Kazuistika 8 Žena, narozená roku 1905, vdova, matka pěti dětí. Vzdělání základní, pracovala v zemědělství. Operována byla v mládí na slepé střevo, nyní užívala léky na srdce. Pacientku jsem vyšetřovala pouze jednou v roce 1997, a to konziliárně na oddělení pro dlouhodobě nemocné, kam byla přijata po chirurgickém ošetření pěti nehlubokých řezných ran na zápěstí. Základní anamnestické údaje mi ochotně sdělila a přiznala, že se toho dne ve dvě hodiny ráno pořezala kuchyňským nožem na zápěstí, protože už nechtěla žít. Bylo jí 92 let, žila sama, i když s dětmi a jejich rodinami se stýkala, ale špatně viděla, špatně slyšela, špatně chodila, a když se vzbudila ve dvě hodiny ráno, chtěla jít na WC a nemohla vstát, tak si řekla, že takový život nemá smysl, vzala nůž a pořezala si zápěstí. Litovala, že to neudělala pořádně, neměla na to sílu, takže ji zachránili. Neměla však z toho radost. Objektivní nález: Pacientka je i při svém vysokém věku dobře orientována místem i vlastní osobou, mírně nepřesně časem, situací správně. Řeč je souvislá, ale produkce je depresivní, pacientka udává nechuť k životu, anhedonii, a několik tělesných potíží. Tím zdůvodňuje svoje sebevražedné jednání (pět řezných ranek na levém zápěstí, ošetřených), kterého nelituje, naopak je tu nebezpečí jeho opakování. Diagnóza: Stav po suicidálním pokusu pořezáním v depresivním stavu v rámci poruchy přizpůsobení F43.2. Nebezpečí opakování suicidálního jednání. Pacientka byla ihned převezena do psychiatrického lůžkového zařízení. O jejím dalším osudu nemám informace. Diskuse: Příběh této pacientky ukazuje, že i ve vysokém stáří se někteří jedinci pokoušejí o sebevraždu. Mohlo by se zdát, že člověk, který se dožije 92 let, není vážně tělesně nemocen, netrpí demencí a má fungující rodinu, je na světě rád a života
98 / s e b e v r a ž dy Ukázka elektronické knihy, UID: KOS285839
si váží. Nicméně pokud se u takového člověka rozvine hlubší depresivní syndrom, pak jsou sebevražedné myšlenky, úvahy i činy reálné. A onen depresivní syndrom nemusí být ve vztahu k zevním okolnostem, nýbrž většinou bývá podmíněn celkovým somatickým stavem pacienta. Tělo chřadne a zejména oběhové funkce bývají již natolik narušeny, že vázne zásobení centrálního nervového systému kyslíkem, což se někdy spíše projeví v oblasti emotivity než v oblasti kognitivních funkcí.
Kazuistika 9 Žena narozená v roce 1914, vdova, matka jedné dcery. Pracovní anamnéza nebyla zjištěna. Pacientku jsem vyšetřovala v roce 1997 (v jejích 83 letech) ve své ordinaci na žádost oddělení ARO, kde byla pět dní hospitalizována po požití 20 tablet Rohypnolu (flunitrazepam) v sebevražedném úmyslu. Podle dokumentace pacientka napsala dopis na rozloučenou, který jsem ovšem neměla možnost číst. Pacientka sama líčí, že se chtěla zabít, protože ji nějaký známý člověk připravil o všechny peníze, úspory. Ona mu ty peníze poskytla na to, aby je za ni investoval v nějakém podnikatelském fondu, jenže fond zkrachoval a ona o peníze přišla. Byla z toho velice nešťastná, nevěděla, co si počít. V noci pak slyšela nějaké lidi, byly to nějaké hlasy, volala ji dcera, jí se zdálo, že volá o pomoc, pak mluvil nějaký muž, pak zase nějaká žena, už si přesně nepamatuje, co jí říkali, ale bylo to hrozné, měla velký strach. Tak si řekla, že takový život nemá cenu a rozhodla se, že se zabije. Měla doma krabičku léku na spaní – Rohypnol (flunitrazepam), tak ty prášky snědla, zapila je vodou, jenže přišla dcera a odvezla ji do nemocnice. Pacientka není ráda, že ji zachránili, na světě se jí nelíbí, neví, jestli by to (sebevraždu) neudělala znovu.
Kaz u i s t i k y / 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS285839
Objektivní psychiatrický nález: Pacientka je lucidní, plně orientována. Líčí sluchové halucinace, již odeznělé, pod jejichž vlivem se pokusila o sebevraždu požitím 20 tablet Rohypnolu. Jako důvod depresivní nálady uvádí ztrátu úspor v nějakém podnikatelském fondu, což může být pravdivé, nezdá se mi, že se jedná o blud. Depresivní prožívání přetrvává, pacientka nevylučuje možnost opakování sebevražedného jednání. Diagnóza: Stav po suicidálním pokusu léky v depresivní rozladě na bázi halucinatorního syndromu ve vysokém séniu. Mohlo se jednat o stav zmatenosti. Doporučila jsem převoz do psychiatrického lůžkového zařízení co nejdříve, jakmile to dovolí její somatický stav, do té doby na oddělení dohled a odstranění všech předmětů, kterými by si mohla ublížit (nůž, nůžky, léky, sklenice ap.), z jejího dosahu. Další osud pacientky mi není znám. Diskuse: Tato pacientka je příkladem seniorky, která ve své důvěřivosti a nezkušenosti s novodobými problémy v podnikatelské oblasti v devadesátých letech 20. století přišla o své finanční úspory, což vedlo k jejímu depresivnímu stavu. Kromě toho se u ní vyskytl syndrom halucinatorní, buď jako stařecká halucinóza, nebo jako součást stavu zmatenosti (obluzeného vědomí). Pod vlivem těchto sluchových halucinací nepříjemného obsahu, který v ní vyvolával strach, se prohloubila její depresivní nálada do té míry, že již nechtěla dále žít. K sebevraždě použila to, co měla při ruce, tedy léky. Byla však naštěstí zachráněna včasným příchodem dcery a odvozem do nemocnice. Vzhledem k přetrvávající depresivní náladě a možnosti opakování sebevražedného jednání bylo nutno pacientku hospitalizovat na psychiatrickém oddělení.
100 / s e b e v r a ž dy Ukázka elektronické knihy