Kouzelný závod
Byla zaklíněná mezi dvěma kameny. Právě v tu chvíli do nich narazila obrovská vlna. Květa zavrávorala. „Jejda!“ vypískla Filipka, když ji voda zmáčela. „Promiň,“ řekla Květa. Mořské dno bylo hrbolaté a pokryté kluzkými chaluhami. Filipka byla překvapená, jak jistým krokem se Květa brodila vodou. „Už nikdy nikomu nedovol, aby ti říkal, že jsi nešika,“ prohlásila Filipka. „Teď nejsem nešika, viď?“ usmála se Květa potěšeně. „To protože se soustředím a nebojím se, že se na mě všichni dívají a smějí se mi.“ Když byly už jen kousíček od skal, Květa najednou zastavila a zaváhala. 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS285714
Království poníků
„Zatracená voda!“ vykřikla. „Proud je moc silný. Blíž už se nedokážu dostat!“
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS285714
Kapitola 7 Filipka pozorovala skály. Voda pod ní vířila a bublala jako v obrovském hrnci. Kdyby teď z Květy spadla, nedokázala by plavat proti tak silnému proudu. Prostě nespadnu, řekla si v duchu. Jenže Květě se podlamovaly nohy, přestože náporu vodního víru statečně odolávala. „Květo, dokážeš stát bez pohnutí, když si popolezu blíž na tvůj krk?“ 99
Ukázka elektronické knihy