„Všechny prvky soustavy jsou plně funkční,“ ohlásila Eve konečně. „Tušíš, v čem byl problém?“ „Mám k dispozici úplnou diagnostiku a žádnou konkrétní příčinu nevidím.“ „To je divné,“ zamumlala May. „Ve světle všeho, co jsme dosud viděly, je ‚divné‘ relativní pojem.“ „Pravda. Antény nejspíš klekly, když vypadla elektřina na celé lodi. Doufejme, že nás NASA ještě pořád hledá.“ „Už jsem vyslala širokospektrální SOS signál jak NASA, tak dalším stranám, které by jej mohly zachytit.“ „Za jak dlouho doputuje ke Wrightům?“ „Kdybychom měly cílené spojení, tak asi za osmasedmdesát minut. Jelikož se o navázání spojení stále snažíme, žádný odhad ti dát nemohu.“ „Jak vypadají motory?“ „Degradují o patnáct až dvacet procent rychleji, než jsem původně spočítala.“ May ucítila, jak se znovu propadá do temnoty. „Ježíši! Máš představu, čím by to mohlo být?“ „Nemám. Existuje řada potenciálních…“ „Zjisti to, Eve. Krátí se nám čas.“
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284794
18
Zatímco čekaly, až se jim NASA ozve, May se vrátila na můstek a začala hledat zaznamenávací zařízení MADS — modulární asistenční datový systém, tedy černou skříňku lodi. Přístroj sice nesl stejný akronym jako jeho dávný předchůdce z éry raketoplánů, byl však nesrovnatelně sofistikovanější. Jednak ukládal veškerou hlasovou a datovou komunikaci na palubě i s řídicím střediskem a jednak pořizoval videozáznam celé mise i denní evidenci zdravotního stavu členů posádky. V zájmu jeho ochrany před kolapsem procesorové sítě nebyl napojen na Evino jádro a v případě odstřižení od proudu si plně vystačil se solární energií. May odstranila podlahovou krytinu v datové komoře můstku, pod níž se zaleskl kovový sarkofág rekordéru. Vrchní přístupový panel byl neporušený. May jej odemkla pomocí čipu vsazeného do svého identifikačního štítku a druhý panel jí oskenoval oční sítnici. Když však May schránku konečně otevřela, spatřila, že MADS uvnitř není. Konektory, které do něj vedly z lodi, byly přetrhané a poházené po prázdném sarkofágu. „Houstone, máme problém,“ ohlásila May sarkasticky. „Rekordér je fuč.“ „Definuj fuč.“ „No prostě není ve své schránce.“ „Vzpomínáš si, že jsi jej vytahovala?“
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284794
„Jasně že ne,“ zavrčela otráveně May. „Proč bych to proboha dělala?“ „Jsi jedinou osobou na palubě, která má k sarkofágu přístup.“ May se zatočila hlava. Retrográdní amnézie. Krátkodobá ztráta paměti. Pokud MADS opravdu vyjmula ona, zřejmě se tak stalo, když už byla nemocná. Tato oblast její paměti však zůstávala mrtvou zónou. „Nikdo jiný přístup nemá?“ Posádka po smrti. Jediná přeživší. Jediná s přístupem k MADSu… „Nemám o tom žádný záznam.“ „Pokud se rekordér ocitne mimo sarkofág, musí přece automaticky zapnout radiomaják,“ zamyslela se May. „K čemu by jinak byl, že?“ „Máš pravdu, May. Já ale žádný signál na palubě nedetekuji.“ May vydechla úlevou. „Takže ho někdo vystřelil do vesmíru,“ usoudila. „Během výcviku nám bylo řečeno, že je vybaven vlastním pohonem a navigací a v případě zničení či ochromení lodi se umí dopravit k nejbližšímu satelitu nebo stanici NASA.“ „To se jeví jako jediné logické vysvětlení jeho absence,“ souhlasila Eve. „Protože ale nemáme druhý záložní rekordér, nemáme samozřejmě možnost, jak si ověřit, jestli k tomu skutečně došlo,“ podotkla May. „Správně. Je mi líto, že s tím nic víc nezmohu.“ „To nic. Rozlité mléko a tak dále. To znamená…“ „Že je zbytečné nad tím plakat,“ dořekla za ni Eve. „Do svých jazykových modulů jsem začlenila další ustálenou frázi.“ „Fajn.“ Vysvětlení absence MADSu sice dávalo smysl, ale pro May to stále nebyl uzavřený případ. Tón, jakým Eve prohlásila, že
100 Ukázka elektronické knihy