Mýty a fakta o autismu (Ukázka, strana 99)

thimerosalu a pak byla nahrazena nebuněčnou vakcínou. Díky přesnosti dánského registru bylo možné porovnat osoby očkované s thimerosalem a bez něj. Mezi oběma skupinami nebyl nalezen rozdíl v incidenci PAS. Odstranění thimerosalu z vakcín bylo následováno zvýšenou incidencí PAS, nikoli poklesem. V USA naopak zátěž thimerosalem během devadesátých let stoupala, nicméně tendence nárůstu autismu byla stejná jako v Dánsku a Švédsku, kde byl naopak úplně vyřazen. Rutter (2005) nakonec svou analýzu uzavřel tím, že se nepodařila prokázat souvislost mezi incidencí autismu na jedné straně a očkováním MMR nebo thimerosalem na straně druhé. Ke stejným závěrům později došla i řada dalších autorů revidujících tuto citlivou problematiku, například Susan Folsteinová (Bölte a Hallmayer, 2011). Rutter však nemohl vědět, co dnes víme my. Po mnoha letech se ukázalo, že autor hypotézy o souvislosti vzniku autismu s očkováním, britský lékař Andrew Wakefield, prokazatelně falšoval data svých výzkumů, aby jejich výsledek vyzněl kladně. V roce 2010 Britská lékařská rada zakázala Wakefieldovi vykonávat lékařské povolání na celém území Velké Británie. Časopis Lancet se od původního Wakefieldova článku z roku 1998 oficiálně distancoval. Ve světle faktů Wakefieldovi nezbylo než se přestěhovat do USA, ale ani tam lékařskou praxi nevykonává. Živí se jako poradce a aktivista proti očkování. V době konspiračních teorií však Wakefieldova falešná hypotéza žije navzdory faktům svým vlastním životem. Někteří rodiče skálopevně věří, že se Wakefield stal obětí konspirace výrobců vakcín, a nenechávají své děti nadále očkovat. V důsledku toho klesá proočkovanost a ve světě se množí infekční nemoci, které byly již téměř vymýceny. Opět na ně umírají lidé, kteří by nemuseli. Už Hérostratos, když zapaloval slavný Artemidin chrám v Efezu, věděl, že slavným se člověk může stát i špatným činem – dokonce mnohem snadněji než skrze jakýkoli čin dobrý. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS283070