18 Oddělení soudní patologie Karolínského institutu je červená cihlová budova s modrými markýzami. V prudkém slunci je na oknech vidět každá šmouha. Na protější straně ulice před oddělením neurologie na stožáru zplihle visí vlajka. Joona zašel na Severní hřbitov a položil na hrob květiny. Teď odbočí na parkoviště, všimne si, že Nålenův bílý jaguár dnes poprvé stojí správně na vyznačeném místě, a zaparkuje vedle něho. Zaměstnanci vytáhli venkovní nábytek a jako obvykle jej umístili do chráněného rohu budovy. Joona kráčí ke vchodu, vystoupá po betonových schodech nahoru a modrými dveřmi vstoupí do budovy. Nålen, který je profesorem soudního lékařství v Karolín ském institutu a jedním z předních expertů svého oboru v Evropě, čeká na chodbě před svou pracovnou. Jeho bývalý asistent Frippe si založil kapelu a odstěhoval se do Londýna, ale Nålen tvrdí, že jeho nová asistentka Chaya Aboulelaová je stejně dobrá, přestože hard rock nesnáší. „Volala mi Silvermanová a říkala, že tenhle případ nemáš,“ řekne tlumeným hlasem. „To je omyl,“ odpoví Joona. „Dobře, budu to brát tak, že to, co řekla, není pravda — a ne tak, že ty tohle její tvrzení považuješ za omyl.“ Nålen otevře dveře do své kanceláře a pustí Joonu dovnitř. U Nålenova počítače sedí mladá žena v odřené černé kožené bundě. „Tohle je moje kolegyně Chaya,“ řekne Nålen a ledabylým gestem k ní pokyne. Joona k ženě přistoupí a podá jí ruku. Má hubený, vážný obličej a výrazné obočí.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS282508