MLHA NAD SHADOW SANDS
„Ano. Pokud je to nutné, můžou si vzít věci, které slouží jako důkaz. Ale musejí zaznamenat, co odnášejí,“ odpověděla Kate. „Ale zdá se, že Henry Ko sem prostě jen vrazil, zamával svým průkazem a nechal odnést, co mu přišlo pod ruku.“ „Proč by si brali její knížky?“ „Nevíme přesně, co bylo na těch policích. Mohli vzít osobní papíry, deníky. Její laptop.“ Kate cítila zklamání, že v pokoji nezůstalo nic osobního. Sešli do přízemí a Kate nahlédla do obývacího pokoje. Až na ohromnou televizi a šest sedacích vaků rozesetých kolem byl prázdný. Zamířili do kuchyně. „Je tady tak čisto. Dokonce i deska sporáku,“ poznamenal Tristan. Kate se na něj podívala. „Tohle není prohlídka, která se týká vyšetřování. Jen se tady díváme.“ Kate si všimla lednice, kterou pokrývaly magnetky a menu z různých restaurací s donáškou. Mezi tím vším visel zastrčený papírek se dvěma jmény a telefonními čísly. První jméno bylo Barry Lewis, druhé Kirstie Newettová. Kate si papírek vyfotografovala mobilem. Pak do Googlu zadala „Barry Lewis“. „Fajn, myslím, že máme našeho místního farmáře,“ poznamenala, když pročetla výsledky hledání. Našla čtyři odkazy a třetí se týkal majitele farmy Fairview na okraji Dartmooru. „Kirstie Newettová je poměrně běžné jméno. Je tady sedmnáct facebookových profilů a na Googlu se ukazuje spousta výsledků,“ řekl Tristan, který pracoval na svém telefonu. Slyšeli, jak se otevřely dveře koupelny, a Kate přešla k patě schodiště. – 101 – Ukázka elektronické knihy, UID: KOS283191
Robert Bryndza
„Haló? Liame?“ Nahnul se přes zábradlí. Dlouhé vlasy měl mokré a na sobě jen ručník omotaný kolem pasu. „Ano?“ „Omlouvám se. Nezmínila se Magdalena o ženě jménem Kirstie Newettová?“ „Ne.“ Tristan se postavil ke schodišti vedle Kate a podíval se nahoru. „A mluvila o projektu, který se týkal místních mýtů a legend?“ pokračovala Kate. „Jo. Byla nervózní kvůli schůzce s tím chlápkem, farmářem, co našel ten divný otisk stopy.“ „Barrym Lewisem?“ ujistil se Tristan. „Jo. Jela ho navštívit, ale pak šli do hospody. Z hospody mi zavolala, jen aby o sobě dala vědět. Říkala, že narazila na pár podivínů.“ „Kdy to bylo?“ „První týden v říjnu. Nabídl jsem jí, že ji vyzvednu, ale později znovu volala z hospody a říkala, že je všechno v pohodě, a přišla domů… Tenkrát.“ Na tváři se mu objevil nešťastný výraz, protože si uvědomil, co právě řekl. „Liame, pamatujete si název té hospody?“ zeptala se Kate. Zvedl ruku a prsty si projel mokré vlasy. „Znělo to jako ve staré angličtině. U Starého… ne… U Divokého dubu, kousek od Chagfordu.“ „Díky. Tady je moje telefonní číslo, kdybyste si ještě na něco vzpomněl.“ Kate na kousek papíru napsala číslo a vystoupala několik schodů. Liam se natáhl a papírek si vzal. – 102 – Ukázka elektronické knihy, UID: KOS283191
MLHA NAD SHADOW SANDS
„Neměl bych zavolat na policii, když si vzpomenu na něco, co se týká Magdalenina zmizení?“ zeptal se Liam. „Jen si o Magdalenu děláme starosti.“ „Jsme znepokojení kolegové,“ dodal Tristan. „Chtěla po vás policie alibi?“ vyptávala se Kate. „Jo, chtěla. V neděli a pondělí u mě byl jeden chlápek. Potvrdil to,“ odpověděl s rozpačitým úsměvem. Když vyšli zpátky na ulici, od moře pod nimi foukal vítr. Kate se podívala na hodinky. „Sakra! Za deset minut mám schůzku Anonymních alkoholiků, a pak mi bude skypovat Jake… Můžu vám zavolat později?“ „Určitě,“ přitakal Tristan. „Jste v pořádku? Kvůli policii si nedělejte starosti.“ Tristan přikývl, ale Kate měla dojem, že pořád vypadá ustaraně. „Na detektivy, jako je Henry Ko, jsem narazila mnohokrát. Používají machistické kecy jen proto, aby kompenzovali skutečnost, že v práci nejsou moc dobří. S Magdaleniným zmizením nemáte nic společného… Chcete, abych vás hodila domů?“ „Ne, děkuju, půjdu pěšky. Není to daleko. Potřebuju se trochu nadýchat vzduchu.“ „Dobře. Zavolám později ohledně těch jmen.“ Kate nasedla do auta a dívala se za odcházejícím Tristanem, který na konci ulice zabočil dolů k nábřeží. Nevypadal dobře. Bude na něj muset dohlédnout. Nastartovala a rozjela se na setkání Anonymních alkoholiků.
Ukázka elektronické knihy