DPH – výklad s příklady
grafu) čerpání jednoúčelového poukazu již nepodléhá dani z přidané hodnoty, resp. skutečné dodání zboží či poskytnutí služby proti poukazu se nepovažuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby. Odlišná situace nastane, jestliže poukaz vlastním jménem vydala jiná osoba. Konečný dodavatel nebo poskytovatel poukaz, který obdrží výměnou za své zboží nebo svou službu, uplatní vůči této jiné osobě. Pro tyto případy se (písmeno b)) zavádí právní fikce, která stanoví, že předání zboží nebo poskytnutí služby výměnou za poukaz se z hlediska daně z přidané hodnoty považuje za poskytnutí plnění konečným dodavatelem nebo poskytovatelem této jiné osobě (vydavateli poukazu). Příklad Společnost A vydá vlastním jménem dárkovou knižní poukázku na nákup konkrétního knižního titulu (v tištěné verzi) v knihkupectví B. Tato poukázka splňuje definici jednoúčelového poukazu. Spotřebitel, který si od společnosti A tuto poukázku zakoupí, získá v knihkupectví výměnou za ni příslušnou knihu. Z hlediska daně z přidané hodnoty se převod poukázky při jejím vydání společností A považuje za dodání zboží (knihy) touto společností spotřebiteli. Prodej knihy spotřebiteli výměnou za poukázku se pak považuje za dodání zboží knihkupectvím B společnosti A.
V odstavci 3 se stanoví zásada pro situace, kdy jednoúčelový poukaz pokryje pouze část úplaty za předané zboží nebo poskytnutou službu. V takovém případě se nová pravidla pro uplatnění daně z přidané hodnoty při čerpání jednoúčelového poukazu, která jsou stanovená v odstavci 2, použijí pouze na tu část plnění, která byla poskytnuta výměnou za poukaz. Pro zbývající část platí obecná pravidla, tj. zbývající část skutečně předaného zboží nebo poskytnuté služby je dodáním zboží nebo poskytnutím služby ze strany dodavatele zboží či poskytovatele služeb spotřebiteli. § 15b Dodání zboží nebo poskytnutí služby v případě víceúčelového poukazu (1) Převod víceúčelového poukazu se pro účely daně z přidané hodnoty nepovažuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje. (2) Skutečné předání zboží nebo skutečné poskytnutí služby na základě víceúčelového poukazu uskutečněná osobou povinnou k dani, která tento poukaz přijme jako úplatu nebo část úplaty, se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje. (3) Je-li v přímé souvislosti s převodem víceúčelového poukazu osobou povinnou k dani jinou než osobou, která má povinnost tento poukaz přijmout jako úplatu nebo část úplaty, poskytnuta samostatná služba, odstavec 1 se na poskytnutí této služby nepoužije.
Komentář k § 15b V tomto paragrafu se stanoví pravidla pro uplatňování daně z přidané hodnoty v případě víceúčelového poukazu. Protože jde o poukaz, u něhož není předem dostatečně známo, na jaké konkrétní plnění bude čerpán, stanoví se specifická pravidla pro vznik daňové povinnosti tak, aby zdanění plnění poskytovaných na jeho základě bylo posunuto až na okamžik čerpání poukazu. Na rozdíl od pravidel, která platí pro jednoúčelové poukazy, se za uskutečněná plnění nepovažují jeho převody (podle odstavce 1 tohoto paragrafu), nýbrž až jeho čerpání (podle odstavce 2 tohoto paragrafu). V odstavci 3 se z působnosti pravidla, podle kterého se vydání ani převod víceúčelového poukazu nepovažuje za uskutečněné plnění, vyjímají poskytnutí samostatných služeb. V praxi jde například o propagační nebo distribuční služby.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS286049
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 16 Pořízení zboží z jiného členského státu (1) Pořízením zboží z jiného členského státu se pro účely tohoto zákona rozumí nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím od osoby registrované k dani v jiném členském státě nebo od osoby, které vznikla nejpozději dnem dodání tohoto zboží registrační povinnost v jiném členském státě, pokud tyto osoby nejsou v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy zboží osvobozenou osobou a pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu do členského státu od něj odlišného a) osobou, která uskutečňuje dodání zboží, nebo jí zmocněnou třetí osobou, nebo b) pořizovatelem, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která pořizuje zboží z jiného členského státu, nebo jím zmocněnou třetí osobou. (2) Pokud je zboží pořízeno právnickou osobou nepovinnou k dani, pro kterou je pořízení zboží předmětem daně, odesláno nebo přepraveno ze třetí země a dovoz zboží je uskutečněn touto osobou do členského státu odlišného od členského státu ukončení odeslání nebo přepravy zboží, považuje se pro účely tohoto zákona zboží za odeslané nebo přepravené z členského státu, do kterého je dovoz zboží uskutečněn. Pokud je dovoz zboží uskutečněn právnickou osobou nepovinnou k dani, pro kterou je pořízení zboží předmětem daně, do tuzemska, má tato osoba nárok na vrácení zaplacené daně při dovozu zboží, pokud prokáže, že pořízení tohoto zboží bylo předmětem daně v členském státě, ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava tohoto zboží. Při vracení daně se postupuje přiměřeně podle § 82 až 82b. (3) Za pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu se pro účely tohoto zákona považuje a) přemístění zboží z jiného členského státu do tuzemska plátcem nebo identifikovanou osobou, b) přemístění zboží osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo v tuzemsku, nebo zahraniční osobou povinnou k dani, která nemá provozovnu v tuzemsku, z jiného členského státu do tuzemska, c) přidělení zboží z jednoho členského státu do jiného ozbrojeným silám jiného státu, který je členem Severoatlantické smlouvy, nebo státu zúčastněného v Partnerství pro mír, pro jejich použití nebo použití civilních zaměstnanců, kteří je doprovázejí, pokud zboží nebylo předmětem daně v členském státě, který zboží přiděluje, jestliže dovoz tohoto zboží není osvobozen od daně. (4) Za pořízení zboží z jiného členského státu se pro účely tohoto zákona nepovažuje nabytí a) práva nakládat jako vlastník se zbožím, které se 1. dodává s instalací nebo montáží, 2. dodává soustavami nebo sítěmi, nebo 3. zasílá, b) vratného obalu za úplatu.
Komentář k § 16 V tomto ustanovení je definováno pořízení zboží z jiného členského státu do tuzemska. Při pořízení, tak jako při dodání zboží musí být splněny dvě základní podmínky, a sice musí dojít alespoň k převodu práva ze strany dodavatele na pořizovatele nakládat se zbožím jako vlastník, takže nemusí dojít nutně pouze ke změně vlastnictví, i když změna vlastnictví znamená splnění této podmínky a dále musí dojít k přepravě zboží od dodavatele k pořizovateli, čili z jednoho členského státu do jiného členského státu. Pořízením zboží pro tuzemského pořizovatele je nejen pořízení z jiného členského státu do tuzemska, ale také do odlišného členského státu. Touto úpravou tak není dotčeno pořízení zboží plátcem z jednoho členského státu dodavatele do dalšího členského státu, který není tuzemskem, pro plátce. Není tak dotčeno místo plnění stanovené podle členského státu ukončení přepravy podle § 11 ZDPH. Přepravu zboží může zajistit nebo obstarat dodavatel, kupující nebo třetí zmocněná osoba. Dodavatel musí být registrován k dani v jiném členském státě než je pořizovatel. Dodavatel v jiném členském státě nesmí být osobou osvobozenou podle § 4 odst. 1 písm. m), takže k pořízení ve smyslu § 16 by nedošlo, jestliže by dodavatel v jiném členském státě nebyl registrován k dani, i když by byl osobou povinnou k dani.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS286049
DPH – výklad s příklady
Podle písm. a) může být přeprava uskutečněna jak dodavatelem podle písm. b), tak pořizovatelem a podle písm. c) také zmocněnou třetí osobou a musí směřovat do jiného členského státu, než z kterého je zboží dodáno. Právní úpravou v odst. 1 došlo prakticky k rozšíření povinnosti pořizovateli přiznat daň z pořízeného zboží, a to tím, za pořízení se nově považuje i takové plnění, kdy dodavatel, který je osobou povinnou k dani, se neregistroval k dani v členském státě, ze kterého je dodání uskutečněno, a to i přesto, že právní úprava členského státu dodání mu nařizuje povinnou registraci (v tuzemsku je tato povinnost při dodání zboží osobou povinnou k dani, která dodává zboží z tuzemska do jiného členského státu stanovena § 6c odst. 3. Obdobná právní úprava je stanovena i v jiných členských státech. Porušením této registrační povinnosti dochází k tomu, že zboží z jiného členského státu nedodává osoba registrovaná k dani v jiném členském státě a podle původní úpravy by nedošlo k pořízení zboží ve smyslu § 16 a došlo by k daňovému úniku v tuzemsku, bez zavinění pořizovatelem. Tato povinná registrace je stanovena všem dodavatelům, kteří jsou osobami povinnými k dani, ale nemají sídlo v členském státě, ze kterého je zboží dodáno, čili osobám povinným k dani se sídlem v jiném členském státě, než odkud je zboží dodáváno, registrovaným i neregistrovaným a zahraničním osobám. Daňovému úniku tak bude novou právní úpravou zabráněno, protože povinnost přiznat v tuzemsku daň vzniká nově pořizovateli, plátci, když pořídí zboží z jiného členského státu od osoby neregistrované. Vodítkem bude zejména přepravní doklad, kde je vyznačeno místo zahájení přepravy v jiném členském státě a ukončení přepravy v tuzemsku. Výjimku tvoří i nadále pořízení zboží z jiného členského státu, kdy dodavatel je osobou osvobozenou podle § 4 odst. 1 písm. m), což je osoba povinná k dani, neregistrovaná, ale se sídlem v členském státě, odkud je dodání uskutečněno. V takovém případě, jako podle předchozí právní úpravy, nedochází k pořízení zboží a pořizovateli nevzniká povinnost přiznat v tuzemsku daň. Příklad Firma se sídlem ve Švýcarsku přepraví zboží ze Švýcarska do Německa, vypořádá se v Německu s povinností přiznat daň při dovozu v Německu. Dále bude z Německa dodávat do tuzemska pro plátce daně. Švýcarská firma pomine registrační povinnost, kterou jí kvůli dodání do tuzemska stanoví německé předpisy, a bez registrace v Německu dodá zboží do tuzemska. Pořizovateli v tuzemsku, plátci daně, vzniká povinnost přiznat v tuzemsku daň, protože jsou splněny náležitosti § 16.
Příklad Firma sídlem na Slovensku, registrovaná k dani na Slovensku, přepraví zboží z Německa a bude jej dodávat do tuzemska pro plátce daně. Slovenská firma nemůže uplatnit systém reverse charge na SK DIČ, pomine registrační povinnost, kterou jí kvůli dodání do tuzemska stanoví německé předpisy, a bez registrace v Německu dodá zboží do tuzemska. Pořizovateli v tuzemsku, plátci daně, vzniká povinnost přiznat v tuzemsku daň, protože jsou splněny náležitosti § 16, i když došlo k porušení registračních povinností slovenské firmy v Německu.
Příklad Firma sídlem na Slovensku, neregistrovaná k dani v žádném členském státě, přepraví zboží z Německa a bude jej dodávat do tuzemska pro plátce daně. Slovenská firma nemůže uplatnit systém reverse, pomine registrační povinnost, kterou jí kvůli dodání do tuzemska stanoví německé předpisy, a bez registrace v Německu dodá zboží do tuzemska. Pořizovateli v tuzemsku, plátci daně, vzniká povinnost přiznat v tuzemsku daň, protože jsou splněny náležitosti § 16, i když došlo k porušení registračních povinností slovenské firmy v Německu.
100 Ukázka elektronické knihy