mondu. Ale takhle pozdě večer by se mu mělo jet dobře po dálnici. „Budu muset jet autem. Podle dopravy bych tam měl být nejpozději do sedmi hodin. Prosím, zavolejte mi, kdybyste se dozvěděla cokoli nového. Ve které je nemocnici?“ „Západní Mount Sinai. Byli jsme na cestě z večeře na Upper West Side.“ Ještě asi minutu domlouvali organizační věci a zavěsili. Alistair přešel do krizového režimu. Automaticky do sportovní tašky naskládal oblečení a hygienické potřeby, uvařil si kávu na cestu, zamkl dům, vynesl odpadky do popelnice a vydal se k autu. Rozjel se směrem k městu, světlomety jasně zářily na tmavé pusté venkovské silnici. Vědomí, že by mohl ztratit svého mladšího syna, že by Mike mohl zemřít, mu způsobovalo takovou bolest na hrudi, že skoro nemohl dýchat. Vyndal telefon z držáku a zavolal Joshovi.
•
98
• Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284121
KAPITOLA 13 Olivia
V
pondělí ráno Olivii probralo z hlubokého spánku hlasité bušení na dveře. Alistair! Kdo jiný by to mohl být? Jak se mu jen bude moct podívat do očí? Půl noci se jen převracela. Styděla se za neuvážený polibek, neustále na to musela myslet a usnula až po třetí hodině ranní. Další hlasité zabouchání ji vyhnalo z pohodlí postele s hřejivou dekou a prachovými polštáři. Zatímco zbytek domu byl ve stavu polorozpadu, ložní prádlo bylo srovnatelné s pětihvězdičkovým hotelem. Přehodila přes sebe župan a bosá seběhla ze schodů na dřevěnou podlahu. Připravila se na to, že bude muset čelit Alistairovi – zvedla hlavu a vystrčila bradu –, ale když otevřela, byla překvapená a zároveň trochu zklamaná, když na verandě stáli dva muži z rozvozové služby. „Dobré ráno, madam.“ Oba zároveň smekli čepice. Z toho, co viděla, byl menší z mužů s velikými bicepsy silný jako býk, zatímco vyšší hubený muž s propadlým hrudníkem vypadal, že je příliš slabý i na to, aby zvedl pytlík s moukou – natož lednici. „Přivezli jsme vám lednici,“ oznámil svalovec. Přitáhla si župan pevněji kolem těla a prsty si projela vlasy. „Zapomněla jsem, že dnes máte přijet. Prosím, pojďte dál.“ Když jim uhýbala z cesty, letmo se podívala směrem k Alistairovu domu. Jeho příjezdová cesta byla •
99
• Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284121
prázdná, auto bylo pryč. Vlastní kavárnu. Nemusí tam být, aby obsluhoval během snídaní? Ale vždyť přece zmiňoval, že jeho podnik vede nějaká manažerka. Dovedla muže do kuchyně a dohlédla na výměnu ledniček. „Myslela jsem, že přivezete nějakou starší obouchanou,“ podivovala se nad novou krásnou lednicí z nerezové oceli se zásobníkem na vodu a led. Svalnatý muž se zasmál: „Kdepak, madam. Dostala jste tuhle krásku za skvělou cenu.“ Hubený muž dodal: „Je ve skvělém stavu, má jen odřený roh dole na dveřích u mrazáku.“ „Majitelka bude mít radost,“ poděkovala Olivia. Svalnatý muž přejel rukou po straně staré lednice. „A tahle babička pojede na hřbitov.“ Olivia sledovala, jak lednici připevnili na vozík a vyjeli s ní ze dveří ven. Jakmile odjeli, otevřela Alistairův chladicí box. Led se už rozpustil a obsah – jogurty, mléko do kávy, balíček krůtí šunky a mozzarella s nízkým obsahem tuku – plaval na povrchu. Skrz kuchyňské okno sledovala po očku Alistairovu příjezdovou cestu a celý obsah boxu kus po kusu osušila papírovými utěrkami a vložila do nové lednice. S trochou úsilí dotáhla chladicí box přes podlahu obývacího pokoje a ven na kraj verandy, kde vytáhla zátku a vypustila vodu. Zaklonila hlavu a vnímala teplo slunce na tváři. Podle předpovědi počasí na jejím telefonu je čekal další téměř letní den. Rychle vyběhla po schodech do ložnice, převlékla se do plavek a vyrazila k molu. Z kůlny vytáhla paddleboard k molu a vydala se opačným směrem než předchozího dne s kajakem. Jak klouzala po vodě, myšlenkami se vrátila k včerejšímu večeru. Nemohla uvěřit, že ho opravdu políbila. Dohnala ji sexuální deprivace k tomu, aby takhle útočila na muže? Nebo ji prostě jen pohltil okamžik – oheň, večeře při svíčkách a chladný vánek? •
100
•
Ukázka elektronické knihy