Obr. 3.6 c, d Vyšetření počítačovou tomografií a magnetickou rezonancí 51letá pacientka byla přivezena do nemocnice po prvním záchvatu tonicko-klonických křečí. Při CT vyšetření (první dva obrazy) se zobrazila dvě ložiska (šipky) v levé mozkové hemisféře (na snímcích vpravo), kolem nich edém. Bylo vysloveno podezření, že jde o metastázy, a k vyloučení případných dalších lézí byla indikována MR (druhé dva obrazy). Při ní se zobrazila obě ložiska (šipky), která jsou zachycena na T2 obraze ve frontální rovině na jednom skenu, dobře je také vidět edém v jejich sousedství. Poslední snímek je T1 sekvence po aplikaci kontrastní látky do žíly, na němž je dobře patrný kontrastní látkou nasycený lem ložiska (šipky). Žádná další léze nebyla nalezena. Později provedené celotělové PET/CT vyšetření zjistilo cystický tumor v malé pánvi a další vyšetření prokázala, že jde o cystadenokarcinom ovaria. Metastázy v mozku byly prvním klinickým projevem tohoto tumoru.
Elektroencefalografie
Miroslav Orel Nervové buňky rozvádějí a přenášejí informace prostřednictvím elektrických potenciálů. Součtem současné činnosti obrovského počtu nervových buněk mozku vznikají tak velké změny elektrických potenciálů, že je možné je měřit také z povrchu hlavy – neinvazivně. Metoda, která k tomu slouží, se nazývá elektroencefalografie (EEG). Patří v současné době k běžně dostupným vyšetřovacím metodám a má své místo také v rámci psychiatrického vyšetření (např. při vyloučení organicity, při vyšetření demence, některých disociativních poruch či poruch spánku). Elektrické potenciály je možné snímat také přímo z povrchu mozku (respektive mozkové kůry). Daná metoda se nazývá elektrokortikografie (electro-cortico-graphy – ECoG). Patří k invazivním metodám a je možné ji provádět například v rámci neurochirurgických operací, při kterých
——— 98 —————————————————
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS286013
Snímací elektrody se při EEG vyšetření umisťují na mezinárodně určená místa na hlavě (většinou se nasazují „v čepici“). Pod elektrody nanášíme vodivou pastu nebo gel zajišťující lepší přilnavost a vodivost. Běžně se vyšetřuje pomocí 21 elektrod. Existují dva základní způsoby technického zapojení snímacích elektrod a zaznamenávání elektrických potenciálů:
Vyšetření v psychiatrii
dochází k trepanaci (otevření) lebky. Pochopitelně nepatří k běžným a standardně prováděným vyšetřovacím metodám.
■■ Při zapojení bipolárním jsou elektrické potenciály snímány vždy mezi sousedními elektrodami. ■■ Při zapojení unipolárním (Goldmanově) jsou elektrické potenciály snímány vždy mezi aktivní elektrodou a jednou společnou referenční elektrodou s nulovým potenciálem (umisťovanou například na kořen nosu nebo ušní lalůček). Záznam z elektroencefalografie se nazývá elektroencefalogram. Popisujeme na něm standardně frekvenci a amplitudy vln, které tvoří charakteristické EEG rytmy (viz obrázek 3.7).
Beta ( ) 13–30 Hz
Alfa ( ) 8–13 Hz
Théta ( ) 4–8 Hz
Delta ( ) 0,5–4 Hz
0
1
2 čas (sekundy)
3
4
Obr. 3.7 EEG rytmy Frekvence je vyjadřována počtem vln za vteřinu (jednotkou je Hz). Amplituda (jednotkově v μV) je „výškou“ vln – tedy rozdílem mezi krajními body.
————————————————— 99 ———
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS286013
Obr. 3.8 Ukázka záznamu EEG (získán z 21 elektrod; dole záznam elektrické aktivity srdce – EKG) Ke zpracování záznamu z EEG se v současné době používá PC technika a řada speciál ních analýz. Na podobu elektroencefalogramu mají vliv nejen stavy a faktory patologické, ale také fyziologické (např. věk, spánek či úroveň bdělosti, pohlaví, hormonální a metabolické vlivy). Není tedy jedno, koho a kdy vyšetřujeme (určitý typ záznamu může být fyziologický v dětství, jeho nález v dospělosti je však již patologický a naopak). Doménou EEG vyšetření je neurologie (lékařský obor zabývající se nemocemi centrálního a periferního nervového systému), zejména pak epileptologie (podobor zaměřující ——— 100 ————————————————— Ukázka elektronické knihy