98
Společenské vědy pro techniky
b) Bilanci služeb, tedy vývoz a dovoz služeb (příjmy a výdaje z dopravních služeb, cestovního ruchu a ostatních obchodních a neobchodních služeb), přičemž saldo je (analogicky jako u obchodní bilance) určeno jako: vývoz služeb – dovoz služeb. c) Bilanci prvotních důchodů, ve které kreditními položkami (plusovými z hlediska přílivu deviz) jsou důchody (výnosy) vyplácené do České republiky z kapitálu, investic, práce a úvěrů v zahraničí, a debetními položkami (minusovými z hlediska přílivu deviz) jsou důchody (výnosy) vyplácené zahraničním subjektům z jejich výrobních faktorů působících na našem území. Kreditní jsou tedy například úroky vyplácené z úvěrů poskytnutých do zahraničí, dividendy z portfoliových a přímých investic89 českých firem v zahraničí, výplaty českých pracovníků působících v zahraničí apod. Analogicky debetní jsou tyto důchody vyplácené zahraničním firmám a pracovníkům působícím na našem území. d) Bilanci druhotných důchodů, což jsou například dary, příspěvky mezinárodním institucím, výživné, penze, zahraniční pomoc, příspěvky z (do) mezinárodních fondů apod. 2. Kapitálový účet zaznamenává transakce související s koupí (prodejem) nehmotných statků ze (do) zahraničí, prodej a nákup emisních povolenek, odvody do rozpočtu Evropské unie, příspěvky ze strukturálních fondů Evropské unie apod. 3. Finanční účet obsahuje: a) Bilanci přímých investic českých firem v zahraničí (debetní položka) a zahraničních firem u nás (kreditní položka). b) Bilanci portfoliových investic, tedy nákupy a prodeje majetkových cenných papírů (akcií) a dluhopisů. c) Bilanci finančních derivátů, což jsou různé bankovní operace, například futures, opce, swapy90 apod. d) Ostatní investice, především přijímané a poskytované úvěry, dělené z časového hlediska na dlouhodobé a krátkodobé a členěné podle základních sektorů (Česká národní banka, obchodní banky, vláda a ostatní sektory). 4. Saldo chyb, opomenutí a kurzové rozdíly jsou všechny nepřesnosti v evidenci. 5. Změna devizových rezerv. Devizové rezervy zahrnují likvidní zahraniční aktiva České národní banky ve směnitelných měnách. Rezervy neleží v bance ladem, ČNB je investuje na zahraničních trzích. Jsou rozloženy mezi více měn – největší část devizových rezerv je uložena v eurech, menší část pak v amerických dolarech. Rezervy jsou umisťovány do bezpečných aktiv, jakými jsou vládní dluhopisy, pokladniční poukázky či jinak zajištěné
89
90
Přímou zahraniční investicí je například koupě (celé) zahraniční firmy anebo takového podílu cenných papírů (akcií), který zajišťuje významnou kontrolu nad firmou. Portfoliovou investicí je nákup cenných papírů, které tvoří pouze menší podíl (10 procent či méně) z majetku firmy. Futures jsou smlouvy (kontrakty) uzavřené v jednom časovém okamžiku o dodání zboží k určitému budoucímu datu za cenu stanovenou v době uzavření smlouvy. U finančních futures se obchoduje s cizími měnami, obligacemi, pokladničními poukázkami nebo jinými finančními nástroji. Opce je právo koupit nebo prodat za (po) určitý čas určité zboží za určitou cenu. Swap je dohoda mezi dvěma nebo více stranami o realizaci určitých peněžních toků v budoucnosti. Zdroj: Finanční deriváty [online]. Měšec.cz, 2020. Dostupné z: http://trhy.mesec.cz/pruvodci/ceske-akciove-trhy/co-jsou-to-financni-derivaty-2/ [citováno 14. 1. 2020].
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS285012
Monetární a vnější hospodářská politika
99
cenné papíry. Část rezerv je investována do akcií.91 Zvýšení devizových rezerv se v platební bilanci zachycuje se znaménkem minus, snížení devizových rezerv se znaménkem plus.92 Z účetního hlediska je platební bilance vždy vyrovnaná. Celkové saldo výše uvedených položek 1. až 4. je dorovnáno změnou devizových rezerv. Pokud tedy skončí platební bilance v přebytku (po sečtení sald položek 1. až 4.), její saldo je aktivní (má znaménko plus), zvýší se o tento přebytek devizové rezervy (minus). Při pasivním saldu platební bilance (položek 1. až 4.) se devizové rezervy sníží (znaménko plus). Rovnováha platební bilance je posuzována buď saldem na běžném účtu, anebo celkovým saldem platební bilance. Rovnováha přitom neznamená rovnováhu všech součástí platební bilance. Pokud je saldo běžného účtu pasivní, musí být (pro dosažení rovnováhy platební bilance) přebytek na finančním či kapitálovém účtu, to znamená, že schodek běžného účtu musí být dorovnán přílivem zahraničního kapitálu. Jinak by mohlo dojít ke znehodnocení domácí měny. Pokud příliv zahraničního kapitálu k dorovnání nestačí, je úkolem centrální banky použít k dosažení rovnováhy platební bilance devizové intervence, což by v tomto případě znamenalo prodejem devizových rezerv (a nákupem domácí měny) zabránit znehodnocení domácí měny. Pokud by bylo celkové saldo platební bilance aktivní, vznikla by přebytečná poptávka po domácí měně a devizové intervence centrální banky by byly zaměřeny tak, aby se domácí měna nezhodnocovala. Nákupem deviz (a prodejem domácí měny) by centrální banka zvýšila devizové rezervy a rovněž by zvýšila domácí peněžní zásobu, což by zabránilo zhodnocení měny.
7.2.4 Devizové intervence České národní banky Pojem devizové intervence jsme použili už v předcházející podkapitole pro vysvětlení rovnováhy platební bilance. Protože se jedná o hojně používaný pojem, který není vždy úplně správně chápán, budeme se mu ještě věnovat v souvislosti s devizovými intervencemi České národní banky. Devizové intervence lze obecně charakterizovat jako souhrn opatření centrální banky zaměřených na to, aby měnový kurz nevykazoval větší výkyvy od úrovně, která je považována za žádoucí pro zahraniční operace domácí ekonomiky (Žák a kol., 1999). Devizové intervence ČNB jsou nákupy či prodeje cizích měn za českou korunu na devizovém trhu. Pokud centrální banka intervenuje proti domácí měně (což je mnohem častější než ve prospěch domácí měny), znamená to, že usiluje o její znehodnocení. V tom případě kupuje devizy (prodává domácí měnu), devizové rezervy se zvýší a nabídka domácí měny stoupne. V důsledku zne hodnocení domácí měny se ceny vyváženého (domácího) zboží na zahraničních trzích sníží. To krátkodobě zhorší saldo obchodní bilance, protože příjmy z exportu mohou klesnout. Ale pokud domácí vývozci nevyužijí znehodnocení měny k tomu, aby zvýšili ceny vyváženého zboží, mělo by (kvůli nižším cenám) dojít k růstu poptávky po domácím vývozu a k růstu 91
92
Devizové rezervy jsou součástí bilance ČNB a jejich korunová hodnota závisí na kurzovém vývoji. Pokud koruna posílí, sníží se tím korunová hodnota devizových rezerv, a ČNB tak vzniká kurzová ztráta. V případě, že koruna oslabí, korunová hodnota rezerv vzroste a ČNB vzniká kurzový zisk. Podle: Devizové rezervy a devizové intervence [online]. ČNB, 2020. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/vzdelavani/ menova-politika-clanky/12.-devizove-rezervy-a-devizove-intervence/index.html [citováno 15. 1. 2020]. Když se devizové rezervy snižují, znamená to, že centrální banka prodává devizy, zvyšuje tedy jejich nabídku na devizovém trhu; proto je to kreditní operace (+). Při zvýšení devizových rezerv centrální banka devizy kupuje, snižuje se tedy jejich nabídka; proto je to debetní operace (–).
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS285012
100
Společenské vědy pro techniky
objemu vývozu. To znamená, že příjmy z exportu by se měly zvýšit. Zlepšení salda obchodní bilance by mělo být posíleno i tím, že v důsledku růstu cen dováženého zboží by se poptávka po dovozu mohla snížit. Růst čistého exportu zvýší agregátní poptávku, což by mělo podpořit ekonomický růst. (V případě intervencí ve prospěch domácí měny by byly všechny uvedené procesy přesně opačné). Používání devizových intervencí má ale určitá úskalí. Pokud zůstaneme u intervencí proti domácí měně, můžeme uvést například tyto možné komplikace: 1. Pokud domácí vývozci zvýší ceny svého zboží, například proto, že nemohou (nemají na to kapacity) vyvážet víc; nebo pokud se navzdory nižším cenám poptávka po domácím vývozu nezvýší, pozitivní účinek vyššího exportu se nedostaví. 2. Vyšší ceny dovážených surovin mohou vést k růstu inflace v domácí ekonomice. Růst cen dováženého zboží může vyvolat zvýšení cen i u domácích výrobců konkurenčního zboží, čímž se dále zvýší inflační tlaky v domácí ekonomice. Devizové intervence nepředstavují běžně používaný měnověpolitický nástroj ČNB, používají se pouze výjimečně. Například tehdy, když jsou úrokové sazby – 2T repo sazba, diskontní sazba a lombardní sazba – téměř nulové (klesnou na „technickou nulu“) a jejich další pokles nemůže vést k růstu poptávky po penězích, oživení trhů a dosažení inflačního cíle. V této situaci byla Česká republika (a centrální banka) od podzimu 2013 do dubna 2017. ČNB proto přijala a používala kurzový závazek v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu naší měny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru přibližně na úrovni 27 Kč za jedno euro. V souladu s tím se ČNB v uvedeném období snažila intervencemi proti koruně zajistit alespoň minimální růst cen a zabránit deflačním tlakům v české ekonomice.
I Případová studie: Devizové intervence centrální banky Dopad oslabení koruny na firmy si můžeme zjednodušeně demonstrovat na příkladu dvou fiktiv ních českých firem vyrábějících nábytek. První firma České dřevíčko, s. r. o. vyrábí nábytek z českého smrkového dřeva a své produkty prodává výhradně do Francie. Smrkové dřevo firma nakupuje od vlastníků lesů v České republice, tedy za koruny. Aby firma pokryla náklady související například s výrobou jednoho stolu a dosáhla požadovaného zisku, potřebuje stůl prodat za 10 000 Kč. V případě, že je koruna relativně silná, řekněme při kurzu 25 Kč za euro, bude firma ve Francii stůl prodávat za 400 eur (10 000 / 25 = 400). Pokud koruna vůči euru oslabí, například v důsledku intervencí České národní banky, a její kurz se dostane na 27,50 Kč za euro, k dosažení stejného výnosu 10 000 Kč z jednoho prodaného stolu postačí firmě prodávat ve Francii stůl za 364 eur (10 000 / 27,50 = 363,64). Důsledkem takového snížení ceny bude nárůst poptávky po stolech vyrobených firmou České dřevíčko a firma jich začne do Francie vyvážet více. Pro českou exportní firmu tudíž oslabení koruny znamená konkurenční výhodu. Druhá firma Brazilské prkýnko, s. r. o. rovněž vyrábí nábytek v České republice, ale na rozdíl od firmy České dřevíčko ho vyrábí z mahagonového dřeva. To se na lodích dováží z Brazílie do Nizo zemska, kde firma Brazilské prkýnko dřevo nakupuje. Z něj pak vyrábí nábytek v České republice, kde ho také prodává. Mahagonové dřevo na výrobu jednoho stolu stojí v Nizozemsku 600 eur. Při kurzu 25 Kč za euro tedy stojí dřevo na výrobu jednoho stolu 15 000 Kč (600 × 25 = 15 000). Pokud koruna vůči euru oslabí, řekněme opět na 27,50 Kč za euro, zaplatí firma za dřevo na výrobu
Ukázka elektronické knihy