2. 2 Enha ncement ja ko exemplif ikace etické releva nce
99
ním případu použití biomedicínských technologií byla ukázána etická relevance biomedicíny a významnost prospektivní etiky.163 Důraz přitom bude kladen jednak na novost etického nároku, který biotechnologie v medicíně znamenají, a jednak na prospektivnost tohoto etického nároku a jeho budoucnostní implikace. Z tohoto hlediska je enhancement novum významně odkazující do budoucnosti. Navíc je enhancement poměrně diferencovaným a komplexním fenoménem. Metodicky nepůjde o postup klasické kasuistiky, která hledá řešení pro jednotlivá etická dilemata, nýbrž spíše o typus, jenž se váže k etické ambivalenci biomedicíny. Smyslem uvedeného příkladu je nastínit, jak širokospektrá a mnohoúrovňová je etická problematika biomedicíny, neboť tento příklad zároveň naznačuje, že za samými morálními dilematy tkví ještě hlubší otázky, které jsou ne vždy vnímány a tematizovány – což samo o sobě je eticky a filosoficky důležité. Zvoleným praktickým příkladem je enhancement,164 který sám o sobě je podnětem nejen pro etickou reflexi, ale i pro lingvistiku, protože
a práva AV ČR, Praha 2015, s. 13–43), a z textu, v němž jsem se snažil na příkladu enhancementu věku ukázat předpoklady etické reflexe enhancementu (Kuře, J., „Prolegomena to Any Ethical Reflection on Enhancement“, in: Sýkora, P. (ed.), Promises and Perils of Emerging Technologies for Human Condition, Lang, Berlin 2019, s. 35–63). 163 Je třeba podotknout, že rekonstrukce současných příkladů z biomedicíny je obtížná, neboť biotechnologie zároveň proměňují model medicíny. Srov. Sassower, R., „Technoscience and Medicine“, s. 222 n. 164 Jako další příklady etických dilemat biomedicíny by bylo možné uvést chimerismus (kombinování lidského a zvířecího genomu na úrovni molekulární, tkáňové i celého organismu), použití lidských embryí pro výzkumné účely, používání ženských oocytů pro výzkum; z klinické praxe pak zachraňování novorozenců na hranici viability, medicínsky marné postupy (angl. medical futility), prediktivní genetiku a sociálně etické aspekty biomedicínských technologií (např. jejich dostupnost, spravedlivou distribuci nebo sociální kohezi v kontextu zdravotní péče). Na příkladu chimerismu v biomedicínském výzkumu jsem nedávno ukázal důležitost sémantiky a ontologie jako předpokladů pro etickou reflexi. Viz Kuře, J., „Ontological Status of Human Non-Human Embryonic Chimeras“, in: Capps, B. J., Campbell, A. V. (eds.), Contested Cells: Global Perspectives on the Stem Cell Debate, Imperial College Press, London – World Scientific Publishing, Singapore 2010, s. 279–319.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS285760
100
2. Biomedicína ja ko etická v ý z va
tomuto termínu neodpovídá žádný český zaužívaný ekvivalent a termín „vylepšování člověka“ postihuje pouze část tohoto fenoménu.165 Lidstvo jako celek usiluje o přesažení dosaženého od počátku svých dějin. Přesahovat meze dosaženého patří k podstatě života každého jednotlivého člověka. Tuto snahu o permanentní a kontinuální přesahování, v existenciálním smyslu sebepřesahování, lze nazývat různě: jako vývoj, jako rozvoj, jako růst, jako pokrok, jako zdokonalování, jako zlepšování podmínek života atd. Snaha extendovat možnosti člověka a úsilí překračovat přírodní danosti a přitom se zdokonalovat je stará jako lidstvo samo.166 Neustálé přesahování daností a již dosaženého, průběžné zdokonalování, je antropologickou konstantou patřící k samému základu lidského života. Uskutečňování možností jakožto transcendování daného značně zintenzivnila a urychlila technika a vůbec celkový vědecko-technický rozvoj a pokrok. Enhancement se tak stává místem, kde se setkává pralidská touha po rozvoji, pokroku a zlepšování podmínek života s novými technickými možnostmi. V současnosti jsou k dispozici nové technické postupy, které rozšiřují možnosti lidského života, specificky pak rozšiřují možnosti podpory lidského zdraví. Od minulosti se tato snaha přesahovat dané dramaticky odlišuje tím, že v současnosti jsou k dispozici radikálně nové technologické postupy. Obrovský rozvoj techniky a biomedicíny se stává fascinací, která by mohla vést k realizaci některých z dávných přání lidstva, jako je dosažení „věčného mládí“ (nebo alespoň dlouhověkosti) a radikální zvětšení schopností člověka.167
165 Termín „vylepšování“ člověka nemusí nutně zahrnovat například prodlužování života jakožto změnu spíše kvantitativní, navíc je jakýmsi apriorním kvalitativním soudem: vylepšování nemůže být – z definice – ničím špatným. 166 Viz Passmore, J. A., The Perfectibility of Man, Liberty Fund, Indianapolis 2000, 3. vyd. (11970). 167 Viz Lüthy, Ch. H., „Historical and Philosophical Reflections on Natural, Enhanced and Artificial Man and Women“, in: Koops, B. J., Lüthy, Ch. H., Nelis, A. (eds.), Engineering the Human: Human Enhancement Between Fiction and Fascination, Springer, Berlin 2013, s. 11–28.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS285760
2. 2 Enha ncement ja ko exemplif ikace etické releva nce
101
Původní sémantika anglického termínu „enhancement“ je široká a odkazuje k významům, jako je způsobení změny (ve velmi obecném smyslu) nebo proces změny, která s sebou přináší (kvalitativní) vylepšení něčeho nebo (kvantitativní) zvětšení hodnoty něčeho. Tak se enhancement v nejobecnějším významu pojí se zvětšením (augmentation, increase) ve smyslu zvětšení velikosti nebo hodnoty něčeho přidáním něčeho dalšího, případně se specifickým zvětšením něčeho jako například se zvětšením výkonnosti (performance enhancement), stejně jako se pojí s vylepšením něčeho (improvement) nebo se zvýšením a s pozvednutím (elevation) ve smyslu pozvednutí na vyšší úroveň vývoje či rozvoje něčeho (development). Enhancement pak označuje zvýšení hodnotnosti, cennosti a žádoucnosti něčeho. Enhancement rovněž označuje pokročilost (progress, advancement). Z jazykového hlediska je enhancement typickým výrazem polysémantičnosti angličtiny a čeština pro tento termín nemá žádný jednoznačný a lexikologicky přesný termín, podobně jako těžko hledá odpovídající výraz pro související anglický termín „advancement“, jemuž by odpovídaly termíny jako pokročilost, rozvoj či pokrok a který by byl použitelný jako jedno ze synonym pro enhancement. Pro současné technologické možnosti i pro budoucí vyhlídky možného „vylepšení“, „posunutí“, „pozvednutí“ či „zdokonalení“ člověka je používán termín „enhancement“, který je jako terminus technicus přebírán do jednotlivých jazyků.168
168 Někdy je rovněž používán termín „augmentation“, který neimplikuje, že daný zásah je nezbytně „vylepšením“, ale znamená kvantitativní nárůst určité charakteristiky. Například v němčině je krom anglismu (enhancement) užíván termín „Verbesserung“ (vylepšování), „Verbesserung des Menschen“ (vylepšování člověka), který má ambivalentní konotaci pro svůj odkaz k „lepšímu“ člověku, případně k nietzschovskému „nadčlověku“ jakožto „vylepšenému“ člověku. Podobně tomu je v jiných germánských jazycích, kde anglické „enhancement“ je překládáno jako „zlepšování“, „vylepšování“: „verbetering“ v holandštině („menselijke verbetering“ – lidské zlepšování), „förbättring“ ve švédštině, „forbedring“ v norštině. Stejná překladatelská logika, odvozená z latinského komparativu „melior“ (lepší), se objevuje v románských jazycích: „amélioration“ ve francouzštině („amélioration humaine“ – lidské zlepšování), „miglioramento“ v italštině („miglioramento umano“ – lidské zlepšování), „mejoramiento“ (zlepšování) ve španělštině. Jindy se překlady anglic-
Ukázka elektronické knihy