98
e l i z a b e t h
l ow e l l
•
d o ko na lý
ta h
Jenže střelbu z koňského hřbetu jsem nikdy netrénovala. Trefila bych se leda do země. Můžu se spolehnout jen na to, že divoká zvířata se rány z pistole leknou. Nic jiného mi nezbývá. Zadívala se vzhůru k rozsedlině, odkud se vyvalilo několik šedých balvanů. Přes slunce teď přecházela hustá oblaka. Ještě nepřinášela déšť, ale nešla docela ignorovat. Stíny se pomalu dloužily, protože slunce už se sklánělo k západnímu horizontu. Sara ucítila, jak pod ní Jezebel ztuhla, a rychle se zachytila hrušky sedla. Klisna vzápětí vyrazila za King Kobem, aby mu odřízla cestu k pruhu vyšší trávy na kraji lesa. Býček rozčileně zabučel, ale dal si říct a vrátil se zpět. Lightfoot na druhé straně se také snažil ze všech sil. Dobytek ihned vycítil, že už není tolik pod kontrolou a zvlášť mladší kusy se pokoušely rozprchnout se na všechny strany. „Takové vás, krávy, znám,“ zamumlala si Sara pro sebe, „paličaté, tvrdohlavé a protivné. Vsadím se, že angusky mají v krvi taky něco z holštýnek.“ Jezebel se na plemeno dobytka neohlížela, ale s nastraženýma očima přímo tančila ze strany na stranu, jak se snažila telata udržet u stáda. Lightfoot na druhé straně vedl podobnou bitvu a prohrával. Telata i jejich matky se snažily uniknout za každou cenu. Stezka se přiblížila k lesu, od nějž ho dělil jen pás roztroušených balvanů, a dobytek se mohl už brzy zatoulat mezi stromy. Na žulových kamenech se v slunci leskla zrnka slídy a křemene. Sara neměla čas se rozhlédnout po okolí, ani se otočit za Jayem, protože klisna musela opět vyrazit za Kobem. Sara už také dostala chuť na telecí. Pak náhle zaslechla šustění, jako když se do keřů a trávy opře prudký vítr. Stádo se zastavilo a začalo vydávat vyděšené zvuky. Sara zadržela Jezebel a upírala oči k tomu, co je poplašilo.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284718
99
e l i z a b e t h
l ow e l l
•
d o ko na lý
ta h
Tam v tom pruhu vysoké trávy u lesa… Něco se tam rychle pohybovalo z kopce dolů. Sara si zároveň všimla, že Lightfootovi unikla k lesu hned tři telata. Pak zahlédla něco hnědého a pochopila, co přijde, i když něco podobného viděla naposled jako dítě v televizi. Tehdy se jí pohled na pumu lovící gazelu vryl do paměti. Na střelbu byla od šelmy příliš daleko. Navíc by mohla stejně dobře zasáhnout i to tele. Zoufale se ohlížela po Jayovi, až ho zahlédla výš na svahu asi dvacet metrů daleko. Mířil puškou mimo stádo kamsi nad stopu pumy v trávě. Pokud rána příliš nezaduní, dobytek by měl být v bezpečí. Puma už se odrážela ke skoku na tele, které se od stáda nejvíc vzdálilo. Její silné tělo se napínalo, ale měla překvapivě nejistý krok. První rána Saře málem protrhla ušní bubínky. Byla silnější něco cokoli, co slyšela ve filmech nebo na střelnici, kde nosila protektory. Pak vzduch ještě rozčísl zpětný náraz. Střela se zaryla do země před útočící pumou a ohodila ji hlínou. Zvíře se už ale nenechalo zastavit, tele bylo na dosah a zbýval poslední skok. Ozval se druhý a třetí výstřel a jejich silná ozvěna. Divoká kočka se svalila na zem jak hadrová loutka. Hned nato se krávy rozhodly rozutéct všude, kam je jejich malé, umanuté mozky zavedou. Sara se už nemohla dívat, co dělá Jay, musela se pevně držet, protože Jezebel se opět pustila do práce. Pak se vrátil Skunk a dva psi spolu s Jezebel už dokázali krávy snadno udržet pohromadě. Jay dorazil volným krokem, aby je opět nepolekal. „Dej mi tu pistoli,“ vybídl ji. „Puma je mrtvá.“ Odevzdala mu zbraň a Jay ji vsunul do pouzdra za pasem. Sara po chvilce prohodila: „Myslela jsem, že pumy dobytek nenapadají.“ „Zdravé rozhodně ne,“ odpověděl Jay. „Tahle už ale byla vyhladovělá a zčásti zchromlá z nějakého zápasu. Možná se
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284718
100
e l i z a b e t h
l ow e l l
•
d o ko na lý
ta h
snažila ulovit sobí nebo losí mládě a odnesla to. Tahle vysoká má ostrá kopyta a parohy a mnohem větší temperament.“ „Chudák puma. Nebýt tebe, asi by umírala pomalou, bolestivou smrtí.“ „Čekal bych, že budeš na její straně,“ podivil se Jay. „Vždyť jsem. Matka příroda je pěkná mrcha. Slabé a nemocné kusy netrpí v divočině tak dlouho jako silný, stále napůl zdravý predátor.“ Trávu prohrábl poryv větru jako ledové prsty. „Ty mě nepřestáváš překvapovat,“ kroutil Jay hlavou. „Proč? Já si připadám dost průhledná.“ Pousmál se. „Jak myslíš, zlato. Tak ty krávy konečně dovedeme do Fish Campu…“ „A co ta puma?“ „Jsme v národním parku. Dám jim vědět vysílačkou, až sejdeme trochu níž.“ „I v divočině už se všechno eviduje?“ „Není snad celá země svázaná byrokracií?“ odpověděl otázkou. Sara si odfoukla. „Jestli chceš, můžu dosvědčit, že jsi zkoušel varovný výstřel, i když bylo jasné, že to puma nehodlá vzdát.“ „Díky, ale to nebude třeba. Oni všechno, co potřebují, poznají z těla té pumy a ze stop kolem.“ Jay se na Saru lépe zadíval. „Vůbec jsem si neuvědomil, že tu budeš na všechno sama. Jsi v pohodě?“ Zmateně na něho pohlédla. „Když jedeme spolu, je to jak výlet na plovárnu,“ odpověděl, „když jsi byla sama, jako bys najednou plavala daleko za bójky v moři.“ Sara se pousmála. „No, nejdřív jsem se trochu lekla, jenže Jezebel začala honit zdivočelá telata a měla jsem co dělat, abych se s glockem v ruce vůbec udržela v sedle.“ „Zvládla jsi to, to je hlavní.“ Pak hvízdl na psy a zase se dali na pochod.
Ukázka elektronické knihy