98
TŘETÍ PŘÁNÍ Marek Kožušník 1. Matyáš vyšel z hospody U Zkouřenýho králíčka. Hubert byl dva kroky za ním. „Je teprve půl desátý,“ řekl Hubert. „Nejseš nemocnej?“ „Prostě chci jít domů, no.“ Hubert se na něj dlouze podíval a pak zavrtěl hlavou. „Je pátek večer. Zrovna přišly tři parádní samotný kočky, a tebe napadne, že ti bude líp samotnýmu doma, jo?“ Na to nebylo co říct. „Viděls to?“ řekl najednou Matyáš. Hubert se snažil zapálit cigaretu. „Co jsem měl vidět? Vždyť je tma.“ „Toho anděla, vole.“ „Jakýho anděla? Co blbneš?“ „Na kašně. Stál tam anděl a kynul nám,“ oznámil Matyáš. „Poznám přece anděla. Tolik jsem toho zase nevypil. Nebo jo?“ „Osm piv a čtyři fernety.“ „Tak vidíš. Byl to anděl!“ Hubert se zastavil a upřeně se zadíval na Matyáše. Pak na kašnu. A znovu na Matyáše. „Anděl, jo? Živej? A jak vypadal?“ „Takovej bílej. S křídlama.“ „Tak to seš v prdeli.“ „Támhle je!“ vykřikl Matyáš. Náměstí bylo úplně prázdné. Nikde ani noha. ZPĚT NA OBSAH Ukázka elektronické knihy, UID: KOS283429