NAUČTE SE POSLOUCHAT Má svíce hoří z obou stran; nevydrží celou noc. – Edna St. Vincent Millayová
K
dyž mi bylo jedenadvacet, opravdu hodně jsem onemocněla. Tak moc, že jsem byla šest měsíců upoutaná na lůžko. Lékaři se snažili zjistit, co mi je. Absolvovala jsem jedno vyšetření za druhým, ale stále se nedařilo najít medicínské vysvětlení mých symptomů. Byla jsem vyčerpaná, nateklé žlázy mě bolely, celý den se mi chtělo spát, ale v noci jsem trpěla nespavostí. Každičkou buňkou v těle mi procházela bolest. Neměla jsem chuť k jídlu. Cítila jsem duševní neklid. Nemoc udeřila, když jsem pracovala jako servírka. Právě končila doba podávání obědů. Musela jsem tehdy tvrdě pracovat. Studovala jsem na zvukařku, dělala ve studiu, kde nahrávaly kapely, a každou volnou chvilku jsem ještě pracovala jako servírka. Musela jsem vydělávat peníze a každý večer jsem vyrážela na skleničku, abych se zbavila napětí. Tehdy jsem na konci směny najednou ucítila, jak mi tuhnou záda. Postupovalo to od dolního konce páteře až k hornímu konci krku. Jako by mi někdo upevnil k páteři ocelový korzet. Cítila jsem, jak mi z tváře mizí krev. V té chvíli ke mně přišel šéf. V obličeji měl vážný, ustaraný výraz. Cítil, že se stalo něco opravdu hrozného. Čekala mě dlouhá cesta: klid na lůžku, krevní testy, bylinná léčba, akupunktura, přírodní léčitelé, další krevní testy a nekonečná lékařská vyšetření. Nakonec mi pověděli, že jsem měla něco, co tehdy teprve stoupenci alternativní medicíny začínali uznávat jako chronický únavový syndrom. Tehdy si ale nebyli jistí, jestli jde o něco, co je „jenom v hlavě“, nebo zda se jedná o legitimní zdravotní problém. Později se samozřejmě ukázalo, že správná je druhá možnost. Právě tato zkušenost se pak stala jedním z mých nejlepších učitelů po celá následující desetiletí. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284651
Dospěla jsem k poznání, že veškerá má potřeba hnát se pořád dál a dosáhnout úspěchu za jakoukoli cenu byla v přímém rozporu s tím, co chtělo mé tělo a můj duch – ubírat se jiným a klidnějším tempem. Pochopila jsem to až po čtyřicítce. Byla to pokořující cesta, během níž jsem sváděla nepřetržitou válku se svým tělem a potlačovala jeho potřeby na úkor toho, po čem toužila má mysl. Nakonec jsem se poučila. Muselo se mi ale dostat ještě dalších lekcí. Porucha štítné žlázy. Vysilující srdeční choroba, kvůli níž jsem opakovaně končila v nemocnici. Série miniaturních vyhoření, která jsem ignorovala a která samozřejmě vedla k velkému a nezastavitelnému vyhoření, jež mi nakonec nedovolilo myslet na nic jiného. Díky těmto darům jsem posléze dokázala najít správnou cestu. Naučila jsem se odpočívat. Zacházet s tělem s respektem místo toho, abych je trestala. Pečovat o ně, vracet mu síly a žít v takovém tempu, po kterém tělo touží. Tomu kreativnímu ve svém nitru, co zoufale toužilo po prostoru, tichu a klidu, jsem dovolila, aby se mohlo bezpečně projevit. Je to trvalá výzva, jejíž podstatou je naslouchat potřebám těla. Ve skutečnosti je to ale jedna z největších výzev mého života (v čemž, jak vím, nejsem sama). Přesto ale jde o pouť, která mě naučila nejvíc o mně, o mém duchu i o mé duši. AFIRMACE Naslouchám lekcím, jež mi poskytuje vlastní tělo.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284651
POZOR NA ÚNIKY ENERGIE Oceán se skládá z jednotlivých kapek. – Matka Tereza
N
a stole stojí váza s nádhernou kyticí růží. Ve váze je ale jemná prasklina, pouhým okem takřka nerozeznatelná. V průběhu času si ale všimnete, že se pod vázou dělá malá louže vody. Když se podíváte pozorněji, praskliny si všimnete. Když pak objevíte větší množství vody, zjistíte, že přibyla další prasklina. Až se nakonec váza rozpadne, voda se rozlije a všude kolem jsou střepy. Co začalo jako jemná, téměř nepostřehnutelná prasklina, způsobilo nakonec rozbití celé vázy. Stejné to je s vaší energií. Pokud ji sledujete po dobu jednoho týdne v různých prostředích a situacích a s různými lidmi, můžete zjistit, kde vám utíká. Kde se nacházejí drobné praskliny, jimiž z vás uniká energie? Co vás o ni obírá, kdo ji z vás vysává a co způsobuje, že se cítíte vybití? Kdo nebo co je příčinou vašeho vyčerpání? Mohou to být jen drobné trhlinky. Sestřin mrzutý komentář. Fakt, že vám barista zapomněl dát na cappuccino čokoládu. Dělník, který vrtá vedle vaší kanceláře, když se snažíte soustředit. Anebo se může jednat o větší trhliny. Kalhoty vám připadají až příliš upnuté a máte pocit, že jste přibrala další kila (což vás nutí mučit se neustále myšlenkami na jídlo). Naštvaná šéfova poznámka pronesená před kolegy, která vás dokonale vykolejila na celý zbytek týdne. Anebo to mohou být ještě větší trhliny. Vědomí, že tenhle měsíc nebudete mít na zaplacení nájmu, pokud nezískáte toho nového klienta nebo si nenajdete novou práci. Anebo telefonát s lékařem, týkající se testů provedených minulý týden. Kde u vás dochází k únikům energie? Některé nedokážeme kon100 Ukázka elektronické knihy