Meredith se snažila pochopit sama sebe prostřednictvím několika skleniček skotské a rozhovoru s cizím člověkem. Oceňuji její snahu. Každá snaha je chvályhodná. Nemůžeme se správně rozhodovat, čelit výzvám a budovat dobrý život bez alespoň základního vědomí toho, co prožíváme. Jen tak zjistíme, kam vlastně míříme a jak se tam co nejlépe dostaneme. Jednou z největších výzev je naučit se zacházet s hněvem, který s sebou celá desetiletí neseme. Naše kultura je hluboce patriarchální. Byly jsme vychovávány tak, abychom svůj hněv potlačovaly a všechno řešily úsměvem. Když nás muži obtěžují nebo když se snažíme usmířit někoho, kdo nás kritizuje, pocit zlosti se nám ukládá v těle. Pro ženy naší generace je hněv obzvláště obtížnou emocí. Dámy se přeci nevztekají. Svůj hněv často obracíme proti sobě. Stává se z něj deprese nebo sebedestruktivní chování, které zahaluje těžký oblak hanby. Dlouho zadržovaný hněv se mění v trvalou zahořklost. Jako bychom spolkly jed a čekaly, až ten druhý zemře. Jak napsal filozof Jean Améry: „Přibíjíme se na kříž vlastní zničené minulosti.“ Pro mnohé z nás je hněv velice depresivní zkušenost, a proto se ho ze všech sil snažíme přecházet. Ačkoli to možná vypadá nelogicky, nejlepší způsob, jak se hněvu zbavit, je plně ho prožít. Hněv má za úkol chránit něco zranitelného, ať už uvnitř nás nebo vně. Místo „zlobím se“ bychom měly říkat „jde na mě hněv“. Tak budeme moci svůj hněv zvídavě zkoumat, místo aby nás ovládl. Cítit hněv je ovšem jedna věc, a vědět, jak ho vyjádřit, zase druhá. Často střídáme zuřivost a ledové ticho, a ani jedna z těchto věcí příliš nefunguje. Pomocí metody pokus – omyl se musíme naučit, jak svůj hněv projevovat. Odpověď na otázku, jak správně ventilovat hněv, je ovšem pokaždé jiná. Záleží na tom, o jakou situaci se jedná, s kým jsme, jak moc se dokážeme ovládat a jaký následek to nejspíš bude mít. Měly bychom se samy sebe zeptat: „Existuje nějaký způsob, jak projevit vztek, který prospěje mně nebo ostatním?“ Často je nejlepší počkat, až hněv samy zpracujeme a rozmyslíme si, jak s ním naložíme. Někdy je naopak dobré říci „tohle mě tak naštvalo“. Většinou člověku pomůže, když svůj vztek ventiluje nějak fyzicky, jinak všechno to rozrušení a nahromaděná energie zůstanou uvězněné v našem těle a my budeme ustavičně podrážděné. Existuje mnoho
Cestovatelská výbava
97