DANI COLLINSOVÁ
„Proč?“ Ocitla se v rozpacích a musela se soustředit, aby mu nešlápla na nohu. „Dav jako tenhle je zvyklý být neustále v zajetí krásy, ale ty jsi překonala vše, co doposud viděli.“ „Tak tohle jsem? Tvoje nové umělecké dílo?“ To proto se vůbec nezmiňoval o jejich polibku? Opět mu naskočily jemné vrásky kolem úst. „Ne.“ „A co tedy? Projekt? Dědictví?“ „Nemám tušení. Jsi úplně jiná, než s čím jsem se kdy ve svém životě setkal.“ „Ale přesto se chceš se mnou promenádovat kolem a vykřikovat: Podívejte, co jsem našel.“ „Chci tě cítit ve svém náručí,“ pronesl tiše a s takovou rozhodností, že jí rezonovala až v kostech. A nějak se přitom s nimi dokázal pohybovat, aniž by narazili do dalších dvojic, a ona se zatím pokoušela vyčíst něco v jeho očích. A netušila, co v těch šedomodrých hlubinách hledá. „Od té doby, co jsem ti prozradila své tajemství, jen mlčíš,“ připomněla mu. „Je to pravda?“ zeptal se. „Potřebuji tě, protože absolutně nemám ponětí, co dělám,“ pronesla s divokostí v hlase. Pocit dezorientace ještě vzrostl, když si uvědomila, jak moc na něj spoléhá. Dávno už byla za hranicí všeho, co zná. Zacukalo mu ve tváři. „Kéž bych věděl, že ti můžu věřit.“ „Jaký bych měla důvod lhát?“ „Třeba těch dvacet milionů, které jsem právě utratil za šaty a boty?“ „To jsi neudělal!“ Přestala tančit, ale svět se točil dál. Měla pocit, že asi omdlí, jak se jí naráz odkrvila hlava. „Prosím, řekni, že to nebylo tolik.“ „S tím prstenem se to blíží ke třiceti. Jsme v Paříži, Luli. Co sis myslela?“ Že bikiny s flitry a společenské šaty jsou sice drahé, ale bez nich soutěžit nemohla. A ještě výdaje za 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS285207
MILIONÁŘSKÝ KÓD
jízdné nebo letenky. Ale nic z toho nestálo jako menší městská čtvrť. Co to jen provedla? Popadla ho za rukáv, aby se udržela na nohou. Zatočila se jí hlava, jak jí pomalu docházelo, že se mu zadlužila víc, než si vůbec dokázala představit. Pevně ji podepřel. „Podívej se na mě. Jsi v pořádku?“ „Myslím, že se mi udělalo špatně.“ Pokud chtěl vyvolat senzaci, tak se mu to rozhodně povedlo. Díky její slabosti uprostřed parketu se spekulace o jeho nové ženě přesunou k tématu údajného těhotenství. „Pojď se posadit,“ pobídl ji a odvedl zpátky ke stolu. Položila si kabelku do klína a podle kradmých pohybů pod stolem měl podezření, že kontroluje svůj pas. „Napij se,“ přikázal. „A pak mi řekni, proč jsi tak rozrušená.“ Zvládla to nakupování jako profesionál. Nestěžoval si na náklady, pouze poukázal na to, že je to velmi silný motiv, pokud jde o manipulaci s jeho city. „Proč jsi to udělal?“ Ruka se skleničkou se jí třásla a v očích se jí leskly slzy. „Nikdy ti to nebudu schopná splatit. Nikdy.“ „Nečekám to od tebe.“ Rozrušeně odvrátila tvář, zatímco před ně číšník pokládal další chod. Gabriel ho poslal pryč, než jim stihl dolít víno. Jehněčí žebírko s potočnicí a glazovanými pistáciemi ozdobené rozmarýnem, cibulkou a pomerančovo-mátovou omáčkou. Gabrielovi se sbíhaly sliny, ale Luli vypadala jako hromádka neštěstí. Vůbec se jí neodvažoval říct, že to jehně dnes přiletělo z Nového Zélandu a těch šest druhů archivních vín stálo přes tisíc eur za jeden. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS285207
DANI COLLINSOVÁ
Ještě před pár minutami zářila jako slunce a užívala si večer, ale nálada jí začala uvadat poté, co se ho zeptala, jestli je pro něj jen nějaký projekt. „Luli.“ Položil ruce dlaněmi na stůl a čekal, až se na něj podívá. „Už jsem ti řekl, že neplatím za sex. Nekupuji si ženy. Nic mi nedlužíš.“ „Přemýšlela jsem o tom, jak se vzbudím zpátky ve svém starém pokoji. Kéž by to tak bylo.“ Štípla se do předloktí. V té holé cele, kde nebyla jediná fotografie a žádná stopa po její kráse? Ne. „Neměla jsem se do toho pouštět,“ řekla zoufale a hlas se jí třásl. „Chtěla jsem mít nad svým životem kontrolu. Myslela jsem, že to zvládnu, i když to bude obtížné. Když jsem přijela do Singapuru, nakonec jsem to taky zvládla. Jsem silná,“ trvala na svém, ale znělo to, jako by se pokoušela přesvědčit hlavně sebe. „Ale tohle je moc.“ Konečně k němu zvedla oči a ta syrovost, jakou v nich spatřil, se mu zaryla přímo do srdce. „Ať už si myslíš, že ze mě uděláš cokoliv, tak ti to nevyjde.“ Znovu vyhlédla z okna, ale tentokrát na druhou stranu. Jako by hledala únikový východ, ale uvědomila si, že je v pasti. Ňadra se jí ve výstřihu vzdouvala a s každým roztřeseným nádechem nadskočila. „Luli.“ Poklepal prsty o stůl. „Dej mi ruku. Utrpěla jsi jenom kulturní šok. Nic víc.“ „Kulturní šok!“ Několikrát zamrkala a po tváři jí sklouzla slza. Ruce ponechala v klíně. „Kulturní útok,“ opravil se suše. Měl to čekat. Dokonce i jeho nejlepším manažerům spadla brada a znervózněli, když zachytili pouhý náznak toho, jak žije. „Chtěla bys odejít?“ „A záleží na tom, co já chci? Proč jsem si vůbec myslela, že můžu bojovat nebo mířit výš? Není to přece tak, že bych mohla znamenat něco víc, když 100 Ukázka elektronické knihy