r e i n h a r d
h a b e c k
·
p o h ř b e n á
t a j e m s t v í
rekreují z každodenního stresu. Místní obyvatele naše návštěva překvapila. Za sychravého zimního počasí zavítá do pětimilionové metropole málo turistů. Nevyhledáváme koupání a vypořádáme se s vrtochy počasí. Naše návštěva se váže k posvátnému býku Hapimu a Serapidovu kultu. Řecko-římské muzeum se čtyřiceti tisíci artefakty z let 300 př. Kr. až 450 je k pátrání vhodné. Mimo jiné přechovává antickou sochu Hapiho v životní velikosti, a dokonce prý vzácné mumie posvátných býků. Jakmile jsme stanuli před muzeem, zažili jsme hořké zklamání. Dověděli jsme se, že významná sbírka je kvůli „přestavbě“ už léta na neurčitou dobu zavřena. Rozmrzele jsme nastoupili do nejbližšího taxíku a nechali se odvézt do Alexandrijského národního muzea. Z menší „náhradní sbírky“ se vyklubala alternativa, která se vyplatila. Nachází se ve stylovém paláci, kde předtím sídlilo americké velvyslanectví. Muzeum předkládá 1800 exponátů z faraonské, řecko-římské, koptské a islámské doby. Při toulkách po místnostech se člověk také nechtěně ušmudlá: v hořejším patře se vystavují stély z 3. a 4. století. Vypodobnění jistě potěší každého milovníka humoru: Anup (řecky Anubis) a Hor (Horus), kdysi mocní bohové Staré říše, tu jsou znázorněni jako roztomilý jezevčík a rozkošný kanárek. Vrcholem výstavy jsou sochy a poklady, které se ukrývaly v moři u úpatí čtvercové Kajtbájovy pevnosti. Dřív na tom místě stával jedinečný maják na ostrově Faru. Archeologové vedou spor o to, zda podvodní relikty kdysi patřily k divům světa, nebo jde o zbytky Kleopatřina královského paláce. Nedotčeny jejich pří zůstávají objevy, které lze bezpochyby řadit k Serapidovu kultu. Patří k nim hlavy a sochy z mramoru a vápence, jež ztělesňují někdejšího ochranného boha Alexandrie. Nejneobyčejnějším exponátem je možná ranec lidské mumie bez uvedení stáří a místa nálezu. Popis je stručný: Mumie boha Hapiho ovinutá plátnem. Je to zvláštní. To, co 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284994
r e i n h a r d
h a b e c k
·
p o h ř b e n á
t a j e m s t v í
máme možnost vidět ve vitríně zabalené do plátna, nepřipomíná býka aneb boha Hapiho. Kdo by se chtěl ponořit hlouběji do tajů starověku, může navštívit Alexandrijskou knihovnu, otevřenou v roce 2002 ve východním přístavu naproti poloostrovu Silsila. Moderní chrám vědy s výzkumnými ústavy, muzei a planetáriem se nemusí bát srovnání s předními evropskými univerzitami.
Reliéfní deska podivné bytosti nalezená v alexandrijských katakombách 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284994
r e i n h a r d
h a b e c k
·
p o h ř b e n á
t a j e m s t v í
Terasovitá čítárna s dvěma tisíci místy je architektonický skvost. Každý návštěvník si může v internetovém katalogu vyhledávat originální spisy z libovolné doby. Knihovna čítá na osm milionů položek, počínaje antickými svitky papyru a konče díly velkých archeologických objevitelů, a dá se v nich najít všechno zajímavé, co kdy bylo sepsáno o dějinách Egypta. Jedinou překážkou pro každého literárního detektiva je, že čas kvapí. Ještě rychleji ubíhá v suterénu. Tam se nachází muzeum antiky. Sbírka obsahuje sochy, mozaiky a umělecké poklady ze všech významných epoch starověku. Do oka nám padne vápencová reliéfní deska o velikosti 48 krát 43 centimetry. Jejím pozoruhodným motivem je okřídlená sfinga se třemi hlavami. Na nich trůní stejný košík na ovoce jako u boha Serapida. U nohou příšery je zobrazeno kolo osudu a pod ním kobra egyptská. Dá-li se uvěřit průvodnímu textu, jde o vzácné vypodobnění řecko-římské bohyně Nemesis. Platila za „anděla pomsty“ a ochránkyni mrtvých. Sochařské dílo bylo nalezeno v podzemních katakombách v Alexandrii. Zajímavé věci se vyskytují rovněž v dalším muzejním traktu knihovny: modelová rekonstrukce zničeného alexandrijského Serapea. Obě mytická místa, katakomby a Serapidovo božiště, se úzce vážou k Serapidovu kultu (božstva Usir-Hapi; viz obr. 16 v barevné obrazové příloze). Co ho dnes připomíná?
Nekropole Kóm eš-Šuk áfa V jihozápadní části přístavního města, asi kilometr od pobřežní tepny, se nachází nejvýznamnější římské pohřebiště v Egyptě – katakomby Kóm eš-Šukáfa. Hluboko ve skalním podloží zde leží ukrytý unikátní poklad z 1. a 2. století. Objeven byl náhodně v roce 1900. Během stavebních prací 100 Ukázka elektronické knihy