Kávu vaří Karl „tureckou“. Všichni Norové totiž odmítají do kávy cokoli přidávat. Hned ráno se uvaří z hrubě umleté kávy dávka na celý den. Tlustá vrstva sedliny, která zbyde po vypití, se znovu zalije vodou a ta po zbytek dne bublá v plechové konvici na kamnech. Žádný lovec ze Špicberků se nepustí do něčeho nového, dokud si nedopřeje pořádných pár loků horké kávy. I kdyby se před chatou zrovna objevil lední medvěd, musí si na svou poslední hodinku počkat, než lovec dopije hrnek kávy. Když jsem s vařením na řadě já, očekává se, že budou jídla z mouky. Není ale nijak lehké vyrobit objednané knedlíky, noky a trhance, když mám k dispozici jen jedno vejce na týden. Kajčí vajíčka jsou sice dvakrát větší než slepičí, roztomile světle zelená a černě puntíkovaná, ale bílek je cítit rybinou a nedá se ušlehat, i kdybych se snažila sebevíc. Po jídle, když se na plotně peče chleba a teplota v chatě ve výši hlavy přesahuje čtyřicet stupňů, zatímco u podlahy je pod nulou, je nejlepší vyhledat vodorovnou polohu ve výšce, kde panuje průměrná teplota. V takových chvílích odpočinku na palandách si vyprávíme příběhy. Lovci mají bezpočet zážitků. Vykládají o plavbách po moři plném ker ve špicberských vodách, kolem Grónska a v Bílém moři. Karl zažil dvě ztroskotání u severovýchodního pobřeží Západního Špicberku, při nichž musel s ostatními námořníky přeskakovat z jedné plovoucí kry na druhou. V jednom případě je zachránila rybářská loď, v druhém lovci z Verlegenhuku. Povídá nám i o jedné ze svých výprav na lov tuleňů a sběr peří, při níž jim loď nečekaně zamrzla v průlivu Hinlopen. Protože neměli na přezimování dostatečnou výbavu, vypravili se všichni tři s jediným spacím pytlem a jen v holínkách přes zamrzlý Ny Friesland do Wijdefjordu a odtamtud do Dicksonfjordu, odkud je Oxaas, stejný lovec, který svého času zachránil Karla a jeho kamarády po ztroskotání ve Verlegenhuku, ve veslici odvezl do Adventfjordu. 98
ŽENA V POLÁRNÍ NOCI
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS283753