98
Image a firemní identita
do HR marketingu, aby přitáhly ty, kteří nejsou se svou situací spokojení. Lákají je prostřednictvím billboardů či inzerátů. Příkladem mohou být veřejně viditelné atraktivní nabídky míst supermarketů nebo dopravních podniků. Nejpočetnější jsou pasivní zaměstnanci Průměrná česká firma zaměstnává zhruba 17 procent vysoce motivovaných lidí. Ti o svém zaměstnavateli mluví hezky před svými kolegy, rodinou, známými i zákazníky. Cítí se být součástí firmy, chtějí pro ni pracovat a vynakládají úsilí navíc, čímž přispívají k rychlejšímu dosahování cílů a lepších výsledků. Nejpočetnější skupinu tvoří tzv. pasivní zaměstnanci, které je možné k nadprůměrným výkonům motivovat. Takových zaměstnanců je v českých firmách více než čtvrtina (26 procent).
Obr. 3.4 Motivace českých zaměstnanců
Česko celkově zaostává za evropskou mírou motivovanosti. Na českém trhu byla v loňském roce průměrná míra motivovanosti 54 procent, celoevropský průměr je přitom 60 procent. Míra motivace zaměstnanců se liší mezi těmi, kteří pracují manuálně, a těmi, kteří pro práci využívají převážně svůj intelekt. A to bez ohledu na obor. Mezi „bílými límečky“ je motivovaných 57 procent lidí, zatímco ve skupině manuálně pracujících je to jen 40 procent lidí. Motivovanost zaměstnanců je jednou z nejdůležitějších priorit pro 61 procent firem. Jako své silné stránky firmy uvádějí vzdělávání zaměstnanců, nejméně silné se společnosti cítí v přípravě plánů nástupnictví a v řízení různých generací. Z globální studie společnosti Aon, které se zúčastnilo osm milionů respondentů, vyplývá, že motivovanost vzrostla nejvíce v regionu Asie a Tichomoří. Mírný růst zaznamenala také Evropa a Afrika. Zdroj: https://archiv.ihned.cz/c1-66129640-spokojenych-zamestnancu-je-v-cesku-mene-nez-petina
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS282388
Osobnost firmy a jak jí rozumět
99
3.5 Vývoj firmy a vazby na firemní identitu Dochází ke změnám ve struktuře firem, které musí reagovat na vývoj trhů. V posledních letech jsme svědky toho, že se spojují ve větší celky, aby optimalizovaly riziko a mohly nabízet komplexní řešení. Příkladem může být spojení Raiffeisenbank a eBanky („Raifka“), ke spojením dochází v řadě automobilek; my se podíváme na příklad z jiné oblasti. Vodafone se spojuje s UPC, druhá značka postupně zanikne Sloučení Vodafonu s UPC proběhlo 1. srpna 2019. Nově vzniklá společnost obměňuje vedení. Postupně dojde také ke sjednocení obou značek pod název mobilního operátora.
Obr. 3.5 UPC se mění na Vodafone
Začátkem srpna Vodafone oficiálně odstartoval integraci aktivit UPC Česká republika. Spojením vznikne společnost se 1,5 milionu domácností v dosahu sítě UPC a 3,9 milionu zákazníků Vodafonu. Spolu s tím souvisí i postupné sjednocení obou značek pod společný název Vodafone. Okamžik spojení ještě neznamená přímé změny pro zákazníky. Brzy však Vodafone nabídne konvergované balíčky kombinující mobilní služby, pevný internet a kabelovou televizi a zákazníci UPC budou moci využívat také prodejny Vodafonu. Firemní klienti, kteří jsou zákazníky jak u UPC, tak Vodafonu, budou zpočátku řešit své služby od Vodafonu prostřednictvím obchodního zástupce Vodafonu a otázky týkající se služeb UPC u svých obchodníků UPC. Tento postup se však brzy zjednoduší a Vodafone bude nabízet společné řešení pod jednou smlouvou a jedním obchodním zástupcem. Zdroj: MediaGuru, 1. srpna 2019
V současné době jsme svědky zajímavých trendů. Prvním z nich je integrace. V rámci digitální transformace a přechodu na agilně fungující organizace je stále zjevnější, že rada musí být následována okamžitou akcí a vyhodnocením a v reakci na to novou vylepšenou akcí. Vyhrává systém „kontinuálního zlepšování“. Konzultační společnosti typu Deloitte a Accenture vstupují na trh komunikace a skupují reklamní agentury. Agentury oproti tomu investují do svých konzultačních a analytických schopností či kupují specializované konzultační či „datové“ subjekty. Na konci dne je to dobrá zpráva pro všechny. Agentury se
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS282388
100
Image a firemní identita
dostanou do pozice strategičtějších partnerů a budou mít svůj podíl na transformaci firem a konzultace budou mít jednoznačné praktické vyústění. Dalším trendem jsou data a automatizace. Část činností zvládnou stroje. Dokonce už v některých testech měly konverzní reklamní formáty (např. typu: „Tuto nabídku právě sleduje padesát zájemců. Pozor, už zbývají poslední dva volné pokoje v tomto hotelu.“) psané umělou inteligencí lepší výkon než ty psané lidmi. Část marketingu se tedy bude automatizovat. Není daleko doba, kdy scenárista napíše scénář a počítač vygeneruje film. Nebo lokalizace a adaptace centrálně vyvinutých materiálů do různých jazyků a formátů je už dnes z velké části dělána stroji. Marketing i firemní identita budou stále více sledovány z pohledu čísel. Data, data, data a zejména jejich „překlad“ do srozumitelných akcí a výsledků. Tyto trendy vedou k větší centralizaci, specializaci a formování globálních „virtuálních“ expertních týmů, které jsou propojeny online či skrze video hovory, ale fyzicky situované v různých místech na světě. Fungují buď úkolově, například při začlenění nově zakoupené značky pod značku mateřskou, nebo kontinuálně – například globální tým pomáhající udržet značku jednoznačnou, současnou a srozumitelnou pro všechny zaměstnance, partnery i zákazníky. Další skutečností je internacionalizace firem. Firmy jsou mezinárodní, mnohonárodní či globální. Globální hráči mají svoje zastoupení většinou ve všech zemích, kde mohou uplatnit svoje produkty. Vzhledem ke stále se zvyšující nabídce stejných či podobných produktů a k sílící konkurenci a technologickému pokroku je nezbytné, aby se firmy stávaly „rychlejšími“. Čas je konkurenční výhodou. Firma musí jasně ukázat, kdo je, co umí, co může nabídnout a čeho chce dosáhnout. A už jsme u našeho tématu. Firma musí všem cílovým skupinám umožnit poznání na základě jasné komunikace, kterou vytváří jak jméno, logo či barevnost, tak způsob, jakým dokáže oslovit. Firemní identita se vytváří a formuje postupně a je zapotřebí ji přizpůsobit dané etapě vývoje, aby byla v souladu s činností a strukturou firmy. Vývoj firmy se odráží v celkové firemní identitě, což je většinou „nejviditelnější“ ve firemním designu, ale souvisí to samozřejmě s firemní kulturou, komunikací i produktem. Firemní design by měl odrážet změny ve firemní filozofii, a to jak u velkých gigantů, tak u malých firem – tam možná ještě více. Stará žitná myslivecká O legendu Staré žitné myslivecké se nezasloužil jeden, ale hned tři muži – tři správci majetku. Nejprve Vilém II. z Pernštejna, který v roce 1518 udělil várečné právo majiteli domu U Zeleného stromu a dal tak vzniknout 500 let trvající tradici výroby lihovin. U zrodu a rozvoje samotné Staré žitné myslivecké pak stál úspěšný podnikatel Luis Eckelmann a prostějovský průkopník v pálení žitných destilátů Jakub Vojáček. Jejich odkaz se propojuje v příběhu Staré žitné myslivecké. Každý správce majetku přispěl svým osobním dílem ke zvyšování kvality unikátního destilátu. Výjimkou nebyl ani Jakub Vojáček. Pokrokový muž žitnou pálenku vyráběl novou technikou ve zdokonalených destilačních aparaturách. Ale až náhodné setkání se zcestovalým podnikatelem a vášnivým lovcem Luisem Eckelmannem přineslo rozšíření originální receptury Staré žitné myslivecké po celém Českém království. Ten začal originální destilát nakládat na základě svých zkušeností ze Skotska do dřevěných sudů a vyrábět jej ve velkém v nově vybudovaném lihovaru v Krásném Březně. V roce 2011 se výroba přemístila s veškerou technologií a všemi sudy do Prostějova do palírny U Zeleného stromu.
Ukázka elektronické knihy