80
He rac l iu s
I/3 Malování hliněných nádob (vasa fictilia) I/4 Rytí skla I/5 Zlacené misky I/6 Řezání drahých kamenů I/7 Zlaté psaní
Hledá-li kdo způsob, jak krásně psát zlatem, nechť přečte si jenom, co ubohým veršem říkám. Zlato se míchá v čistém víně neředěném, dokud se nerozplyne. Budiž ho nadbytek, častěji odlévej (promývej), natolik, jak si jen žádá tvé knihy stránka skvělá. Výměšek volský do tučnosti upravený doplň tomu roztoku, či chceš-li, hustou gumu. Zvlášť žádám tě zároveň, když rákosovým perem (calamo) se nabírá zlato, abys ho rozmíchával, usiluješ-li o krásné písmo. Psaní až uschne, aby se lesklo, neobyčejně, to učiní medvěd svým divokým zubem.
I/8 O břečťanu a lakkové červeni (De edera et lacca) K jistým věcem je dosti dobré dřevo břečťanové, to, jehož větvoví staří předkové pěstili hojně jako titulum laudis – pro básníků koruny. Když jaro všemu vesele veškeré šťávy navrací a stromům dává vláhu, jež zima jim odepřela, potomci oněch na břečťanu zkoušejí svůj postup. Na místech odlehlých do něj vrážejí klínky a obdrží lepkavou šťávu, co sbírají sobě. Šťáva ta se promění varem do červena podobná šarlatu i trochu krvavá; Má ji v oblibě nejen malíř – i písař ji vyhledává. Bývá též růžová, když se šetrně zředí a barví jak kozí tak i ovčí kožky. Tab.: edera; Audémer 182 I/9 O zlatých lístcích (petula auri), jak se nanášejí na slonovinu Zdobíš-li řezby slonovinové zlatými lístky, slyš postup, jak se v té věci srovnáš: vyhledej rybu zvanou usa (vyza), a průhledný měchýř svař v říční vodě. Kde pak chceš pokládat lístky, vyznač (tím klihem), a spojí se dobře. Rybí klih z měchýřů jeseterovitých ryb byl i je považován za nejpevnější. Vyzina: Theofil I/28, 31; Audémar 196; Tolst. 22; Boltz 19; Mayerne 281 I/10 Leštění gemm
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284394
(4) He rac l iu s – D e c olor i bu s
81
I/11 Zelená barva ku psaní Potřebuješ-li vyznačovat v písmu zelenou barvou, do mědi smíšené s medem přileješ ocet a nádobu udržuj v teple, přikrytou hnojem. Vytáhni po dvanácti dnech, samo se stane. I/12 Řezání křišťálu I/13 Tvrzené železo k řezání kamenů I/14 O gemmách, které bys mohl zhotovit z římského skla Počíná se druhá veršovaná kniha II/15 O barvě auripigmentu podobné Auripigmentu barvu podobnou získáš snadno, zapamatuješ-li si s myslí pozornou, že umění dobře slouží žluč jedné velké ryby zachycená do mramorového kamene. Přidá se do té tekutiny trocha starého octa, další pak zahustíš křídou. Směs tato skvělá poskytne dobrou barvu. II/16 Pozlacování mědi zahuštěnou žlučí Audémar 203 II/17 Příprava zelené barvy a k čemu ji lze použít Takto můžeš, malíři, získat zelenou barvu: lístečky morelly roztírej s křídou bílou (creta alba) jako vždy na desce z mramoru. Obojí potom zředíš, abys psal perem, a vyzkoušíš šťávu také štětcem. Pak kdekoli žádá to písmo, polož tu barvu; jen křídy do toho nedávej příliš. Popsán je způsob zeleného zvýrazňování v textu i iniciálách, obdobně jako u předchozího receptu I/11. V rukopisech se ovšem, v odstupu staletí, tyto partie jeví již jen jako zahnědlé stíny. II/18 Zelená glazura na hliněné nádoby (kombinace pálené síry a měděného popela) II/19 Bílá glazura na hliněné nádoby II/20 Černá glazura na hliněné nádoby II/21 Mimořádně zelená glazura
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284394
82
He rac l iu s
Počíná se třetí, v próze psaná kniha téhož Heraclia o řečených barvách a uměních III/1 A nejprve o hliněných nádobách (testeis) malovaných zeleným sklem (depingendis ex viridi vitro) Vezmi prášky zeleného skla, pálené tmavé slídy (usti fulminis), a pálené mědi a smíchej s čirým sklem dříve důkladně třeným na rovné mramorové desce. Chceš-li tím zdobit misku, temperuj dříve popsaným roztokem gumy (gummi liquore) a štětcem natřeš (intinges) tu misku a dej ji do ohně, až dokonale zčervená. Až vychladne, bude mít barvu zeleného skla. III/2 Hliněných nádob bílení sklem III/3 Olověná glazura hliněných nádob III/4 Další postup glazování hliněné nádoby na zeleno III/5 Jak a kdy bylo vynalezeno sklo Sklo (vitrum) se nazývá, jak tvrdí Isidorus, to, co se zraku jeví jako průhledné. U jiných kovů zůstává cokoliv uvnitř skryté. V opravdovém skle se jeví jakákoliv látka nebo roztok, ačkoliv je uvnitř, jako by byla venku. Původ jeho je v části Sýrie zvané Fénicie, sousedící s Judeou, dokola pohoří Karmel (Carmeli), v mokřině, z níž pramení říčka Belus, ústící po 5000 krocích do moře, blízko Tholomaidy, jejíž písky trvale promývané proudem vody jsou zbaveny všeho kalu. Zde, jak se vypráví, byla vyvržena loď obchodníků s ledkem (mercatorum nitri); na břehu se nejprve chtěli posilnit jídlem a z nedostatku jiných kamenů si podložili své nádoby hroudami ledku (glebas nitri). Když pak (pod nimi) zapálili oheň, pobřežní písek se proměnil v jakousi novou tekutinu, totiž sklo tekoucí jak potok. Tak tedy vzniklo sklo. Brzy však důmyslná lidská vynalézavost (ingeniosa hominum solertia) nebyla uspokojena pouhým sklem; zkoumaly se i další směsi tohoto umění ve zdokonalování i vylehčování toho skla – přitápělo se lehkými i tvrdými dřevy a tavilo se v pecích, podobně jako se tavily kovy, a do směsi se přidávalo ciprum a ledek (adiecto cipro ac nitro). A opět v dílnách se pak roztavená hmota různě dechem tvarovala a otáčením rozmanitě hnětla, dokonce se na způsob stříbra pokrýval jeho povrch. Barveno bylo sklo rozmanitými způsoby, aby se napodobila hyacintová nebo safírová zeleň, též onyx (onichios) a barvy dalších drahých kamenů. Není materiálu, který by byl pro zrcadla nebo malování vhodnější. Nejlepší však zůstává sklo bělostné, zvláště je-li podobné křišťálu; pro pití nahradilo nádobí zlaté a stříbrné. Odedávna se sklo vyrábělo v Itálii, Gallii a Hispánii. Nejjemnější bílý písek se roztíral v hmoždířích nebo mezi kameny. Do toho se přidávaly tři díly ledku (nitri) podle váhy nebo objemu; po roztavení se přenášela směs do dalších pecí – říkalo se této směsi Admovitrius – po přetavení pak vznikalo sklo čisté a bělostné. Podle své povahy bývá přičítán ke sklu i kámen obsidián. Někdy bývá nazelenalý nebo černý, jindy průsvitný hustšího vzhledu; použitý v nástěnných zrcadlech poskytuje stínové obrazy. Mnozí z něho tvoří gemmy. Tento kámen získávají v Indii a Itálii a říká se, že se rodí i na pobřeží oceánu v Hispánii.
Ukázka elektronické knihy