do tábora, William jim pohrozil zastavením dodávek od překupníků, a jejich vesnice by tak přišla o důležité suroviny. Míšenec stále nikam nepatřil, a tak si tuhle taktiku mohl dovolit.“ Neubránil jsem se úžasu. Jednak nad znalostmi Navahů, kterými dívka oplývala, ale především nad pochmurným osudem mladého míšence, jenž se snažil najít přístav, ve kterém by mohl zakotvit. Život mu přidělil trpkou úlohu, s níž nebylo snadné se vypořádat. Podle Lucyina vyprávění se s ní pral statečně a nenechal se srazit na kolena. Neuchyloval se rovněž k ponižujícím ústupkům, kterými by mohl získat zdánlivé přátele. Moc dobře si uvědomoval, že těmito kroky by si nechal svázat ruce a stal se tak obyčejným přisluhovačem. Musím se s Williamem setkat, umanul jsem si. Chtěl bych se podívat do očí člověku, kterého svět odvrhl, a on se přesto vyškrábal ze dna propasti.
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS282404
NASLOUCHEJ SVÉMU SRDCI Následující dny jsem byl upoután na lůžko a snažil se nabrat ztracené síly. Nečinnost mě ubíjela, jenže zranění bylo natolik vážné, že jsem si nedovoloval ho podcenit. Ztratil jsem mnoho krve a moje tělo se vzpamatovávalo jen velmi pomalu. Lucy o mě po celou dobu pečovala, krmila mě polívkami, měnila obvazy a doplňovala vodu do kalíšku vedle lůžka. Zároveň mě brzdila ve snaze podívat se na čerstvý vzduch a snažila se mi vysvětlit, že bych si tímto činem ublížil. Nemohl jsem se dočkat, až si opět poslechnu zpěv veselých ptáčků a ponořím se do náruče vyrovnané přírody. Nevím, kolik dní uběhlo od obléhání Allisonova ranče, ale příliš jsem se tím nezabýval. Nemělo smysl vracet se k událostem, které mne připravily o pověst zkušeného stopaře, zatímco Lucy přišla o mnohem víc. Přesto se dokázala ovládat a navenek působila vyrovnaně. Nechtěla, abych ji viděl plakat, ale v soukromí dávala svému smutku volný průchod, což jsem poznal podle napuchlých očí. Burt Donovan se dozajista vrátil ke svému nepoctivému řemeslu. Hodlal jsem však dostát svému slibu a oba zabijáky zastavit. Jakmile to bude možné, vydám se po stopách banditů a tentokrát se nebudu chovat tak ledabyle. Zastavím páchání zvěrstev s jejich rukopisem, na to se můžou spolehnout. Indiánská osada nepatřila mezi největší, spíše se jednalo o odlehlou vesnici, která se schovávala poblíž vysoké skalní stěny. Čítala na třicet či čtyřicet stanů a obývat ji mohlo na 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS282404
dvě stě indiánů. Polohu tábora jsem pochopitelně neznal, a tak jsem nedokázal určit, jak daleko od ranče se nachází. Nedaleko však protékala řeka Neches a rovněž jsem na druhém břehu zahlédl Les indiánů, takže jsme museli vyrazit směrem na sever. Samotného Williama jsem spatřil ještě ten den, kdy mi Lucy dovolila opustit tepee a doprovodila mě na sluneční světlo, aby mi přihrálo barvu do pobledlých tváří. Přijížděl z malé průrvy, kde se skály rozestupovaly a vytvářely průjezd velký maximálně pro dva jezdce vedle sebe. Tvářil se zdánlivě nezaujatě. Kolébal se v sedle ze strany na stranu a pomačkaný klobouk měl zaražený do čela. Vypadal jako tulák, který zabloudil, a v první chvíli jsem se domníval, že se skutečně jedná o bělocha, který osadu objevil náhodou. Avšak Navahy nově příchozí nezajímal, dál se věnovali svým obvyklým činnostem. Až Lucy mi pověděla, že mám tu čest setkat se s mužem, který výraznou měrou přispěl, abych nezůstal ležet mezi hromadou mrtvol. William nenosil revolver, místo něj vlastnil upilovanou pušku, kterou nosil v pouzdře na zádech. Zbraňový pás měl přehozený přes třásňovitý kožený úbor a na hrudi se mu leskly olověné náboje. Připomínal zálesáka, který se snaží splynout s okolní krajinou, aby se nestal kořistí pro potulné lovce skalpů. Mohli si ho totiž zaměnit s rudochem, ale takhle se nikdo po jeho skutečném původu pídit nebude. Mladý míšenec projížděl táborem, ženy se na něj zvědavě dívaly, ale syn slavného náčelníka se nerozhlížel a nevěnoval jim ani letmý pohled. Hleděl si pouze svého a vyhýbal se neopatrným dětem, které mu přeběhly před nosem. Jeho
99 Ukázka elektronické knihy