K U C H T Í K – za ním: Strýčku! Strýčku! Proboha, strýčku!
Utekli. VO D N Í K – příšerným hlasem: Pomstím se, pomstím, kam říš má dosahá! J E Ž I BA BA – belhajíc zpátky do chalupy:
Hahaha! Hahaha! Hahaha! Zatím zhasly červánky na západě, setmělo se, a záhy vyjde měsíc. Na palouku se sbíhají lesní žínky. L E S N Í Ž Í N K A – tančíc:
Mám, mám, zlaté vlásky mám, svatojánské mušky slétají se k nim, ruka moje bílá vlásky rozpustila, měsíček je češe svitem stříbrným. J I N Á Ž Í N K A – tančíc:
Mám, mám, bílé nožky mám, proběhla jsem palouk celičký, proběhla jsem bosa, umyla je rosa, měsíček je obul v zlaté střevíčky. T Ř E T Í Ž Í N K A – tančíc: Mám, mám, krásné tílko mám, na palouku v noci svítí jeho vděk. Kudy běžím všudy, moje bílé údy do stříbra a zlata šatí měsíček.
( 98 )
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS282737
K I T C H E N H A N D – following him: Uncle! Uncle! For goodness sake, uncle!
They run away. S P I R I T O F T H E L A K E – in a terrifying tone of voice:
I’ll seek revenge, revenge, throughout my realm! J E Ž I BA BA – hobbling off to her cottage:
Ha, ha, ha! Ha, ha, ha! Ha, ha, ha! The red rays of sunset in the west have meanwhile faded away. Darkness falls and shortly the moon emerges. The wood nymphs come running, gathering in the glade. A WO O D N Y M P H – dancing:
Mine, mine, soft golden hair, all mine, attracts fireflies, it draws them all. From my pale hands the tresses fall, caressed by silvery light from the moon. S E C O N D WO O D N Y M P H – dancing: Mine, mine, tiny light feet, all mine, across the lakeside glade I flew, bare feet refreshed by evening dew, moonbeams for slippers, golden, fine. T H I R D WO O D N Y M P H – dancing:
Mine, mine, fair dainty body, all mine. By night it elegantly gleams, as I run free, my alabaster limbs are swathed in silver-gold moonshine.
( 99 )
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS282737
L E S N Í Ž Í N K Y – navzájem:
Dokola, sestřičky, dokola, v lehounký noční vánek, za chvíli z rákosí zavolá zelený hastrmánek. Vidouce vodníka: Už tu je, už tu je, už si sítě zpravuje, Hastrmánku, hejahej, honem si nás nachytej! Kterou chytíš, mužíčku, dá ti pěknou hubičku! Ale žena, hahaha, za uši ti vytahá! VO D N Í K – smutně: Nelaškujte plaše, děti moje zlatovlasé, rodná voda naše lidským rmutem zkalila se. L E S N Í Ž Í N K Y – stanou:
Cože nám ruší veselý rej? Povídej, mužíčku, povídej! VO D N Í K :
Hluboko na dně sténá sestrami zavržená ubohá rusalka bledá! Běda! Ó běda! Ó běda! Ponoří se do jezera.
( 100 )
Ukázka elektronické knihy