Skip to main content

30 dní touhy (Ukázka, strana 99)

Page 1

98 / Christine d’Abo

karty a nemusím se bát, že se mi do toho zamotají city. Jestliže jsem pro Harrisona jen další projekt, postavím se k tomu taky tak. Mohla bych udělat to, co po mně Rob chtěl, aniž bych se trápila výčitkami, že ho podvádím. Možná to ani nevyjde. Na řadě byla karta dvě. Harrisone, připrav se.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS282380


10

Vlastně ani nevím, co jsem od toho všeho čekala. Ne-

napadlo mě, že až se konečně srovnám s těmi kartami a Harrisonovou spoluprací, odjede na služební cestu. Myslete si o mně, že jsem naivní, ale fakt jsem předpokládala, že abych s někým mohla mít sex, musím být aspoň ve stejném městě. Když jsem se vrátila od Nikki, našla jsem pode dveřmi vzkaz, že musel nečekaně odjet do Montrealu. Pět minut jsem byla naštvaná a pak jsem šla do mrazáku zapátrat po něčem na zub. O čtvrt kila zmrzliny později jsem se konečně sebrala, dala se do pořádku a pokračovala jsem v žití, jako by se nic nestalo. Máme přece před sebou tři měsíce. Nic mi neslíbil. Byl tu na pár dní hlavně kvůli práci a já jsem si prostě musela nakoupit víc zmrzliny. Kromě toho, chtěla jsem sice na chvilku všechno ignorovat, nic nedělat a jen přemýšlet o sexu, ale život šel dál. Druhý den bylo pondělí a nebylo by dobré přijít teď o práci. Když jsem tam druhý den dorazila, byl tam docela šrumec. Byl to takový ten divný letní týden, kdy se všichni mezi dovolenými na chvilku vrátili do práce. Výsledkem bylo, že jsem měla schránku zahlcenou pozvánkami na spoustu pracovních schůzí, a přepadla mě Ukázka elektronické knihy, UID: KOS282380


100 / Christine d’Abo

úzkost, že je toho na mě moc. Málokdy bylo zapotřebí, abych se účastnila informačních schůzek. Samozřejmě se podklady pro různé produkty průběžně měnily, než se došlo do fáze, ve které jsem pracovala já. Nebylo ale možné nejít na poradu, pokud se tam podávala ledová káva a koblížky. Byl to úplatek, který mi vůbec nevadil. Gary Snelling stál v čele místnosti a za zády se mu promítalo něco, co vypadalo jako dementní zrakový test. Písmena se shora dolů zmenšovala, až bylo skoro nemožné je číst. Už jsem ho na to několikrát upozorňovala, ale pořád nějak nepochopil, že ten text je pro nás nečitelný. Gary byl vedoucí projektu Orion, pro který jsme měli updatovat software. Gary sice nebyl nejvášnivější řečník, ale byl skvělý, když se řešily změny v projektu. Většinou mi k práci stačilo jen zkopírovat jeho poznámky. A to pro mě právě teď znamenalo, že jsem nemusela až tak moc dávat pozor, a trochu jsem myšlenkami bloumala všude možně. Informační schůzka se překulila už do druhé hodiny a mně v kapse na noze zavibroval mobil. Byla jsem za to vyrušení tak vděčná, že jsem málem zavýskla radostí. Snažila jsem se, abych nebyla moc vidět, a vytáhla jsem telefon z kapsy. Ahoj. Bylo to cizí číslo, tak jsem nijak nereagovala. Přesto mi vrtalo hlavou, kdo by to mohl být. Ahoj? Vibrace na stehně byly příjemné. Aspoň něco. Jinak bylo tohle ráno ukrutně nudné. Alysso? Doufám, že mám správné číslo. Až po chvilce mi došlo, že mi píše Harrison. Viděla jsem jeho číslo jen jednou, když mi ho tenkrát načmáral na kousek papíru. Nálada se mi signifikantně zlepUkázka elektronické knihy


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
30 dní touhy (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu