2
Patologické hráčství
ŠŽS sestává z 18 položek, z nichž 6 je formulovaných negativně. Každou dimenzi (motivační, afektivní a kognitivní) tvoří 6 položek. Kognitivní dimenzi tvoří položky týkající se celkového životního nasměrování, pochopení života či životního poslání. Motivační dimenzi zachycují položky týkající se cílů, plánů, jakož i síly, vytrvalosti a zapojení v nich. Afektivní dimenzi tvoří položky týkající se životní spokojenosti, naplněnosti, optimismu, v negativní rovině znechucení, jakož i pocitů jednotvárnosti. Dotazník zjišťuje trojrozměrné chápání smysluplnosti a byl prověřován faktorovou analýzou. Vnitřní konzistence škály byla ověřována prostřednictvím koeficientu Cronbachovo alfa (celá škála α = 0,87; jednotlivé položky: kognitivní α = 0,78; motivační α = 0,76; afektivní α = 0,78). Korelace položek byly také poměrně vysoké a pohybovaly se v rozmezí od 0,38 do 0,63 (Halama, 2002). Autorem výzkumné metody určené k měření míry spokojenosti v životě SWLS17 (angl. „The Satisfaction with Life Scale“) jsou Diener et al. (1985). Bližší informace o dotazníku uvádějí Diener, Lucas a Scollon (2006). SWLS je sebeposuzující výzkumný nástroj, který sestává z pěti výroků, na které respondent vyznačuje na 7bodové Likertově škále míru souhlasu, resp. nesouhlasu. Výroky se týkají života jako ideálu, podmínek života, spokojenosti se životem, úspěšnosti v životě a životních změn. Validita a reliabilita SWLS byla ověřována u 109 českých vysokoškolských studentů v studii Lewise et al. (1999). Výsledky prokázaly vyhovující spolehlivost výzkumného nástroje (α = 0,79). Průměrná hodnota SWLS je u vysokoškolských studentů 23,5 a u seniorů 25,8 (Křivohlavý, 2013). Za účelem statistické analýzy a zpracování získaných dat jsme použili program SPSS for Windows verze 21.0. Získané údaje jsme na úrovni statistické deskripce analyzovali pomocí četností (N), aritmetického průměru (AM), standardní odchylky (SD), standardní chyby odhadu (SE), mediánu (MDn), modusu, výběrového rozptylu, koeficientů šikmosti a špičatosti, minimálních a maximálních hodnot a rozsahu hodnot. Na rovině statistické inference jsme při analýze kategorických proměnných použili frekvenční analýzy a chí-kvadrát testy nezávislosti následované analýzou standardizovaných reziduálů. V případě kontinuálních proměnných jsme před uskutečněním volby adekvátních statistických testů zjišťovali splnění podmínky normality distribuce jednotlivých závislých proměnných, a to na základě koeficientů šikmosti a špičatosti, resp. jejich z-skórů.18 Jelikož se předpoklad normality potvrdil, použili jsme parametrické Studentovy t-testy pro dva nezávislé výběry, Studentovy t-testy pro dva závislé výběry a Pearsonovu srovnávací analýzu. V rámci multivariační analýzy jsme vztahy 17
Originální verze: DIENER, E. et al. Satisfaction with Life Scale. Journal of Personality Assessment. 1985, IL(1), s. 71–75. ISSN 0022-3891. Česká verze: KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie pocitů štěstí. Současný stav poznání. Praha: Grada Publishing, 2013, 131 s. ISBN 979-80-247-4436-0. Slovenská verze: vlastní překlad z české verze. 18 Z-skór koeficientů šikmosti a špičatosti se počítá jako podíl hodnoty koeficientu a jeho standardní chyby odhadu. Předpoklad normality distribuce dat lze podpořit, pokud je hodnota z-skóru < 1,96, tj. p (1) < 0,05 v případě malých výzkumných souborů (N < 30), pokud je hodnota z-skóru < 2,59, tj. p (1) < 0,01 v případě středně velkých výzkumných souborů (30 < N < 200) a pokud je hodnota z-skóru < 3,24, tj. p (1) < 0,001 v případě velkých výzkumných souborů (N > 200) (Field, 2013). 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS283064