Praktický průvodce státní službou
• na obsazeném služebním místě dojde k navýšení platové třídy o více než dvě třídy nahoru. • na obsazeném služebním místě dojde ke snížení platové třídy (s výjimkou výslovného souhlasu státního zaměstnance, který je na tomto služebním místě zařazen nebo jmenován a dále s výjimkou snížení platové třídy v souvislosti se zrušením určení zástupcem podle § 9 odst. 7 zákona o státní službě, pokud ke zvýšení platové třídy došlo právě určením zástupce představeného podle § 9 odst. 7 zákona o státní službě), • služební místo se mění ze služebního místa představeného na služební místo státního zaměstnance, který není představeným, a naopak, • na služebním místě dochází ke změně stupně řízení představeného, • služební místo je přemístěno za hranice původního umístění do jiné obce, • doba trvání služebního místa se mění z doby určité na dobu neurčitou, • na obsazeném služebním místě je zvyšována platová třída, přičemž státní zaměstnanec zařazený na tomto služebním místě nesplňuje požadavek vzdělání pro novou platovou třídu, • obsazené služební místo se před změnou klasifikace platovou třídou neshoduje po změně klasifikace platovou třídou ani v jednom z alternativních požadavků vzdělání podle přílohy č. 1 k zákonu o státní službě.42
9.4 Dopady na státní zaměstnance Jak je popsáno v kapitole Systemizace a její schvalování, v souvislosti se systemizací dochází také ke změně organizační struktury služebního úřadu. O tomto je zapotřebí jednotlivě informovat státní zaměstnance, kterých se tyto změny přímo dotýkají. Zatímco v některých případech je státnímu zaměstnanci předáno oznámení o změně organizační struktury, v jiném případě je zapotřebí rozhodnutí služebního orgánu. V rámci roční systemizace byla v Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy v odboru podpory vysokých škol a výzkumu vyňata z oddělení podpory vysokých škol 2 služební místa, která byla přesunuta do oddělení výzkumu a vývoje. Dvěma státním zaměstnancům, jejichž služební místo bylo přesunuto, bylo předáno oznámení o změně organizační struktury. Oznámení o změně organizační struktury je vydáno v případech, kdy dochází k přesunutí služebního místa do jiného oddělení, odboru či sekce, ale současně nedochází k žádné jiné změně, která by měla vliv na služební poměr státního zaměstnance (např. změna v platové třídě). V oznámení je uvedeno, že s účinností od konkrétního dne dochází k systemizaci ve služebním úřadu, čímž došlo ke konkrétní změně, spočívající v přesunu systemizovaného služebního místa z jednoho umístění do druhého. Na Robinově služebním místě došlo roční systemizací ke zvýšení platové třídy z 13. na 14. platovou třídu. Robinovi bude v návaznosti na tuto změnu vydáno nové rozhodnutí o platu. Pokud bylo systemizované služební místo státního zaměstnance zrušeno, je mu vydáno rozhodnutí (např. o převedení na jiné služební místo nebo o zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů). V případě, že služební místo státního zaměstnance nebylo zrušeno, ale dochází ke změně v platové třídě, je státnímu zaměstnanci vydáno nové rozhodnutí o platu (pokud se nejedná o případy ve změně platové třídy, které způsobují zrušení služebního místa). 42
Služební předpis náměstka ministra vnitra pro státní službu ze dne 25. 6. 2020, kterým se mění služební předpis náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 3/2017, kterým se stanoví pravidla předkládání systemizace služebních a pracovních míst, jejích změn, úprav a aktualizací, a návrhů organizační struktury a jejích změn ve služebním úřadu, ve znění služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 2/2018.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS285721
Úvod
Slaďování osobního života s výkonem služby Problematika slaďování soukromého a profesního života je v posledních letech velmi diskutované téma, nyní i v souvislosti s novou evropskou směrnicí. Zákon o státní službě obsahuje v této souvislosti jedno velmi moderní ustanovení. Jedná se o § 116 odst. 1, kde se ukládá služebním úřadům povinnost vytvářet podmínky pro sladění rodinného a osobního života státních zaměstnanců s výkonem služby. Tento úkol je z hlediska právní úpravy na stejné úrovni jako další úkoly, které služební úřady podle zákona o státní službě mají – zejména dbát o řádné plnění služebních úkolů. V praxi však není jednoduché tyto úkoly vzájemně vyvážit. Jelikož se jedná o velmi důležitý aspekt služebního života, pojednává o jednotlivých nástrojích pro slaďování, o jejich využití i praktických aplikačních problémech samostatná kapitola. Přehled toho, jak se aktuálně jednotlivé nástroje využívají, pak najdete v příloze č. 2 této publikace.
10.1 Slaďování jako komplexní institut Úprava slaďování osobního života s výkonem služby je (jako u řady dalších oblastí státní služby) poměrně roztříštěná, a v praxi si tak nevystačíme pouze se zákonem. Důležitým předpisem je zde dále prováděcí nařízení vlády č. 144/2015 Sb., o výkonu státní služby z jiného místa a pravidlech pro vytvoření předpokladů sladění rodinného a osobního života s výkonem státní služby (dále jen „nařízení vlády o slaďování“) a služební předpis náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 3/2019 k vytváření podmínek pro sladění rodinného a osobního života s výkonem státní služby a podmínek výkonu státní služby z jiného místa (dále jen „služební předpis o slaďování“). Samotné slaďování představuje poměrně široký okruh různých nástrojů, které budou mít v praxi různou využitelnost a budou reagovat různě jak na potřeby státních zaměstnanců a zaměstnankyň, tak na podmínky jednotlivých služebních úřadů. Některé z těchto nástrojů známe i ze zákoníku práce v zásadě ve stejné podobě – jedná se zejména o pružné rozvržení, případně jiné úpravy, služební doby. U jiných zná zákon o státní službě více či méně drobné odchylky, případně je upravuje v zásadě nově – to je například dohoda o výkonu služby z jiného místa. Dále se povinnost vytvářet podmínky pro sladění rodinného a osobního života státních zaměstnanců s výkonem služby průřezově promítá i do dalších okruhů podmínek služby. Zejména vhodné stanovování služební doby a zavádění a úprava pružné služební doby už lze považovat za minimální standard podmínek výkonu služby. Co možná ohleduplně by mělo být přistupováno k plánování služebních cest, zařazování státních zaměstnanců do směn apod.
10.2 Zvláštní podmínky některých osob Jiří je vdovec se dvěma dětmi na prvním stupni základní školy. Při výběrovém řízení na služební místo v oddělení metodické podpory mu bylo sděleno, že s výkonem služby na tomto místě jsou spojeny občasné služební cesty na územní pracoviště. Jiří by potřeboval o těchto cestách vědět alespoň s dvoutýdenním předstihem, aby s babičkou domluvil péči o děti. Obával se ale tento svůj požadavek na výběrovém řízení uvést, že by si ho kvůli tomu nevybrali. Zákon o státní službě na některé skupiny státních zaměstnanců pamatuje poněkud silnějším nárokem na využití nástrojů slaďování. V § 116 odst. 2 se stanoví, že státním zaměstnancům pečujícím o dítě, které dosud nedokončilo první stupeň základní školy, samoživitelům pečujícím o děti mladší 15 let nebo o osoby závislé na pomoci jiné osoby od stupně závislosti II výše, povolí na jejich žádost služební úřad pružné rozvržení služební doby nebo kratší služební dobu, pokud tomu nebrání řádné plnění úkolů služebního úřadu. Pro obdobný okruh státních zaměstnanců jsou v zákoně stanoveny i přísnější podmínky ve vztahu k jejich vysílání na služební cesty (§ 45 odst. 3 zákona) nebo přeložení (§ 47 odst. 3 zákona). Služební předpis o slaďování pak
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS285721
Praktický průvodce státní službou
zakotvuje povinnost vyhovět i žádostem státních zaměstnanců mimo tento okruh, pokud to nebrání řádnému plnění úkolu služebního úřadu a zároveň je tímto postupem slaďován rodinný a osobní život státních zaměstnanců s výkonem státní služby. Jiří tak mohl, ale nemusel svoje rodinné záležitosti na výběrovém řízení zmiňovat. Zákon o státní službě v jeho případě předpokládá souhlas s každou služební cestou. Pokud by jeho nadřízení trvali na nařízení služební cesty, se kterou by on nesouhlasil, dopustili by se porušení zákona. Pokud by ho z tohoto důvodu na služební místo nepřijali, jednalo by se nejspíše o diskriminaci. Samotné důvody, které souvisí s potřebou slaďování, pak služební předpis o slaďování (a jeho odůvodnění) chápe poměrně široce. V praxi – i mimo režim státní služby – se ještě setkáváme s limitovaným chápáním slaďování jako něčeho, co je určeno téměř výhradně pro rodiče (zejména matky). Jenže osobní život není možné redukovat jen na péči o malé děti. Kromě péče poskytované i jiným osobám než malým dětem, zde připadá v úvahu široký okruh situací, které nemají s pečovatelskými povinnostmi vůbec nic společného. Slaďování tak má být umožněno i z jiných než rodinných důvodů, odůvodnění ke služebnímu předpisu specificky zmiňuje zdravotní důvody, které neznamenají nezpůsobilost k výkonu služby (lehčí zlomeniny) nebo dlouhé dojíždění, které by odůvodňovalo např. stlačený týden. Služební předpis o slaďování také výslovně zmiňuje jednu ze základních zásad činnosti správních orgánů podle správního řádu, jejíž uplatňování nebylo v této oblasti bez obtíží – při uplatňování slaďování rodinného, osobního a pracovního života státních zaměstnanců služební orgán dbá, aby ve skutkově shodných nebo podobných případech postupoval obdobně a nevznikaly nedůvodné rozdíly. Obsahuje i výslovnou úpravu možných souběhů slaďovacích institutů.
10.3 Využití nástrojů slaďování Marie měla štěstí na školku, a tak se vrátila na služební úřad v době, kdy jejímu mladšímu synovi nebyly ani 3 roky. Kvůli školce a dojíždění ale nemohla pracovat 8 hodin denně, tak si chtěla požádat o kratší úvazek. Nevěděla ale přesně jak na to, a koho má vlastně žádat. Požadavek na jakoukoli úpravu služební doby nebo jiných podmínek služby musí v podstatě vždy vzejít od státního zaměstnance. Jelikož se – s výjimkou výkonu služby z jiného místa – daná úprava provádí rozhodnutím o žádosti, bude žádost právě tím úvodním krokem. Žádost musí být adresována služebnímu orgánu a musí splňovat náležitosti podání podle správního řádu43. Státní zaměstnanec nebo zaměstnankyně by měl věnovat dostatek pozornosti zejména požadované úpravě. To znamená přesně vymezit, o jak velkou část služební doby potřebuje zkrátit úvazek, pokud požaduje nepravidelné rozvržení služební doby, tak jak a v jakých dnech apod. Pokud se omezí pouze na požadavek typu „Z rodinných důvodů žádám o zkrácení služební doby.“, nebude bez dalšího možné jeho žádosti vyhovět. V praxi ale služební úřady mívají k těmto žádostem vlastní vzory nebo formuláře. Výsledkem celého řízení pak je rozhodnutí o žádosti. Jedná-li se o takovou změnu, která má dopady např. na plat nebo jiné služební záležitosti (typicky zkrácení služební doby), bude § 37 odst. 2 správního řádu: „Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 4. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.“
43
100 Ukázka elektronické knihy