MATKY, DCERY A KOMPLIKOVANÉ VZTAHY
jako „Nemůžeš s tím počkat?“ Otevřela jsem všechna okénka a ona je zase zavřela. Vyvodila jsem z toho, že mě matka nerespektuje, a dokonce mi chce poškodit zdraví. Ona z toho vyvodila, že ji kritizuju a snažím se ji ovládat. Nakonec jsem se rozhodla zkusit nastavit hranici pro případy, kdy mě požádala, abych ji někam odvezla. Den předtím jsem vyslovila žádost: „Mami, ocenila bych, kdybys mi nekouřila v autě. Když si budeš chtít zakouřit, zastavím ti, abys mohla vystoupit a dát si cigaretu venku.“ Matka souhlasila. Jindy, když řídila ona, jsem navrhla: „Mami, jestli chceš v autě kouřit, nevadí, já pojedu svým.“ Všimněte si, že jí forma mé žádosti umožňovala pokračovat v kouření, a já jsem se nemusela rozčilovat a hledat v tom nějaké významy. Nesnažila jsem se ani ovládat její chování, ovládala jsem jen to svoje. Máme-li dobré a zdravé hranice, nemusíme akceptovat důsledky cizího chování, protože místo toho upravujeme své vlastní chování. Hranice založené na hodnotách podporují laskavost k sobě samé, péči o sebe a odpovědnost za sebe. Posadí vás zpátky za volant vašeho života a dovolí vám získat zpátky moc, kterou jste přenechala své matce. Pomůžou vám mít ji ráda a akceptovat ji takovou, jaká je, a jí dovolí chovat se přesně, jak sama chce – a zároveň se můžete postarat sama o sebe a vyhovět svým potřebám. Mnoho žen nechce ve svém vztahu s matkou nastavovat hranice, protože se bojí, že by tím riskovaly ztrátu vztahu, nebo by jim matka řekla „ne“ a dál by jejich psychické i fyzické hranice narušovala. (Dlouho jsem na tom byla stejně.) Mají strach, že když se začnou starat samy o sebe a řeknou pravdu, matku rozzlobí (a potom to nebudou moct zvládnout). Aby se vyhnuly riziku, žádné hranice si nenastaví a zůstávají ve vztahu založeném na lžích a nenávisti. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS281900