5.3
Prevence
V době nebezpečí povodně lze provést ochranu spodních částí svislých nosných konstrukcí před přímým účinkem proudu (betonové bloky, obložení deskami z různých materiálů, pytli s pískem nebo vaky s vodou) a dočasné statické zajištění. Eliminace působení vodorovného tlaku může být provedena rozepřením protilehlých stěn nebo jejich ukotvením k jinému pevnému bodu – použití výdřev a teleskopických tyčí. Všechny prvky je třeba řádně zaklínovat nebo ukotvit, a zabránit tak jejich posunu. U dřevěných konstrukcí je dobré pamatovat na vytvoření dilatace, aby prvky měly kam expandovat. U zděných a betonových konstrukcí může být v některých případech řešením řízené zaplavení objektu čistou nebo povodňovou vodou. 5.3
Sanace
Svislé nosné konstrukce, které vykazují po opadu vody statické narušení (trhliny, deformace, kolaps), je třeba provizorně zajistit, aby nedošlo k dalšímu rozvoji poškození. Jedná se především o jejich odlehčení pomocí podepření nesených konstrukcí, případně o podporu a fixaci prvku samotného. Definitivní statické zajištění by mělo nastat až po stabilizaci podloží a základových konstrukcí. Jedná se většinou o vyrovnání deformací a zajištění dostatečné únosnosti konstrukce vyztužením nebo její odlehčení a vynesení zatížení od vodorovných prvků konstrukcí. Sanační práce u robustních dřevěných srubových a roubených konstrukcí zahrnují obvykle fixaci nového tvaru dřevěných prvků (změna rozměru vlivem nabobtnání dřeva), opravu konstrukčních spojů a obnovu výplní spár a povrchových úprav. Více poškozené subtilní dřevěné konstrukce je zpravidla nutné při sanacích rozebrat, jednotlivé prvky vytřídit, vysušit a nepoškozené nebo opravitelné použít při opětovném sestavení konstrukce. Poškozené nebo chybějící prvky je pak nutné doplnit novými, vyrobenými odpovídajícím způsobem z materiálu totožného s původním. U zatopených sendvičových konstrukcí je při sanaci (minimálně do cca 0,5 metru nad čáru zaplavení) vhodné odstranit vnitřní nebo vnější plášť, výplň dle stavu buď vysušit, nebo vyměnit, a poté krycí plášť obnovit.
Svislé nosné konstrukce
U hrázděných konstrukcí je při sanaci většinou nutné opravit a doplnit poškozené výplně či jejich povrchové úpravy. Při závažnějším poškození hrázdění je pak obvykle vhodné celou konstrukci rozebrat, opravit a doplnit poškozené a chybějící dřevěné prvky a konstrukční spoje a po opětovném sestavení opatřit jednotlivá pole novými výplněmi odpovídajícími původnímu konstrukčnímu i materiálovému řešení (v některých případech lze použít i některé původní části – cihly, výdřevu apod.).
98
U kamenného, cihelného a smíšeného zdiva, které vykazuje nadměrnou vlhkost v důsledku zaplavení, lze provést odstranění poškozených nebo neprodyšných omítek (pouze v případě, že nemají uměleckou nebo historickou hodnotu) do úrovně nadměrného zvlhnutí zvýšené o tloušťku zdi (minimálně však 800 mm). Současně je vhodné obnažit styčné a ložné spáry do hloubky cca 20 mm. Odstranění omítek v historických objektech je vždy nutné konzultovat s pracovníkem památkové péče. Při vyplavení pojiva ze spár je nutné provést opětovné vyspárování s použitím malt s vysokou prodyšností (např. modifikované vápenné malty). Malty s nižší prodyšností (např. cementové) zadržují vlhkost ve zdivu a způsobují krystalizaci solí ve zdících materiálech. Nahrazení cementových malt maltami vápennými pomůže k lepšímu vysušení stěn. V případě potřeby dosažení vyšší pevnosti je vhodné použít maltové směsi s hydraulickým vápnem. Povrchová úprava zdiva musí mít dostatečnou difuzní propustnost.14
Specifika jednotlivých typů konstrukčních prvků
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284329
Ohradní zeď areálu kostela Nalezení sv. Kříže po povodni. Frýdlant, 2010 (foto: archiv MÚ Frýdlant)
Svislé nosné konstrukce
Ohradní zeď areálu kostela Nalezení sv. Kříže po opravě. Frýdlant, 2010 (foto: archiv MÚ Frýdlant)
Specifika jednotlivých typů konstrukčních prvků
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284329
U kamenného, cihelného a smíšeného zdiva, které vykazuje nadměrnou vlhkost v důsledku zaplavení, lze provést odstranění poškozených nebo neprodyšných omítek (pouze v případě, že nemají uměleckou nebo historickou hodnotu) do úrovně nadměrného zvlhnutí zvýšené o tloušťku zdi (minimálně však 800 mm). Současně je vhodné obnažit styčné a ložné spáry do hloubky cca 20 mm. Odstranění omítek v historických objektech je vždy nutné konzultovat s pracovníkem památkové péče. Při vyplavení pojiva ze spár je nutné provést opětovné vyspárování s použitím malt s vysokou prodyšností (např. modifikované vápenné malty). Malty s nižší prodyšností (např. cementové) zadržují vlhkost ve zdivu a způsobují krystalizaci solí ve zdících materiálech. Nahrazení cementových malt maltami vápennými pomůže k lepšímu vysušení stěn. V případě potřeby dosažení vyšší pevnosti je vhodné použít maltové směsi s hydraulickým vápnem. Povrchová úprava zdiva musí mít dostatečnou difuzní propustnost.14
5.3
Trhliny vzniklé ve zdivu lze vyplnit maltou, v případě většího poškození lze opravu provést sesponkováním zdiva skobami z betonářské výztuže nebo velmi efektivním systémem vkládané vysokopevnostní výztuže do ložných spár zdiva (např. systém Helifix). Deformace zděných nosných konstrukcí jsou obvykle obtížně odstranitelné. Zvětšování deformací lze zabránit ztužením zdiva nebo podepřením nesených konstrukcí novým způsobem. Pro celkové ztužení objektu lze využít systém vodorovných táhel, která by měla být umístěna vždy v úrovni stropních konstrukcí a v úrovni podlahy prvního nadzemního podlaží. Jejich aplikací vznikne prostorově relativně tuhá konstrukce. V případě nutnosti demolice je při rekonstrukci vhodné použít původní nepoškozený zdící materiál. U zdiva z nepálených cihel (vepřovic) je třeba věnovat velkou pozornost tomu, aby vysoušení probíhalo pomalu, přirozeným způsobem. Omítky jsou často to jediné, co drží konstrukci pohromadě. Zvláště v případě nepropustných omítek může být jejich odstranění velmi riskantní. Z hlediska bezpečnosti a trvanlivosti je vhodné nepálené cihly nahradit cihlami pálenými nebo jiným vhodným zdícím materiálem.15 Při sanaci je nutné zajistit vodorovné nosné konstrukce proti poklesu. Betonové a železobetonové konstrukce mohou být poškozeny trhlinami a je třeba vyhodnotit, do jaké míry tyto trhliny konstrukci ohrožují či snižují její životnost a použitelnost (jednat se může např. o maximální šířku trhlin z důvodu nebezpečí průniku agresivních médií k výztuži apod.). Trhliny lze ponechat bez sanačního zásahu nebo injektovat materiály na bázi epoxidových či polyuretanových pryskyřic. Při mechanickém poškození konstrukce projevujícím se ztrátou materiálu je vhodné provést reprofilaci sanačními maltami a betony. Je třeba počítat s tím, že betonové konstrukce vysychají pomalu.
Svislé nosné konstrukce
Ocelové a kovové sloupy a pilíře obvykle nevyžadují zvláštní sanační zásah. V zásadě se může jednat o očištění, vysušení a obnovu povrchových úprav – nátěrů – jako ochrany proti korozi. Součástí sanačních opatření je vytvoření vnitřního prostředí, které trvale zabrání vzniku povrchové kondenzace na ocelových prvcích. Jedná se o prostředí s dostatečně vysokou teplotou a nízkou relativní vlhkostí. V případě nadměrných deformací, natočení apod. lze uvažovat o vrácení konstrukce do původní polohy a tvaru, pokud to je technicky možné, případně o výměně prvku.
14 15
14 Aplikace tvrdých neprodyšných vrstev na opukové zdivo má fatální následky. 15 Společnost pro technologie ochrany památek – STOP. Zpravodaj STOP. 2002, svazek 4, mimořádné číslo. ISSN 1212-4168.
100
Specifika jednotlivých typů konstrukčních prvků
Ukázka elektronické knihy