J JALTSKÁ KONFERENCE (4.–11. únor 1945) – druhá konference Velké trojky (J. V. Stalin, F. D. Roose velt, W. Churchill) konaná v Jaltě na Krymu dohodla koordinaci postupu vojsk v závěru války včetně rozdělení operačních zón a vlivu v nich. Dále byly dohodnuty zásady poválečného uspořádání Německa: zničení německého militarismu a nacismu, rozdělení Německa na okupační zóny (vedle americké, britské a sovětské rozhodnuto i o přidělení okupační zóny Francii v Německu i v Rakousku). Rozhodnuto o potrestání německých válečných zločinců, ustavena Spojenecká reparační komise. Polské východní hranice měly vést po tzv. Curzonově linii navržené v roce 1920, což SSSR ponechávalo východní území předválečného Polska. Polsko mělo být odškodněno územím na východě Německa. Základem polské vlády měla být levicová lublinská vláda, doplněná o některé představitele polské exilové vlády z Londýna. V Jugoslávii měla být vytvořena společná vláda z domácího komunistického odboje a londýnské exilové vlády. Přijata Deklarace o osvobozené Evropě (viz). V tajné dohodě se SSSR zavázal dva až tři měsíce po skon-
čení bojů v Evropě vstoupit do války proti Japonsku. Sovětskému svazu byl za to slíben jižní Sachalin a přilehlé ostrovy a další výsady. Bylo dosaženo shody o hlasování v Radě bezpečnosti OSN a dohody, že vedle SSSR budou v OSN zastoupeny také Bělorusko a Ukrajina.
JANOVSKÁ KONFERENCE (10. duben – 19. květen 1922) – mezinárodní hospodářská konference s cílem upravit rozvrácené ekonomické vztahy po válce. Konference v Janově se zúčastnilo na třicet států, mezi nimi i Německo a sovětské Rusko. Německo vidělo v konferenci šanci využít rozporů mezi Francií a Velkou Británií a dosáhnout zmírnění ustanovení Versailleské mírové smlouvy (viz). Sovětské Rusko šlo na konferenci s očekáváním, že se mu podaří překonat mezinárodněpolitickou izolaci a získat diplomatické uznání. Předpokladem k tomu bylo vyřešení otázky vzájemných náhrad. Základem pro jednání se mělo stát tzv. londýnské memorandum. Věřitelské nároky západních vlád a bank představovaly 18 miliard zlatých rublů, sovětská vláda vyčíslila své pohledávky za škody způsobené zahraniční intervencí ve výši 30 miliard
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS283152