se – jak se z jeho řeči dalo vyvodit – dopustili chyb. Až mě mrazilo v zádech, když jsem to sledoval a poslouchal, když jsem viděl rostoucí spokojenost různých muslimských komentátorů. Papežovo vystoupení dokonale ladilo s jejich interpretací, podle níž Západ muslimy vždy pronásledoval a perzekvoval. Kvůli této modlitbě a slovům, jimiž ji předtím Vatikán uvedl, získali oficiální potvrzení pro teze vlastní propagandy. Jenomže to, čemu papež říkal „užití násilí při službě pravdě“, bylo ve skutečnosti rytířskou, odvážnou, podivuhodnou oddaností v boji o záchranu církve před ujařmením! Škoda, že právě takové „užití násilí při službě pravdě“ chybělo v období jeho pontifikátu, a také dnes, kdy tisíce nevinných křesťanů umírají, protože se nenajde nikdo, kdy by užil síly a zachránil jejich životy.
Vzor Staše Tarkowského Kolikrát už jsem v souvislosti s dílem romantického spisovatele Hen ryka Sienkiewicze slyšel ten obvyklý protektorský, povýšený tón. Jednou, že prý autor něco nevěděl, poté zase cosi zjednodušil, nebo naopak přibarvil a přikrášlil. Jeho osudy v polské literární tradici působí prazvláštně. Jednak se mu dostává uznání a úcty, zároveň však zaznívá čím dál hlasitější výsměch. Vzpomínám si, jak jsem v dětství zažíval okouzlení Sienkiewiczem, že jsem trávil radostné hodiny unesení, když jsem se, ukrytý před okolním světem, vrhal na další a další jeho knihy a hltavě je četl. Otevíral se mi v nich jiný, vznešený svět, hrdinové byli vzoroví a šlechetní, a když procházeli zkouškami, museli statečně čelit osudu. Dnes shledávám ještě zřetelněji, jak velký význam měl v tomto románovém světě spisovatelův hluboký katolicismus, jeho přirozené, silné a neochvějné ukotvení v římskokatolické víře. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS282854