H u b e rt W o l f : C e l i bát
objevovaly snahy donutit kněžský dorost katolických východních církví k přijetí celibátu. Protože v západní Evropě neexistovaly uniatské církevní struktury a biskupové, museli kandidáti na kněžský úřad žádat o vysvěcení římskokatolického biskupa, který pak trval na slibu celibátu coby podmínce pro udělení svátosti svěcení. Tato praxe byla definitivně opuštěna díky dekretu Kongregace pro východní církve z 14. června 2014.22 Dnes jsou kněží různých východních ritů, často Ukrajinci či Rumuni, naprosto samozřejmě činní v německých biskupstvích, dílem v duchovní péči ve vlastních obcích, dílem v římskokatolických farnostech, kde pak také celebrují podle předpisů německého misálu. O problémech s těmito ženatými faráři, jejich ženami a dětmi není nic známo. Ženatí faráři jsou – stejně jako v Altenberge v katolickém Münstersku – zjevně nejen zcela samozřejmě akceptováni, ale dokonce i kladně hodnoceni.23 A proto není co dodat ke slovům patriarchy melkitské řeckokatolické církve Maxima IV. Saïgha, který na druhém vatikánském koncilu, když řada západních koncilních otců zdůrazňovala vznešenost celibátu, konstatoval: „Jestliže je však vyzdvihována krása kněžského života v celibátu, nesmí se ničit paralelní a stejně tak apoštolská tradice kněžstva, jež na sebe vzalo svazek svatého manželství, ani se jí nesmí opovrhovat.“ A s ohledem na bouřlivé debaty o zrušení příkazu celibátu v latinské církvi lapidárně poznamenal: „Kněžství je spíše funkce než životní stav. Není vázáno na osobní zdokonalování, jako celibát pro Boha, nýbrž na užitek církve. Celibát proto může zmizet, jestliže si to žádá užitek církevního úřadu. … V případě potřeby se musí obětovat ne kněžstvo celibátu, nýbrž celibát ve prospěch kněžstva.“24 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284557
11. Stále více výjimek
11
Stále více výjimek Evangeličtí a anglikánští faráři, kteří konvertovali ke katolicismu, přijali s papežskou dispenzí kněžské svěcení.
To, co se odehrálo 22. prosince 1951 v mohučském augustiniánském kostele, bylo široko daleko považováno za senzaci a jako bouře prolétlo mezinárodním tiskem. O události referovaly i zprávy v rozhlase: mohučský biskup Albert Stohr poskytl ženatému, původně evangelickému faráři Rudolfu Goethovi, který nyní přestoupil ke katolicismu, svátost kněžského svěcení. Tak se poprvé od rozdělení církve v důsledku reformace stal z protestantského duchovního při zachování jeho manželství katolický kněz. Mnoho katolíků bylo zděšeno. Biskup Stohr dostal celou řadu výhružných dopisů. Jedna studijní rada z Düsseldorfu napsala: „Jestliže vysvětíte drzého vetřelce a vpustíte ho do svatyně celibátu – jak se nazývá –, zasáhne Vás Boží kletba.“ A jakýsi úředník z Mohuče hřměl: „Pokud bude pastor žijící v manželství pozdvižen do kněžského stavu, jde o dýku vraženou do zad všem katolíkům, kteří uctívají 101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284557
H u b e rt W o l f : C e l i bát
a milují své kněze právě kvůli jejich výjimečnému postavení (celibátu). … Tento precedens, k němuž došlo, má připravit půdu k odstranění celibátu.“ Wormský kapitulní probošt Martin Gremm informoval svého biskupa o „palácové revoluci“, jež hrozila vypuknout v biskupství kvůli Goethovu svěcení – mnozí věřící údajně žádali biskupovo sesazení.1 Biskup Stohr a jeho spolupracovníci si byli vědomi brizance tohoto kněžského svěcení. Na jedné straně se museli bránit výtkám katolických fanatiků a na druhé straně si nesměli proti sobě ještě více popudit protestantské církve, které se obávaly, že Římem udělený souhlas vysvěcení původně evangelického ženatého kněze je součástí široce založené strategie, jak získávat protestanty. Stohr musel zaujmout jasný postoj a učinil to tímto tiskovým prohlášením: „Dne 22. prosince byl pan Rudolf Goethe v kostele semináře v Mohuči … vysvěcen na katolického kněze. Pan Goethe byl dříve farářem evangelické církve a před několika lety přestoupil se svou manželkou ke katolické církvi. Spolu se souhlasem s vysvěcením mu byl povolen také manželský život. Papež Pius XII. se na podnět německých biskupů rozhodl upravit tyto případy, vyhradil si ale právo osobně rozhodnout v každém z nich jednotlivě. Zůstává přitom v platnosti předpoklad, že se jedná o pokračování manželství uzavřeného již před přestoupením. Přesně tak se postupuje v případě uniatských východních kněží. Tímto způsobem se uspokojuje osobní touha těchto mužů po svátosti, budou plodně využity jejich zvláštní schopnosti a zkušenosti ve prospěch služby opětovného sjednocení ve víře a zároveň se tím vyhýbáme hlasité a svůdné propagandě, na což klade papež vzhledem ke křehkosti celé záležitosti největší možný důraz.“2 Když na konci října roku 2018 augsburský biskup Konrad 102
Ukázka elektronické knihy