2. prosince 1991 došlo k poslednímu otevření rakve Eleonory, kde byly uložené také ostatky krále Rudolfa I., řečeného Kaše. Tím byl završen antropologicko-lékařský průzkum pozůstatků členů habsburské císařské a královské rodiny pohřbených v katedrále sv. Víta. Za zajímavost stojí Eleonořiny šaty, odpovídající španělské módě a dokumentující skutečnost, že dříve se dětský oděv nijak neodlišoval od oděvu dospělých. Byly původně bílé zvonovitého tvaru, s rukávy na ramenech balónovitě rozšířenými. Kosterní pozůstatky arcikněžny byly očištěny, konzervovány a rekonstruovány, jak to dovolovalo jejich zachování. Nejlépe zachovalou částí Eleonořiny kostry je lebka… A právě tuto lebku jsem na jaře 1992 dostal ke klinickému vyšetření.
Vlastní pozorování Nejprve byly zhotoveny telerentgenografické snímky, pořízena fotografická dokumentace a lebka proměřena. Prof. Vlček uvádí: „Skelet je zvláště nápadný ve vertikální normě. Při široké základně tvořené širokým a plochým obloukem spojujícím oba výrazné temenní h rboly vybíhá obrys při pohledu shora do
48 mm 54 mm Oa 2. Ortopantomogram. Osa zvýrazňuje asymetrii dolní čelisti, šipky dolní okraj očnic; šikmá rovina skusu 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS282548