ALAN WATTS 97
lidskou mysl je takový postup zcela přirozený a snadný. Jakmile zjistíme, že před bolestí není úniku, přestaneme s ní bojovat a začneme ji vstřebávat. Mysl v tu chvíli prožívá utrpení vědomě a naplno bez jakéhokoliv subjektu, který by se mu snažil vzdorovat. Člověk najednou začne bolest vnímat stejně celistvě a odosobněně jako slast. Bolest se stává součástí přítomnosti a nic než přítomnost prožívat nelze. Když se vzdáme boje s bolestí, tak utrpení odejde, nebo se alespoň zmírní a stane snesitelným. Někdy zůstane, ale když mu neklademe odpor, změní se k nepoznání. Bolest najednou není problém. Cítím ji, ale nepotřebuji se jí zbavit, protože již vím, že bolest a snaha se od bolesti oprostit jsou jedno a totéž. Najednou neexistuje žádné samostatné „Já“, které by na bolest mělo „reagovat“. Jakmile tuto pravdu pochopíte, tak před utrpením přestanete utíkat – „spojíte“ se s ním, a bolest se najednou rozplyne. Představte si, že by neexistovaly léky na bolest. Před bolestí hlavy nemůžete uhnout jako před plamenem. Při migréně naplňuje bolest vaši hlavu, ale i „Já“. Jakmile vám dojde, že vy sami jste bolest, tak utrpení ustoupí, protože nemá, na koho by útočilo. Najednou přestane mít význam – prostě to bolí a tečka. Nejde tady o experiment, který by mohl přijít vhod ve chvílích nouze. Jde o úplně nový přístup k životu, který vyžaduje neustálou vědomou pozornost a cit k přítomnému okamžiku. Začněte tím, že se při všech činnostech a situacích budete snažit být naprosto přítomní. Zároveň si musíte uvědomit, že vlastně nemáte na vybranou. Člověk
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284129
98 Vědění pro nejisté časy
je nedílnou součástí přítomnosti – žádný subjekt, který byste mohli oddělit a pojmenovat, neexistuje. Tuto skutečnost si samozřejmě nemusíte vůbec přiznávat, ale to jen za cenu, že jste ochotni strávit celý život marným bojem proti nevyhnutelnému. Jakmile tuto pravdu přijmete, je pomyšlení na jakýkoliv jiný způsob bytí naprosto absurdní. Můžete si vybrat mezi životem stráveným marným bojem s neporazitelným proudem skutečnosti a životem s očima otevřenýma všem divům světa. Klíčem je pochopení. Pokud se ptáte, jak cestu k vědomému bytí objevit, jaké jsou přesné kroky a metody, které vás k němu dovedou, tak jste to vůbec nepochopili. Metody slouží pouze k vytváření věcí, které ještě neexistují. Zde se naopak snažíme pochopit něco, co tu již je – přítomný okamžik. Rozhodně nejde o nějakou psychologickou či spirituální metodu sebezdokonalování. Stačí jen vědomě prožívat přítomnost a uvědomit si, že ji nelze definovat ani se od ní oddělit. Jediné pravidlo je: „Dívej se!“ Bez nadsázky si dovolím tvrdit, že otevřená a přítomná mysl nám dovoluje nahlížet na svět, jako by byl právě stvořen a „jitřní hvězdy společně plesaly a všichni synové Boží propukli v hlahol.“ Když se naopak vše snažíme pochopit jen skrze slova, minulost a vzpomínky, podobáme se turistům s nosem neustále zabořeným v průvodci, co se kolem sebe ani nerozhlédnou. Na náš životní styl skvěle pasuje kritika tradičního vzdělávání A. N. Whiteheada: „Celé naše školství vycházející z křesťanské tradice se točí výlučně kolem knih… Ale než Adam v Ráji pojmeno-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284129
ALAN WATTS 99
val zvířata, musel je nejprve pozorovat taková, jaká jsou. Tradiční vzdělávaní naopak nutí žáky pojmenovat zvířata, ještě než je doopravdy uvidí.“6 „Pojmenovat“ v nejširším slova smyslu znamená interpretovat zkušenost pomocí vzpomínek, překládat ji pomocí paměti a zaškatulkovat neznámé do struktury již poznaného. Moderní, civilizovaný člověk na svět snad ani jinak nahlížet neumí. Všichni a vše musí mít nálepku, název, číslo, osvědčení, záznam, klasifikaci. Co se nedá zařadit, je nepravidelné, nepředvídatelné a nebezpečné. Bez pasu, rodného listu či státní příslušnosti v podstatě neexistujeme. Když nesouhlasíte s kapitalisty, nazvou vás komunistou a naopak. Tomu, kdo nesouhlasí ani s jedním z opozičních názorů, nerozumí nikdo. Pro mysl moderního člověka je téměř nepředstavitelné, že by mohl existovat náhled na život prostý jakýchkoliv koncepcí, víry, názorů a teorií. Takový životní postoj mohou mít jen blázni či hlupáci. Uvěřili jsme iluzi, že celý vesmír drží pohromadě jen díky kategoriím zavedeným lidským myšlením, a bojíme se, že když se racionálního uvažování nebudeme držet zuby nehty, tak se vše rozpadne v naprostém chaosu. Neustále si připomínáme, že základem lidského života je paměť, myšlení, jazyk a logika. Tyto prvky přitom tvoří jen půlku zdravého rozumu a člověk, který je příčetný jen z půlky, je v podstatě šílený. Dívat se na svět beze slov 6 A .N. Whitehead. Science and the Modern World (Cambridge, 1933), str. 249.
Ukázka elektronické knihy