁVÁ ŠACHMAT
naprosto úchvatně. Vždycky tak vypadal. Útroby sevřely touhou. Přistoupil až k ní a podal jí obálku. „Co je to?“ „Podívej se sama.“ „Nejsem si jistá, jestli se mi chce.“ „Udělal to Scott.“ „Cože?“ vyhrkla překvapeně. „Scott podal Rebelovi tišící prostředky a potom se snažil hodit vinu na Harryho. On je zodpovědný za Rebelovu smrt. Ne ty. A Rebel bohužel nebyl jediný kůň, který zemřel v důsledku jeho machinací.“ „Scott?“ Nemohla tomu nejdřív uvěřit, i když po chvíli musela uznat, že by to mohla být pravda. „Možná by bylo lepší, kdyby sis to přečetla sama a přesvědčila se na vlastní oči.“ „Já to vážně nechci číst.“ Najednou se jí zmocnil vztek. Zlobila se na něj, že zase otevírá staré rány. Že znovu řeší záležitosti, které už dávno chtěla nechat být. Že ji sem přivezl… „O co ti vlastně jde, Danyle? Najednou chceš napravovat staré křivdy?“ „Chci, aby pravda konečně vyšla najevo. Aby tě už novináři nechali jednou pro vždy být. Můžeš zase závodit. Po tom úžasném vítězství o tebe určitě budou mít zájem i jiné dostihové kluby.“ „Ty si vážně myslíš, že tím, že celou záležitost zase vytáhnu na světlo, se všechno vyřeší? Já vím, že jsem nevinná a že je nevinný i Harry. To mi stačí. Na to nepotřebuju žádné další důkazy.“ „Ty ne, ale novináři ano. A jestli se jich chceš zbavit, tohle je umlčí.“ „Jediné, co je potřeba, je zabránit Scottovi, aby ublížil dalším koním a dalším žokejům. O to by se měly postarat příslušné instituce. Ale já s tím nechci mít nic společného.“ 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS286359
PIPPA ROSCOEOVÁ
„Myslel jsem, že by to mohlo…“ „Nechci se znovu vrtat ve své minulosti, Danyle.“ „Chtěla jsi říct v naší minulosti…“ „Chtěla jsem říct ve své minulosti. Prakticky vzato, nikdo nemá tušení, že jsi tam tenkrát byl. Nepadla o tobě jediná zmínka v novinách, nikdo se tě na nic neptal. Takže je to čistě má minulost. A já chci, aby to tak i zůstalo. Přestaň se do toho konečně plést.“ Otočila se k němu zády, ale Danyl ji chytil za předloktí. „Není to přece jenom tvoje minulost. Je i moje!“ Hlas měl ochraptělý. Tentokrát se mu nesvíralo hrdlo touhou, ale bolestí. „Snažíš se mě zase přesunout na jinou kolej, ale tentokrát ti to nedovolím. Nemůžeme se tomu navěky vyhýbat. Chci se k tomu, co se stalo, postavit čelem, abychom konečně mohli jít oba dál.“ „O to ti jde? Chceš jít dál? S dokonalou nevěstou po svém boku, která po tobě nebude nic chtít, která bude jen plnit své povinnosti manželky šejka? Řekni mi, Danyle, proč si proboha najímáš seznamovací agenturu?“ „Kdo ti to řekl?“ „Tvoje matka. Zdá se, že je velmi dobře informovaná.“ „Nic ti do toho není.“ „Výborně. Mně do toho nic není. A ty se můžeš šťourat v mé minulosti?“ „Protože mezi námi zůstalo mnoho nevyřčeného. Já jsem to břemeno, které ti brání v tom, abys mohla být v životě šťastná.“ „A to tě ani na vteřinu nenapadlo, že ve skutečnosti šťastná jsem? Že mě program pomoci dětem na ranči naplňuje radostí a uspokojením?“ „Nevěřím tomu, že jsi spokojená se svým životem, 100 Ukázka elektronické knihy