PROBODNUTÁ PLÍCE
D
va z nejuznávanějších australských kapitánů rybářských lodí lovících velké mořské ryby, Peter Wright na lodi Kingfish a Peter Bristow na Avalonu, vypluli z domovského přístavu Cairns v Austrálii a zamířili na sever k Lizard Islandu (Ještěrčímu ostrovu), poměrně neznámému ostrovu u konce Velkého bradlového útesu. V těchto odlehlých vodách rybaří málokdo, ale ti, kdo ano, například legendární Bob Dyer, se odtud vracívají s historkami o mimořádných úlovcích a úchvatných bojích. „Chytání marlínů v téhle oblasti, kde se loví zřídka, bylo velkolepý,“ popisoval Wright. „Pluli jsme dál a dál na sever a netušili, jestli jsme ještě v revíru marlínů. Některej den se to vleklo, ale pak přišel zase pernej den a my věděli, že jsme se ještě nedostali moc daleko.“ Bylo to na konci září 1972 a lodě právě dokončily plavbu na horním konci Ribbon Reef č. 10. Na palubě Wrightovy lodě zrovna rybařil Bill Chapman, jenž měl v té době na kontě víc marlínů vážících přes tisíc liber (454 kg) než kterýkoli jiný rybář. Vzdálili se od útesu a vstupovali do oblasti známé jako Cormorant Pass a vtom o sobě dal vědět naviják na pravoboku. Za chvilku se nad hladinu vynořil marlín indický vážící dva a tři čtvrtě metráku. „Viděl jsem, jak je drátěnej návazec ovinutej,“ líčil příhodu Wright, „tak jsem to otočil, rybu pronásledoval a rychle se k ní blížil. Bill honem navíjel a většinu vlasce už měl zpátky na cívce. V tom momentě jsem loď zase otočil a začal na rybu couvat. Ta se potopila, Bill tahal fest a já couval, takže jsme marlína předhonili, dokud byl ještě hodně čerstvej.“ 98
•
shaun morey
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284993
Mutt Coble, jeden z pomocníků na palubě, popadl návazec a druhý pomocník, Jimmy Byrnes, natáhl ruku s tyčí na značkování ryb. Marlín, stále zamotaný do drátěného návazce, vyskočil a nemotorně přistál na hřbetě. Byrnes se naklonil přes zrcadlo, aby se znovu pokusil rybu označkovat, než ji pustí, jenže ta vyrazila nahoru, a než Wright stačil přidat plyn, marlín v letu probodl Byrnesovi hrudník. „Koukal jsem, jak se marlín chystá k druhýmu skoku,“ vyprávěl Wright, „a prudce jsem přidal plyn, ale seběhlo se to hrozně rychle. Ani jsem nevěděl, že Jimmyho zasáh. Bál jsem se, aby si Mutt nezamotal ruce do drátěnýho návazce. Křik jsem na něj a on taky něco zavolal. Myslel jsem, že to znamená, že Jimmy rybu označkoval.“ Mutt přeštípl drátěný návazec, čímž marlína pustil, Wright zařadil neutrál a spěchal do kokpitu zkontrolovat posádku. „Jim seděl na palubě,“ vzpomínal, „opíral se o sedadlo a držel se za prsa. Mezi prstama mu stýkala krev.“ Wright mu strhl triko a ulevilo se mu, když uviděl jenom malou ránu. Až pak si všiml, že mu z ní visí podivná tkáň. Byrnes měl propíchnutou plíci a zoubkovitý rypec vytrhl kus ven. Hrudník chvatně ovázali provizorní bandáží a Wright běžel zavolat z radiostanice o pomoc. „V týhle části útesu jsem předtím nikdy nebyl, ale věděl jsem, že je na ostrově malá přistávací dráha. Naštěstí RYZÍ RYBÍ FAKTA se mi podařilo zalarmoMáčka kalifornská aneb žravat Královskou leteckou lok kalifornský nafu kovací nejen lékařskou službu a ta odrazuje dravce tím , že se nafuslíbila, že k nám vykuje jako balon, ale také klade šle zdravotníky. Vráhranatá vejce. til jsem se dolů sdělit dobrou novinu Jimovi 99
•
shaun morey
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284993
a zkontrolovat jeho zranění. Sundal jsem obvaz, a sotva se Jim předklonil, vyhrnula se krev. Hned jsem pochopil, jak je zranění vážný a že když ho co nevidět nedostanem k doktorovi, může vykrvácet.“ Pilot lékařské služby rádiem ohlásil, že je na cestě, a až loď dorazí na ostrov, bude tam na ni již čekat. Wright neznal nejlepší trasu na ostrov, a kdyby bylo nejhůř, připravoval se klidně i najet na mělčinu. Náhle spatřil obchodní plavidlo. Vyslal zprávu, že potřebuje lehký člun k přepravě zraněného pomocníka na břeh. „Na lodi měli malej člun s plochým dnem a na něm směli Jima přepravit na ostrov. Ve stanu tam bydlel správce a ten se uvolil, že nás odveze k přistávací dráze traktorem. Doktor se sestrou už čekali se třema velkejma dřevěnejma bednama plnejma zdravotnickýho vybavení. Vzali prej všechno, co je potřeba k provedení otevřený operace srdce.“ Od nehody uplynuly dvě hodiny a Byrnes byl naživu a v dostatečně stabilním stavu, aby mohl podstoupit let do nemocnice v Cairnsu. Lékař se však obával dekomprese, která by za letu v ráně vznikla, a proto pilot letěl celou dobu nebezpečně nízko nad vodou, nanejvýš patnáct metrů nad hladinou. „Asi hodinu nato volali zpátky, že je Jim na jipce, ale přežije. Pozdějc jsme se dověděli, že mu marlín kromě toho zlomil tři žebra. Po třech tejdnech už byl zase na lodi a pomáhal klientům lovit marlíny – k tomu byl přece zrozenej.“
100
•
shaun morey
Ukázka elektronické knihy