Po koupání, pomyslel jsem si. Tady mě vlastně taky určitě budou koupat. Ale jak? Kdo mě bude utírat na židlích, když ne babička? A bude v koupelně přímotop? Po koupání mě babička balila do plédu a odnášela mě na rukou do postele, hazardně jsme pokaždé míjeli ostrý roh ledničky, která byla nacpaná bonbony pro doktory. V posteli mě přikryla, zastrčila ruce pod peřinu tak, jako kdyby dávala do foťáku film, utírala mi nohy mezi prsty a pod košili mi vkládala kapesníky. Cítil jsem, jak mě ve spaní celou noc ohmatává, mění mi vlhké kapesníky za suché, když se potím, a znova mi motá na hlavu ručník, když si ho shodím. „Spi klidně, nemel sebou!“ zaslechnu její vzteklý šepot. „Prochladí se ti hlava a budeš zase hnít.“ Klidně spát se mi nedařilo a ručník jsem si shazoval několikrát za noc. Tak mi babička ušila z froté ručníku čepeček. Když se pod krkem sepnul spínacím špendlíkem, spolehlivě držel a chránil mou hlavu před prochladnutím. Kdo mi ho bude přišpendlovat? myslel jsem si. Bude to snad ta pečovatelka, která myje mopem podlahu? A nezapomněla mi babička vzít spínací špendlík? „Připnula jsem tam spínací špendlík, pečlivě mu to na noc sepněte, vrtí se, neklidně spí,“ donesla se ke mně v odpověď na mou otázku babiččina slova. „Všechno zařídíme, nemějte strach.“ S tím se babička s primářkou rozešly. Babička se se mnou podivuhodně snadno rozloučila a vypravila se do sanatoria pro dospělé, které bylo hned přes cestu, zatímco primářka vzala můj kufr a vedla mě do pokoje.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS282136